
Brusel chce 2 500 nových míst. Radim Fiala mluví o „nenažraném“ aparátu
PZ
Brusel plánuje 2 500 nových míst. Rakousko počítá miliardu eur na budoucí penze a další země žádají úspory. Radim Fiala chce pravomoci vrátit státům.
Jednání o příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie doprovází spor o další rozšiřování evropské administrativy. Evropská komise chce v rámci víceletého finančního rámce na roky 2028 až 2034 vytvořit 2 500 nových pracovních míst. Proti plánu se staví Rakousko, Německo i další čisté plátcovské země, které po Komisi požadují větší rozpočtovou zdrženlivost. Místopředseda SPD a poslanec Radim Fiala jejich kritiku posouvá ještě dál. Mluví o „bilionovém molochu“ Ursuly von der Leyenové a žádá návrat pravomocí z Bruselu členským státům.
Evropská komise představila návrh víceletého finančního rámce v červenci 2025. Pro období 2028 až 2034 počítá s téměř dvěma biliony eur, což odpovídá přibližně 1,26 procenta průměrného hrubého národního důchodu Evropské unie. Peníze mají směřovat do bezpečnosti a obrany, konkurenceschopnosti, energetiky, migrace nebo klimatické odolnosti. O definitivní podobě rozpočtu se stále jedná a k jeho přijetí bude zapotřebí jednomyslný souhlas členských států a souhlas Evropského parlamentu.
Do mnohem větší debaty o bilionech eur nyní vstoupila otázka, jak velký aparát bude evropské peníze spravovat. Německý Bild informoval o plánu vytvořit 2 500 nových pracovních míst. Evropská komise už podle údajů citovaných deníkem zaměstnává přibližně 32 tisíc úředníků a dalších pracovníků. Rakousko, Německo a další čisté plátcovské země požadují, aby Komise místo dalšího personálního růstu hledala úspory.
Radim Fiala v celé věci vidí potvrzení své dlouhodobé kritiky evropských institucí. Výhrady Berlína a Vídně považuje za oprávněné, zároveň ale odmítá zůstat pouze u debaty o počtu zaměstnanců nebo nákladech na jejich platy.
„Stop diktátu a byrokracii nenažraného Bruselu! Bilionový moloch von der Leyenové. Návrh na nabírání nových úředníků rozčílil Berlín i Vídeň,“ napsal na sociální síti Facebook Fiala. Připomněl přitom, že Evropská komise žádá o další pracovní místa právě při vyjednávání dosud největšího evropského rozpočtu.
Fiala právě tento argument zdůrazňuje. „Podle ní vytvoření 2 500 nových míst nepřinese pouze okamžité náklady na platy, ale také budoucí závazky v podobě štědrých penzí. Ty by podle rakouských propočtů mohly do roku 2073 stát evropské daňové poplatníky nejméně jednu miliardu eur,“ uvedl.
Výdaje na penze bývalých pracovníků evropských institucí přitom už v minulých letech rostly. Podle údajů Evropské komise citovaných Echo24 dosahovaly v roce 2021 přibližně 2,2 miliardy eur. V roce 2024 šlo o 2,9 miliardy eur. Dlouhodobá projekce počítá s růstem počtu příjemců zhruba o 40 procent a kolem roku 2044 s ročními náklady přibližně 3,2 miliardy eur v cenách roku 2023.
Do debaty vstupuje také způsob, jakým se penze zaměstnanců evropských institucí počítají. Mluvčí českého zastoupení Evropské komise Václav Lebeda uvedl pro Echo24, že zaměstnanci EU přispívají jednou třetinou ročních nákladů na nově získaná důchodová práva. Výše výsledného důchodu závisí mimo jiné na délce služby. Po deseti letech může odpovídat přibližně 18 procentům konečného základního platu, zatímco maximálně může po 38 až 39 letech služby dosáhnout 70 procent.
Fiala ve svém příspěvku upozorňuje i na údaje Evropského sdružení daňových poplatníků. Podle nich mohou garantované důchody některých evropských úředníků přesáhnout 9 000 eur měsíčně, tedy více než 200 tisíc korun. Šéf sdružení Michael Jäger podle citovaných informací hovoří o systému, který může na veřejnost působit jako „samoobsluha“.
Poslanec SPD tato čísla nespojuje jen s otázkou, zda má Komise nabrat dalších 2 500 lidí. Staví na nich širší argument proti růstu evropského aparátu. Zvlášť připomíná, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v minulosti hovořila o snižování administrativní zátěže, zatímco nyní se jedná o vytvoření dalších pracovních míst.
Jeho kritika se tím přesouvá od personálních nákladů k samotnému fungování Evropské unie. Část členských zemí požaduje větší úspory, Fiala ale z jejich odporu vyvozuje podstatně radikálnější politický závěr.
„Evropa se musí vrátit ke spolupráci suverénních národních států, které budou chránit své hranice a svou identitu proti imigraci a které si budou vládnout samy bez diktátu byrokratického Bruselu!“ napsal.
Pro Fialu tedy nejde jen o účet za nové zaměstnance. Požaduje omezení pravomocí evropských institucí a větší prostor pro rozhodování jednotlivých zemí. Kritiku 2 500 plánovaných míst zasazuje do dlouhodobého postoje SPD, podle něhož se evropská integrace příliš vzdálila spolupráci samostatných států a příliš mnoho rozhodování soustředila do institucí EU.
Samotný spor o zaměstnance se přitom odehrává během vyjednávání o finančním rámci, který má určovat evropské výdaje na sedm let. Komise téměř dvoubilionový návrh obhajuje novými požadavky na obranu a bezpečnost, podporu konkurenceschopnosti evropského hospodářství, energetiku, migraci a další oblasti. Zároveň slibuje jednodušší a pružnější systém financování.
Konečný účet ani podoba rozpočtu zatím nejsou rozhodnuté. Návrh musí projít dlouhým vyjednáváním mezi členskými státy a evropskými institucemi. Totéž platí pro personální požadavky Komise. Číslo 2 500 proto není údajem o již přijatých zaměstnancích, ale součástí plánu, proti němuž se část členských zemí vymezuje.
Fiala má ale o výsledku politické debaty jasno už nyní. Další rozšiřování aparátu považuje za opačný směr, než kterým by se Evropská unie měla vydat. Odpor několika čistých plátců mu slouží jako argument, že pochybnosti o personálním růstu Komise nejsou pouze tématem českých kritiků hlubší evropské integrace.
Spor, který začíná u 2 500 pracovních míst, se tak v jeho podání dostává až k otázce budoucí podoby Evropské unie. Část členských států žádá úspory, Rakousko počítá budoucí penzijní závazky a Fiala chce jít mnohem dál: méně moci evropským institucím a více rozhodování národním státům.
- Tajné plány Číny, na něž si pleteme provaz - 27.7.2026
- Brusel chce 2 500 nových míst. Radim Fiala mluví o „nenažraném“ aparátu - 27.7.2026
- Zákon o záchraně Evropy - 27.7.2026

