
Evropské hodnoty mi jsou hodně vzdálené a nestydím se za to
JIŘÍ BERÁNEK
Každý z nás samozřejmě v hloubi duše touží po lepším světě a má obavy z budoucnosti. Bylo, je a bude, ale obávám se resp jsem přesvědčen, že líp už bylo. A to vůbec neberu v potaz jak pomalu ale jistě dochází k omezování osobních svobod jednotlivce ve jménu ochrany životů v souvislosti s covid-19. A mnozí tomu ještě tleskají aniž by si uvědomovali, že plní roli užitečných idiotů.
Dne 15. června 2017 vystoupil v Evropském parlamentu tehdejší předseda Evropské komise Juncker a mimo jiné uvedl, že Komise zahájila tzv. řízení o porušení Smlouvy s Českou republikou, Polskem a Maďarskem, a to z důvodu nenaplňování unijních kvót pro přijímání migrantů. Pak Juncker v této souvislosti také řekl, že jde o dodržení evropského práva a že doufá v prosazení evropského ducha a evropských hodnot.
Nejsem právník, ale domnívám se, že pojem „evropské hodnoty“ jako takový primární právo EU vůbec nezná. A co je míněno evropským duchem se taky můžeme jenom dohadovat. Nejlépe podle konkrétních kroků.
Teď mne například šokovala Evropská komise, když z ní vypadlo, že na peníze z evropské kasy mají nárok pouze ti, kteří respektují evropské hodnoty. Některá polská města, která se odmítla podřídit diktátu Bruselu, byla označena nálepkou „zóny bez LGBT“ konkrétně bez leseb, gayů, bisexuálů a transgender osob, a nemají podle EK nárok. V této souvislosti začínám chápat co je to ten evropský duch…
Cesta do pekel je holt dlážděna dobrými úmysly. Bůh nás ochraňuj!