3.2.2025
Kategorie: Společnost

Dětem Země je osud lidí, postižených povodněmi, zřejmě lhostejný

Sdílejte článek:

JOSEF NOŽIČKA

Po zkušenostech z loňských povodní by člověk předpokládal, že nyní se již nenajde nikdo, kdo bude stavbě přehrady v Nových Heřminovech bránit.

Smutné obrázky lidí, kteří v důsledku loňských povodní přišli o střechu nad hlavou, jistě mnohým z nás utkvěly v paměti dodnes. Mezi nejvíce postižené oblasti patřily slezské regiony Opavsko, Bruntálsko a a Jesenicko. Rozvodněné řeky Odra i Opava tam přitom způsobily některým obyvatelům majetkové škody již podruhé v jejich životě – zmiňované oblasti totiž čelily obdobné přírodní katastrofě již v roce 1997.

Po loňských povodních řada odborníků mluvila o tom, že mnohé obce na Opavsku a Krnovsku jich mohly být ušetřeny, pokud by byla na řece Opavě postavena přehrada Nové Heřminovy. O její stavbě přitom stát rozhodl již v roce 2008, dosud však nezačala. Důvodem byl jednak nesouhlas části obyvatel obce Nové Heřminovy se stavbou, a také protesty ekologických organizací Děti Země či Hnutí Duha.

Začátkem ledna letošního roku nicméně ministr zemědělství Marek Výborný oznámil, že stavba přehrady by měla v roce 2027 začít, přičemž první napouštění její nádrže je plánováno na rok 2032 (viz odkaz zde). Pozdě, ale přece, říkala si nejspíš velká část veřejnosti. Po zkušenostech z loňského září by navíc člověk předpokládal, že nyní se již nenajde nikdo, kdo bude stavbě přehrady v Nových Heřminovech bránit. Jenže chyba lávky…

Jak jsem se v tomto týdnu dozvěděl z některých médií (viz například zde), ekologický spolek Děti Země totiž podal žalobu, kterou napadl územní rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj, vydané pro stavbu protipovodňové přehrady. Jednašedesátiletý předseda spolku Děti Země Miroslav Patrik tento počin zdůvodnil tím, že se ministerstvo nevypořádalo s jejich připomínkami – z 36 podaných byly do územního rozhodnutí zahrnuty pouze tři. Nyní je tak rozhodnutí o dalším osudu přehrady v Nových Heřminovech v rukou soudu, který má na vynesení verdiktu 90 dnů.

I pokud však Krajský soud v Ostravě žalobu zamítne, těžko lze věřit tomu, že aktivisté z Děti Země nebudou v dalších obstrukcích pokračovat. Ten, kdo sleduje veřejné dění, nejspíš ví, kolik potřebných projektů již muselo být kvůli protestům lidí z této organizace oddáleno, případně i zcela zrušeno. Například v našem Zlínském kraji spolek Děti Země již řadu let bojuje proti dostavbě dálničního úseku z Hulína do Fryštáku či proti stavbě přístavu na Baťově kanálu ve Starém Městě na Uherskohradišsku, která má začít v letošním roce. Starosta Starého Města Martin Zábranský přitom mluví o tom, že ze strany spolku Děti Země jde pouze o zástupné argumenty, kterými se snaží stavbu oddálit nebo úplně zablokovat (viz odkaz zde).

V podobném duchu přitom mluví ministr Marek Výborný i v souvislosti se stavbou přehrady v Nových Heřminovech. „Doporučil bych Dětem Země, ať jedou do Zátoru, Brantic nebo Krnova. Ať se baví s tamními obyvateli. Za mě to je nehorázné,“ prohlásil na adresu těchto ekologických aktivistů nebo možná spíše „ekofanatiků“. A byť ministr Výborný nepatří k mým nejoblíbenějším politikům, v tomhle s ním zcela souhlasím. Ani já totiž nerozumím tomu, když někdo po zkušenostech z let 1997 i 2024 účelově brání stavbě protipovodňové přehrady.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 4,73 out of 5)
Loading...
14 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)