22.9.2016
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Soudruh v Bruselu koupí vašim dětem dárky

Sdílejte článek:

MARTIN BULÁK

Možná mám bujnou fantazii … no občas si představuji, jak naše „kavárna“ právě popíjí své ranní presíčko, a při čtení denního tisku pochvalně v intelektuální debatě s přáteli vyzdvihují další záměr, nařízení, regulaci, či přerozdělování peněz, které politici v EU znovu plánují.

[ad#clanek-respo]

Samozřejmě i oni se považují za liberály. Stejné liberály, jako ti, kteří v Evropském parlamentu nejnovější podporují dárek pro mladé po dovršení 18. roku života ve formě jízdenky na vlak po Evropě.

Vždyť jsme všichni liberálové, či ne? Jsme liberálové, a proto podporujeme svobodu cestování. A jak mohou mít mladí svobodu cestovat, když nemají na lístek na vlak po Evropě? Ten v současnosti stojí od 200 do 479 eur a to si přece nějaký 18-letý teenager dovolit nemůže … No a tady se logika soudr … pardon, evropských liberálů končí, a přechází se automaticky k lobbingu, tvorbě legislativy a hlasování.

Kdoví na základě čeho se zrodila tato myšlenka, že mladí lidé po dovršení věku dospělosti by měli mít právo na cestu po celé Evropě ( „zdarma“). Že by nesplněný mladický sen nějakého europoslance, který si svou frustraci z mládí chce kompenzovat pozitivním přístupem k mládeži v celé Evropě? Možná.

A proč právě vlak? Určitě jsou i pohodlnější způsoby cestování po Evropě. Právě lídři EU, užívající si výhody luxusních aut s osobními řidiči na hony vzdálených od standardu běžné železniční dopravy v Česku, by o tom určitě uměli říci své.

No tito „liberálové“ uvažující metodou „Stolečku, prostři se!“ , si neuvědomují jeden podstatný fakt. Že nic není zdarma . Na každý cent, který se rozhodnou přerozdělit, musí někdo ráno vstát a poctivě odmakat.

A nikdy to není jeden člověk. Už jen výroba obyčejné tužky za pár centů začíná prací dřevorubců, kteří řežou cedrové stromy, jejich odvozem s nákladními auty, železniční dopravou a zpracováním dřeva ve fabrice (kterou musel někdo postavit), pokračujíc grafitovou tuhou, která začíná prací horníků při těžbě grafitu, až se nakonec v obrovské sérii a zapojení tisíců, možná milionů lidí dostaneme k něčemu takovému jednoduchému, jako je tužka.

Tato malilinká hodnota v moři obrovských měsíčních výdajů, které měsíc co měsíc směřují pod hrozbou basy státu, který část z nich vzápětí přeposílá Bruselu.

A tak jak jsem začal tento komentář při mé bujné představě, tak lze při stejné představě a ne až tak bujné, je tu i nějaký otec dělník, který těžce a poctivě každý den pracuje (možná i na té tužce), a chce svého syna který má rád cestování na osmnáctiny vzít na výlet po Evropě. Jednak proto, že mu chce udělat radost, ale možná i proto, že mu chce ukázat, že ho má rád. No polovinu výplaty musí měsíc co měsíc předat státu (a Bruselu), tak mu to možná nakonec ani nevyjde.

No a ta představa milované Evropské unie by možná končila v bodě při otázce na rodiče, zda by chtěl svému dítěti koupit dárek sám, nebo chce ještě více peněz předávat byrokratům v Bruselu, kteří ten dárek koupí za něj.

[ad#clanek-respo]

ZDROJ: Martin Bulák

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky