2.4.2025
Kategorie: Ze světa

EU: Příprava na apokalypsu, kterou si sama způsobila

Sdílejte článek:

JAVIER VILLAMOR

Všech 27 členských států podpořilo zbrojní plán von der Leyenové – ale zeptal se někdo nejdříve Evropanů?

V posledních týdnech Evropská komise a několik vlád jednotlivých zemí spustily komunikační mašinérii připomínající nejtemnější dny covidové pandemie – nebo snad hrozící válku. Příručky pro přežití ve Francii, strategie „občanské odolnosti“ z Bruselu, doporučení, aby si lidé v domácnostech udělali zásoby vody, léků a potravin, a společné vyprávění zaměřené na naléhavou potřebu připravit se na nejhorší: ozbrojený útok, klimatickou katastrofu, zhroucení digitální infrastruktury nebo hybridní útok.

Na první pohled se zdá, že to vše slouží ušlechtilému cíli ochránit občany. Za rostoucím alarmismem se však skrývá politický, vojenský a finanční projekt kolosálních rozměrů: vytvoření nového evropského obranného komplexu, který zmobilizuje téměř 1 bilion eur – většina z něj bude financována z veřejného dluhu -, aniž by k dnešnímu dni existoval jasný plán nebo skutečná demokratická debata o jeho důsledcích.

Evropská komise ve své zbrusu nové strategii varuje před horšícími se bezpečnostními podmínkami. Navrhuje 30 opatření, která mají obyvatelstvo připravit na všechny typy mimořádných událostí, od kybernetických útoků po přírodní katastrofy, včetně sabotáží na kritickou infrastrukturu a samozřejmě včetně stále přítomné hrozby ze strany Ruska.

Při pozorném čtení dokumentu je však patrný jasný vzorec: hlavním politickým palivem pro ospravedlnění masivních výdajů a centralizaci moci v Bruselu se stal strach. Tón dokumentu je téměř apokalyptický, v návrhu Komise se uvádí:

Musíme se připravit na rozsáhlé meziodvětvové incidenty a krize, včetně možnosti ozbrojené agrese postihující jeden nebo více členských států.

Video zveřejněné na účtu komisařky pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadji Lahbibové ukazuje, co by měl obsahovat „balíček pro přežití“. Taková sdělení předpokládají, že Evropa utrpí ozbrojený útok, infrastruktura se zhroutí a společnost se bez civilní podpory ozbrojených sil rozpadne.

Ve Francii plánuje vláda letos v létě distribuovat příručku pro přežití s návodem, jak utěsnit okna v případě jaderného útoku a jak se přihlásit k civilní obraně. Oficiální verze se vyhýbá výslovným odkazům na válku, ale celková atmosféra – zejména v projevech prezidenta Macrona – se jasně nese v předválečném duchu.

Nabádat občany, aby si doma schovávali baterky, potraviny, které nepodléhají zkáze, léky a vodu na 72 hodin, může vypadat jako rozumná rada, vždyť svět je vskutku nestabilní. Je-li však toto opatření součástí širší strategie, která současně počítá s masivními vojenskými investicemi a narativem o „nevyhnutelné válce“, je nutno se ptát, zda nejsme svědky spíše jakési psychologické kampaně… Nejde o další z řady „krizi, kterou si nemůžeme nechat ujít“, a která pomůže postrčit Unii žádoucím směrem?

Skryté náklady: dluh, ztráta suverenity a militarizace EU

Na tomto strategickém posunu v Evropě je nejvíce znepokojující, že se odehrává bez poctivé veřejné diskuse, bez účasti občanů a je velmi neprůhledná, pokud jde o jeho finanční, sociální a politické náklady. EU plánuje na své vyzbrojování mobilizovat až 800 miliard eur. Z toho 150 miliard eur bude pocházet ze společného dluhu na celounijní úrovni. Za nějž budou ručit společně členské státy. Jinými slovy, budoucnost celých generací je zastavena ve jménu bezpečnostní koncepce, kterou nikdo nedokáže jasně definovat.

Vojenský tlak je využíván jednoznačně k podpoře další a hlubší evropské integrace. „Duch solidarity“, na který se odvolávají bruselské orgány, se zdá být spíše eufemismem, který má ospravedlnit přebírání vojenských, průmyslových a strategických kompetencí, jež by měly zůstat v kompetenci členských států. Údajná mimořádná situace má umožnit Evropské komisi navrhnout novou legislativu, jež dále urychlí vytváření federálního superstátu.

Velkým paradoxem katastrofistického diskurzu Bruselu je, že se prezentuje jako pouhá reakce na stále nebezpečnější svět a zároveň nereflektuje, že mnohé z příčin této nejistoty Evropa sama svým počínáním (či naopak pasivitou) sama způsobila.

Nekontrolované rozšiřování NATO na východ, neregulovaná migrační politika, ideologicky motivovaná energetická závislost a rozbití mezinárodní rovnováhy prostřednictvím sankcí a blokád vytvořily mnohem nestabilnější geopolitické prostředí. Místo revize těchto kroků se po nás nyní žádá, abychom přijali ještě větší kontrolu, větší výdaje, větší zadlužení a další omezení národní suverenity.

Bylo by nezodpovědné popírat, že žijeme v nestabilním světě, kde má připravenost na mimořádné události legitimní roli. Obezřetnost a plánovaný alarmismus však nejsou totéž. Hranice mezi připravenou a vystrašenou společností je tenká – a zdá se, že nynější lídři Evropy si s tím příliš hlavu nelámou.

Za těchto podmínek není evropské zbrojení obrannou politikou. Je to ideologická sázka, přeměna EU v centralizovaného vojenského aktéra poháněného strachem a financovaného kolektivním dluhem. A to by nás mělo znepokojovat mnohem více než Bruselem distribuovaná příručka pro přežití.

The European Conservative

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (22 votes, average: 4,91 out of 5)
Loading...
6 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)