29.10.2017
Kategorie: Společnost

Zemanův metálový mišmaš

Sdílejte článek:

JAROSLAV LENERT

Metál pro fanatického antisemitu a obdivovatele nacismu od Miloše Zemana, který se předvádí jako obrovský přítel Izraele? Ano, od včerejška to je skutečnost. Řád Bílého lva pro člověka, který nám házel klacky pod nohy před vstupem do EU? Také skutečnost. Metály pro cizince, kteří pro naši republiku nic neudělali? Ovšem. Metály pro baviče, kteří sice nepatří mezi špičky naší kultury, ale jsou nesmírně fajn a populární? Samozřejmě. Medaile pro donašeče StB? No jasně. Další metály pro autory, kteří jsou s pravdou na štíru možná denně, možná jenom obden? Bez problémů. A ještě další pro lidi, kteří jsou desítky let mrtví? To víte, že ano. Do … (autocenzura), kde to jsme? Takový mišmaš svědčí o tom, že buď si Zeman dělá ze státních vyznamenání hnusnou “legraci” nebo ztratil soudnost. 

[ad#clanek-respo]

Takže jeden po druhém. Fanatickým antisemitou a obdivovatelem nacismu byl Charles Crane (+1939), který po rozpadu Osmanské říše varoval v roce 1919 americkou vládu před “židovskou hrozbou” a ostře varoval před vytvořením židovského státu. Později se snažil vytvořit protižidovskou koalici Říma, nacistů a Arabů, což ztroskotalo na rozhodném odporu Vatikánu. Tak alespoň domluvil schůzku svých dvou kamarádů – Adolfa Eichmanna (netřeba představovat) a velkého muftího jeruzalémského (později Gruppehführera SS) Amína al-Husajního, na které byla domluvena spolupráce mezi oběma stranami, která byla opravdu “plodná”, jak známo. Šalom, Miloši Zemane.

Člověk, který nám házel klacky pod nohy před vstupem do EU, je Gerhard Schröder, od včerejška nositel Řádu Bílého lva. Nejdříve si pan kancléř usmyslel, že musí být vyřešena otázka Benešových dekretů. Zeman tedy šupajdil do Berlína a tam prohlásil, že jsou “vyhaslé”. Potom oznámil, že rozšíření bude nesmírně drahé, proto nesmíme dostávat žádnou z unijních dotací v plné výši. I to si prosadil. Také se bál, že Německo zaplaví čeští gastarbajtři, tak si prosadil pětileté přechodné období. Češi se tam sice necpali, ale lhůta byla přesto dodržena beze zbytku. Tak i za to se u nás dává nejvyšší státní vyznamenání.

Příště možná dostanou metály i mimozemšťané, když už je dostávají cizinci, kteří pro Českou republiku nehnuli ani malíčkem. Pokud někdo ví, co pro ni udělal třeba Borut Pahor, nechť mi to řekne. Rád se nechám poučit. 

Včera jsme se také dozvěděli jména dalších lidí, kteří se “zasloužili o stát v oblasti umění”: Luděk Sobota, Zdeněk Troška a Helena Vondráčková. Tak si kladu otázku, jak špatně by na tom byla naše kultura bez jejich tvorby. Podle Zemana asi hodně špatně.  Metál pro donašeče z Těšína nepřekvapí u člověka, který jmenuje premiérem donašeče z Bratislavy. Škoda dalších slov.

Autory, kteří jsou s pravdou na štíru možná denně, možná jenom obden, jsou Vlastimil Vondruška a Petr Žantovský. Dva lidé, kteří z ideologických důvodů dokáží pokroutit i jinak pravdivý výrok, čímž vzniká někdy směšná, jindy nechutná parodie. Přesně stejný postup, jaký používají volený prezident i nevolený viceprezident Jirka O. 

Nejsmutnější kapitolou je ocenění lidí, kteří jsou většinou desítky let po smrti. Letos si je všichni bez výjimky zaslouží, o tom není sporu, ale smysl mi uniká. Proč dostává metál například Jože Plečnik, který s přestavbami Pražského hradu skončil před více než 80 roky? Proto tu uvádím jména vyznamenaných s datem jejich úmrtí: gen. Ludvík Krejčí 1972, gen. Karel Kutlvašr 1961, Jože Plečnik 1957, partyzán Jan Přikryl 1949, zahraniční voják Antonín Šubrt 1969 a Jaroslav Foglar 1999. Zajímalo by mě, kdy přijde na řadu Přemysl Oráč či někdo podobný. 

Je mi líto ostatních vyznamenaných, kteří se zúčastnili této šaškárny. Opravdu líto.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Jaroslav Lenert

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (31 votes, average: 2,90 out of 5)
Loading...