Přebytek nekvalitně vzdělaných
OD: TOMÁŠ KRYSTLÍK 07|08|2014
V médiích proběhla svého času zpráva, že vysokoškoláci se v budoucnu budou v Česku ucházet i o dělnická místa. Způsobuje to přebytek absolventů českých vysokých škol, mnohdy značně obskurních, které vyrostly po cinkání klíči jako houby po dešti.
[ad#hornisiroka]
Takové školy trpí nedostatkem kvalifikovaných přednášejících, protože ti se nenamnožili v takovém rozsahu jako vysokoškolská učiliště. Důsledkem je, že jeden přednášející má pracovní úvazek běžně na vícero vysokých školách, mnozí i na dvou desítkách. Jak kvalitní je pak výuka, si každý může domyslit.
České školy chrlí přebytek absolventů, pro které chybějí odpovídající místa. V dobách Rakouska-Uherska se společenský statut odvozoval z míry dosaženého formálního vzdělání, čemuž též odpovídalo postavení ve státní správě. Podmínka určitého stupně vzdělání a délky praxe pro výkon úřadu nebyla za první republiky dodržena – bylo potřeba doplnit úřednický stav o vyhozené úředníky, takže se na posty dostali lidé bez potřebného vzdělání, hlavně že mluvili česky. O to více, bojíce se o svá privilegia, zdůrazňovali svá postavení, moc a své tituly vyplývající ze zastávaného úřadu. Co bylo předmětem obdivu a úcty již za mocnářství se ještě více vžilo – dodnes jsou tituly, které se udělují po absolutoriu, hlavním motorem pro vystudování vysoké školy.
Na druhé straně je pociťován značný úbytek řemeslníků, protože v honbě po vzdělání ze strany rodičů, ale i českého státu, který rád vidí zvyšující se počet lidí s maturitou v populaci, se zavedly učňovské školy zakončené maturitou. Jenže k čemu řemeslník s maturitou, když nedovede to či ono, co patří k jeho métier?
Formálně se stupeň dosaženého vzdělání v populaci ČR za dvě desetiletí posunul výše, ovšem za cenu málo vzdělaných vysokoškoláků a již se projevujícího nedostatku řemeslníků.
ZDROJ: Tomáš Krystlík
[ad#velkadolni]