Darebáci a příživníci

Nejprve je nutné říct, že ani soudruh Zaorálek, ani soudružka Marksová, ani nikdo jiný nedokáže určit, co to konkrétně znamená dostatečně vysoká mzda. Neexistuje nějaká jednotná výše mzdy či univerzální výpočet, jak by měl být placen „zaměstnanec“. S tímto slovem soudruzi navíc zacházejí jako s nějakým obecným pojmem, ačkoli je jasné, že každý zaměstnanec je jiný, stejně jako každá práce a firma. To by samozřejmě zastánci socialismu velmi rádi změnili: Všem stejně, aby neměli lidé motivaci a aby s nimi dalo lépe manipulovat.

Ano, mzdy v ČR jsou skutečně na úrovni čtvrtiny či třetiny mezd rakouských či německých. Viníkem však nejsou zaměstnavatelé. Ti by rádi platili více, pokud by mohli. Každý soudný člověk vidí, že je v ČR je extrémně nízká nezaměstnanost. Nejsou lidi, takže zaměstnavatelé dělají všechno pro to, aby získali nové zaměstnance nebo aby je přetáhli od jiných firem. To jde jen či především pomocí platů. Důvodem, proč platy nelze výrazně zvednout, je vysoká cena práce. Člověk, kterému byste chtěli dát alespoň 25 000 Kč čistého, vás na přímých mzdových nákladech bude stát téměř 50 000 Kč (a další náklady na pracovní místo jdou opět do velkých desítek tisíc korun).

Jen člověk extrémně nízké inteligence by uvěřil tomu, že zaměstnavatelé v době, kdy nemůžou sehnat zaměstnance, nechtějí platit lepší mzdy. Firmy však bohužel narážejí na strop svých možností, protože hladový stát si bere polovinu mzdových nákladů, takže uměle navyšuje náklady zaměstnavatelů.

Levičáci vytvořili z České republiky antisociální stát, který bere zaměstnancům 70 % ceny jejich práce. Udělali ze státu placenou službu, takže za každý úkon musíme platit. Utrácí naše peníze za nesmyslné projekty. Uměle navyšují platy ve státní sféře. Zvyšují platy úředníkům, ale pak si z nich vezmou 70 % na odvodech a daních. A všechno to zaplatí zaměstnanci soukromých firem.

Tvrdit, že darebáci jsou podnikatelé, protože nechtějí platit, tedy může jen darebák.