Pře
2.7.2021
Kategorie: Historie16 přečtení

Bourání komunistických mýtů: Socialistický režim chránil životní prostředí

Sdílejte článek:

BKM

„Socialistický režim se více staral o životní prostředí, továrny vypouštěly méně škodlivin, ovzduší i vody byly čistší“

podle 54% respondentů  průzkumu agentury FOCUS z dubna 2018 .   

 

Fakta a vyvrácení mýtu 

Jedním z důsledků socialismu u nás je i zdevastované životní prostředí a přeneseny velké environmentální dluhy. Enormní zátěž na životní prostředí kladl extenzivní růst a rozvoj těžkého průmyslu v socialismu, který se vyznačoval neefektivností, plýtváním a velkou náročností na vstupy. Komunistická vláda přistupovala k vymáhání práva v oblasti ochrany životního prostředí laxně. V měkkých finančních podmínkách bez vlastnické odpovědnosti a zároveň v podmínkách slabé vymahatelnosti práva tak státní podniky nebyly motivované snižovat své negativní dopady na životní prostředí.

Příkladem toho bylo značně znečištěné ovzduší. Údaje o míře jeho znečištění během socialismu jsou dostupné pouze omezeně, protože jejich režim tajil. Jak však ukazuje sběr v dat od počátku devadesátých let, koncentrace nebezpečných prachových částic byla u nás (a také například v Maďarsku a Polsku) v roce 1990 oproti Rakousku přibližně dvojnásobná.

V důsledku znečištění těmito částicemi v Československu v roce 1990 umíralo průměrně 110 lidí na 100 000 obyvatel, zatímco v Rakousku to bylo jen 44.

Podobně alarmující situace byla i v případě vod. Nezodpovědný přístup, kterým se vyznačoval management vod v období socialismu, ilustrují průmyslové a jiné havárie. Příkladem toho je jedna z největších ekologických katastrof v dějinách Slovenska. V květnu 1956 se v Trutnově protrhla hráz, za kterou byly uskladněny elektrárenské popílky z tepelné elektrárny Nováky. Do řeky Nitry se dostalo 1,5 milionu m 3  popílku s vysokým obsahem toxických prvků, zejména arsenu.

Bezohledný přístup režimu k životnímu prostředí dokladuje také množství environmentálních zátěží z období socialismu. Nejznámějším příkladem je toxická skládka bývalých chemických závodů v Bratislavě, kde bylo v letech 1966 až 1980 uloženo více než 90 000 m 3  odpadu bez vybudování těsnících prvků.

Režim informace o rozsahu znečištění životního prostředí a bezpečnosti potravin před veřejností tajil, čímž vystavoval zdraví občanů permanentnímu ohrožení. Důkazem závažnosti environmentálních problémů v období socialismu byly rozsáhlé protirežimové aktivity pořádané právě kvůli kritickému stavu životního prostředí. Dědictví environmentálních zátěží dokazuje, že ochrana přírody byla na okraji socialistického režimu (více v kapitole 2.9 Životní prostředí v centrálně plánované ekonomice ).

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
16 přečtení
(23 votes, average: 3,04 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.