Krym, Palermo a genderový audit

Slovenský premiér České republiky má problém, z čehož má radost pan Prchal, neb miluje výzvy.
Novináři totiž ve Švýcarsku vypátrali premiérova syna.

Syn pana premiéra má schizofrenii, se kterou byl na Krymu, bo Krym je na pocuchané nervy doporučován devíti stomatology z deseti. Plus ho hradí pojišťovna.

Předtím, než onu schizofrenii dostal, pilotoval Boeing 737. Pak se přichomejt k nejlepšímu nápadu svého taťky a začal být marný.

Někdo tvrdí, že je bílý kůň vypadlý z hnízda, jiný zase říká, že to je všechno hra KGB, DBK a EEG.
Plány v plánech jiných plánů. Kde čet Dunu, ví.

Prostě pana syna našli a jelikož je obviněn ohledně Čapáku, má pan premiér nervy na pochodu. Celé se to kolem Čapáku táhne léta a konce nevidět a už to není infantilní detektivka, ale skvělý dada příběh, který nemá žádný děj, ale jen sled nepochopitelných a na sebe nenavazujících obrazů vytvořených neumělým kvašem, které po podrobném prozkoumání nenabízejí ničeho, čeho by se mohl užaslý divák chytit.

A pan premiér lká v Palermu na kamery a zaklíná se a přísáhá na život, naštěstí neadresně, neb ve své moudrosti ví, že jmenovité přísahy už nadělaly paseky dost.

A pan prezident se nechal slyšet, že je to všechno konspirační a cituje zpaměti celé odstavce z knihy Sedmnáct zastavení jara, které sice v dnešní době nesouvisejí s ničím, ale dobře se pamatují.

A plebs na to kouká a dumá, jestli nás náhodou nevede ke světlým zítřkům jakási parta sjetých podivínů.

Tak.

Četl jsem článek o paní Kubálkové, která je expertka na genderovou problematiku. Dělá genderové audity. Jestli se ve firmách k ženám chovají slušně a tak.

Tomuhle my od Hooka fandíme moc, bo rovnoprávnost musí být. Jeden spřátelený hipster dokonce tvrdí, že ženy musí dostávat stejný plat jako muži.

Tuto myšlenku po několika absinthech rozvedl. Že i když je nezpochybnitelné, že ženy pracují málo, je spravedlivé, aby dostávaly stejný plat jako ten muž, který také málo pracuje.

Pokud nějaký takový existuje.

Nejsem si jist, jestli je to genderově korektní, ale myslím, že z toho jde přinejmenším vyjít. Někam.

Mno.

Tačvúd s Gekonem se mě ráno ptali, jestli jsem byl někdy v Palermu. Jsem jim řekl, že nikdy. A že se tam ani nechystám, bo Palermo mi oproti Česku přijde poněkud mdlé.

Dnes bude – tedy spíš bylo – nic moc.

To je zatím vše.