
Co je největší dlouhodobý zločin státních orgánů a justice všech států EU včetně ČR?
BPI
Zavřené oči, špunty v uších, snaha zalepit pusu a vytrhnout pero z ruky, stručně cenzura; to jsou v EU hojně používané atributy většiny vlád a odvozeně následně všech represivních institucí včetně chování parlamentů.
[ad#clanek-respo]
Desítky miliónů lidí žijících v Evropě se řídí jinými pravidly než těmi, které jsou dány ústavou a zákony. Sekulární Evropa dává zelenou jinému (zatím jen souběžnému) výkladu soužití lidí ve společnosti, který je značně odlišný od demokratických pravidel. A nikomu z těch, v minulosti a i dnes, kteří dostali od voličů do ruky kormidlo k řízení státu, to nevadí. A že jich za ta léta od konce II. světové bylo!
A je to čím dál horší. Dnes jsou v Evropě i tací, kteří veřejně hlásají, že demokracie je omyl a že stačí se vrátit k již dávno vymyšlenému (a to všichni bez rozdílu) a svět bude v tom nejlepším pořádku. Tedy hlásají to, co oficiální zákonodárství zapovídá. Sice zapovídá, ale nekoná. Není nic jednoduššího, než dát obě litery vedle sebe a specifikovat rozdíly, popřípadě najít shodu. Dle mého shoda není možná a někdo bude muset ustoupit. Zatím jsme svědky couvající demokracie; už stojí skoro před velkým vápnem a neschopnost obrany může zapříčinit výměnu mužstva a jiné herní pojetí, které se nebude líbit nikomu nebo jen málokomu.
Nesoulad se lidem v podpalubí stále více nelíbí, ale na horní evropské palubě se hraje a tančí i přesto, že je v lodi zvané demokracie více děr než v Titaniku. Tancmajstr Merkel možná krokům nevázaného křepčení rozumí, ale ani ona nebo někdo jiný z jejich druhů není řemeslník, který by uměl spravit to aktuální: dokořán rozevřené dveře přímořských států. Skoro každý o tom mluví, ale ještě nepadl praktický návrh, jak to v praxi uskutečnit. K čemu nám jsou lidé, kteří jsou u kormidla jen setrvačností času, ale nic neumí a ještě škodí?!
K čemu jsou nám ministři spravedlnosti, když spravedlnost nenastolují?! (pokud vůbec v tomto případě vědí, co to ta spravedlnost vlastně je) Umím si živě představit ten tanec, kdyby se na londýnském náměstí sešlo pár tisíc lidí a všichni svorně hajlovali s patřičnými hesly! Ale sešli se tam jiní, vyhrožovali na kameru jasným gestem i transparentem oddělením hlavinky, jiný zas známým 11. září a…ono nic; jako kdyby si kluci nemístně hráli na pískovišti. Jinde se sejde pár stovek chlapů (Mírová konference v Norsku), kolektivně si odsouhlasí (opět na kameru), že ženy nejvíce potěší bič na zádech a nebo hromada menších kamenů přemístěných jednotlivě na laškovnici zakopanou v do půli těla v zemi a ono… zase nic. Těch „klukovin“ zaznamenáváme po celé Evropě tisíce a …. prostě takové obyčejné NIC!!!
Ve smyslu titulku chci věřit, že až se sejde ještě více těch „klukovin“ a následných NIC, že se najde síla, která odpovědné za ty „klukoviny“ pošle s ostudou do polepšovny a aktéry odešle z letního tábora zvaného Evropa kurýrní poštou domů.
Jen ty ztráty na zdraví, někdy definitivní, ke kterým zcela jistě dojde a ke kterým se ve smyslu odpovědnosti určitě nebude nikdo hlásit, zůstanou velkým mementem všem těm, kteří dnes mají širokou paletu nálepek pro své kritiky a kteří, při své dnešní slepotě a hluchotě, se cítí jako zachránci světa. Až bude někdo, z dnešních jimi odsuzovaných, muset zachraňovat je, bude pozdě!
[ad#clanek-respo]
ZDROJ: BPI