Jak Vodafone provozuje v ČR kulturní imperialismus

JAN GREGOR

Generální ředitel Vodafone ČR Petr Dvořák vyzval, společně s dalšími 65 nadnárodními společnostmi, otevřeným dopisem premiéra ČR  aby bylo v ČR přijato stejnopohlavní manželství.

Odůvodnil to pozoruhodně. Podle něj je totiž právě neexistence stejnopohlavního manželství důvodem, proč přichází ČR o 37,8 mld. Kč ročně. (Vychází ze zjištění konzultační organizace Open for Business.) Jedním z hlavních důvodů takto vysokých ztrát je skutečnost, že lesby a gayové se necítí v zaměstnání přijímáni a jejich produktivita práce klesá. Dále bylo uvedeno, že celosvětoví LGBTIQ+ talenti mají obavu se do ČR přestěhovat a nechtějí zde pracovat, protože zde nemohou uzavřít manželství. Celkem šroubovaná konstrukce založená na poněkud zvláštní metodologii.

Pokud už se operuje tak utilitaristickými daty jako je ztráta zisku s odůvodněním, že z důvodu obav o přijetí své sexuální orientace pracují zaměstnanci LGBTIQ+ méně efektivně (a to především z důvodu absence stejnopohlavního manželství, které jim má cestu ke společenskému přijetí jaksi umést), pak se Vodafone, Pride Business Forum a veškeří aktivisté pouští na velmi tenký led.

Otázka dětí

Když už tedy utilitaristicky měřit, jak je možné, že například totožná konzultantská společnost Open For Business nespočítala, jak důležité a prospěšné je pro růst HDP a obecně pro pracovitost a činorodost společnosti mít děti a jak blahodárný vliv na ně má, pokud nemusí již od raného dětství putovat mezi egoistickými zájmy rodičů a jejich novými rodinami a novými partnery a žít bez matky nebo otce?

Je nepochybné, že gayové a lesby mohou být dobrými zaměstnanci a podávat excelentní výkony, třeba i z toho důvodu, že v práci mohou trávit více času, protože mají ve svých domácnostech méně dětí než páry heterosexuální. Pokud ale nemají děti, pak jejich příspěvek k HDP je prostě menší do budoucna ve srovnání s rodinami s s dětmi, které přináší zisk společnosti v dlouhodobém měřítku. Jen rodiny s dětmi mají šanci společnosti nabídnout budoucnost. Můžete namítnout, že i gay a lesbické páry mají ve svých domácnostech děti. Ano mají. Ale je jich opravdu podstatně méně než v heterosexuálních rodinách. Především heterosexuální rodiny jsou k početí dítěte poněkud biologicky lépe vybaveny než páry homosexuální. Můžete namítnout, že zde existují i jiné možnosti, jak může dítě přijít do homosexuálního páru. Ano, cesty tu jsou. Je ovšem otázkou, zda jsou optimální pro samotné dítě.

Ale především, ačkoliv zde existují cesty i přívětivý právní rámec, jak si může homosexuální pár dítě obstarat, tak stále mají homosexuální páry podstatně méně dětí než páry heterosexuální. To potvrzují data z Nizozemska z roku 2020, země, kterou by asi za homofobní označil opravdu málokdo. V letech 1998 až 2017 bylo v Holandsku vychováno heterosexuálními páry 1.2 mil. dětí oproti 2971 dětem, které vyrůstaly a byly vychovávány páry homosexuálními. Tento nepoměr je opravdu značný, ačkoliv Holandsko bylo první zemí, která v roce 2001 redefinovala manželství jako svazek dvou osob. Pouze 19 % ženských stejnopohlavních párů a pouhé 1 % mužských párů má doma dítě.[1]

Jenže co by někoho zajímala fakta a skutečná spravedlnost

Nadnárodní korporát si osvojil novou ideologii, kde o logiku vůbec nejde. Rodiny s dětmi je nezajímají. Jsou to konkurenti. Ženy kvůli dětem na chvíli mizí z pracovního trhu, což je pro korporátní svět výkonu citelná ztráta, která se nehodí. Mnohem výhodnější než podporovat ženy a muže ve svobodné volbě (například stát se matkami a otci a věnovat se plnohodnotně na určitý čas svým malým dětem) svého vlastního životního osudu, je pro korporát lepší vytvořit novou funkci CSR (corporate social responsibility manager), který se stará o to, aby si LGBT+ osoby se mohly sdružovat a odprezentovat svou morální převahu a svou značku za sponzorský obnos na Prague Pride. Jen tyto počiny jsou po zásluze odměněny dobrým ratingem. A s dobrým ratingem dosáhnete na lepší úroky v bankovním sektoru (všem doporučuji věnovat pozornost tzv. ESG).

Práva LGBTIQ+ se stala jakýmsi novým náboženským zanícením, které korporát podporuje, ale jen v případě, že to neohrožuje jejich obchodní zájmy. Jako příklad lze popsat tzv. Pride Business Month, kdy se loga veškerých globálních značek v měsíci červnu změní na duhové barvy. S výjimkou Blízkého východu a Afriky, kde mají život LGBTIQ+ osoby opravdu těžký a kde by si zasloužily podporu. Tam ale korporáty o diverzitě a podpoře LGBTIQ+ mlčí, protože toto rozhodnutí by je finančně opravdu bolelo. To jen tak k zásadovosti korporátních značek, kterým vždy šlo o zisk. Jen se v současnosti u toho snaží vypadat morálně na výši, to v minulosti tak časté nebylo.

A jak je to tedy s námi zabedněnými Středoevropany, které je třeba dovzdělat a civilizovat?

Především, ČR je vůči gayům a lesbám (hlavní cílová skupina stejnopohlavního manželství) extrémně tolerantní země, jak dlouhodobě prokazují relevantní průzkumy. Dle údajů Pew Research Center jsme ze zemí střední a východní Evropy premiantem. Na základě průzkumu prováděném v roce 2019 uvedlo 59 % respondentů, že by homosexualita měla být ve společnosti akceptována,[2] což je nevyšší číslo ze všech postkomunistických zemí.

Cílená kampaň za přijetí stejnopohlavního manželství v ČR je pochopitelná. Ano, je pravdou, že přijetí stejnopohlavního manželství by nepochybně posílilo pozici leseb a gayů. Na druhou stranu tento návrh není jednosměrný. Není pravdou heslo PR kampaně, na které přispěl i globální korporát[3] i Evropská komise: „Nikomu to neublíží a někomu to pomůže.“ Korporát, kterému jde vždy a jen primárně o zisk zde z „morálních výšin“ usiluje o to, aby právně volné dítě z dětského domova ztratilo primární právo na otce a matku. Aby bylo adoptováno mužem a ženou, tedy na skutečnost, která je nejbližší přirozenému stavu. Institut manželství tu není jako jakýsi historický rozmar. Je to reakce na skutečnost jménem rodičovství.

Právní změna institutu manželství je krokem k redefinici rodičovství ve prospěch uspokojování potřeb dospělých. Hledisko dítěte je ponecháno za dveřmi s odůvodněním, že láska a péče je nejdůležitější. Jak už to ale ve skutečnosti bývá, je to pravda, ale jen částečná. I biologický původ je důležitý. I mužské a ženské vzory jsou důležité. Egoismus dospělého se lépe překovává ve prospěch biologických dětí. Přítomnost nevlastního dítěte v rodině vyvolává podstatně větší konflikty, než pokud je dítě obou rodičů. A tak dále. V daném případě ale korporát říká, že jsou to kecy. Je potřeba pokročit. Pokročit do světa, kde abych se cítil lépe, musí se někde na právech jiných ubrat. Buď na právech dětí, na svobodě projevu, na náboženské svobodě, nebo „ideálně“ na všech zaráz.  A mimochodem, náboženská svoboda je taktéž jedním ze základních diskriminačních důvodů dle antidiskriminačního zákona. S jejím dodržováním může mít společnost Vodafone na základě slov viceprezidenta Richarda Stonavského pro DVTV problém, jak upozornil ve svém příspěvku advokát Jakub Kříž.[4]

Je skutečně trapné a nevkusné, aby se nadnárodní korporát se základnou ve Velké Británii míchal do vnitrostátních otázek v oblasti rodinné politiky. Obzvlášť za situace, kdy není sám schopen poskytovat kvalitní služby za minimálně adekvátní finanční obnos jako v opěvované Západní Evropě. Cenová hladina za služby telefonního operátora jsou v ČR oproti zbytku Evropy extrémně vysoko. Naše telekomunikace jsou deváté nejdražší v EU, což nepochybně neodpovídá naší kupní síle.[5] A to i za přispění společnosti Vodafone, která je jedním z největších hráčů působících na českém telekomunikačním trhu.[6]

Nechci shazovat celou činnost společnosti Vodafone v ČR. Její Nadace Vodafone skutečně distribuuje nemálo finančních prostředků do různých bohulibých projektů jako například podpory vývoje náhradních končetin (podporu StartUpu Z-Bionics) nebo vytvoření aplikace pomáhajícího obětem domácího násilí.

Jen prostě společnost Vodafone a jiné další společnosti vstupují do politického kolbiště

Zároveň to není poprvé. Vodafone je velmi pravděpodobně jedinou nadnárodní společností, která měla svého člena a náhradníka v poradním orgánu vlády ČR věnujícím se lidským právům, konkrétně v Radě vlády pro lidská práva. V roce 2019 byla vládou zvolena za členku Adriana Degram, toho času ředitelka korporátní komunikace a společenské odpovědnosti ve společnosti Vodafone ČR a zároveň místopředsedkyně správní rady Nadace Vodafone. Stálým zástupcem byl zvolen Pavel Košek, PR manažer společnosti Vodafone.[7] Oba byli zvoleni do části Rady vlády pro lidská práva určené pro zástupce občanské a odborné veřejnosti. Je tedy otázkou, jak spadá společnost Vodafone a její Nadace do kategorie občanské a odborné veřejnosti. V Radě vlády pro lidská práva paní Dergam působí dodnes, ačkoliv již pro společnost Vodafone nepracuje.

Co říct závěrem

Doporučil bych všem manažerům společnosti Vodafone a dalším manažerům 65 společností (zdravím do Mladé Boleslavi Škoda Auto) se zamyslet, zda svým zapojením do politického kolbiště skutečně lesbám a gayům v ČR pomáhají. Nepodílí se náhodou zapojením do kulturní války na štěpení společnosti a rozdmýchávání negativních reakcí vůči gayům a lesbám, kteří třeba ani o stejnopohlavní manželství nestojí?

Korporát a aktivisté spojují politický požadavek stejnopohlavního manželství s přístupem k homosexuálům. Tyto dvě otázky spolu nesouvisí tak těsně, jak se nám snaží namluvit. Je třeba se k homosexuálům chovat slušně a uctivě, stejně jako ke všem ostatním. Ale zároveň je možné nesouhlasit s redefinicí manželství. Tyto dvě věci se prostě nevylučují. Kdo to nechápe, je prostě zabedněný a přes svou nenávist není schopen nahlédnout realitu.

A co zbývá nám?

Pokud Vás převýchova ze strany těchto společností štve, dejte jim to vědět. Přestaňte používat jejich služby a produkty. Ale dejte jim vědět, proč odcházíte. Třeba pochopí, že zapojení se do kulturních válek je bude něco opravdu stát. A pak uvidíme, jak zásadový korporát opravdu je.

alipro.cz

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc ZÁŘÍ 2023:
****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 900,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Lubomír Adamec 500,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Aleš Drnovský 200,- Kč, Eliška Šimanovská 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Richard Kojan 500,- Kč, Miloslav Hujer 50,- Kč, Libor Loup 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Alena Railová 1000,- Kč, Renata Doležalová 500,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Ladislav Konopka 300,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Matouš Gaudl 400,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Petr Koptík 100,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, František Burda 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Jiří Duda 400,- Kč, Jiří Obermaier 100,- Kč, Anonym 150,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Rudolf Votruba 500,- Kč, Jaroslav Přecechtěl 150,- Kč, František Surman 1000,- Kč, Jitka Kudělásková 150,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Edita Kadlečková 300,- Kč, Miroslav Karas 2023,- Kč, Martin Hrunek 300,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Marek Janičko 250,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, Pavel Šustr 1000,- Kč, Anonym 200,- Kč, Václav Linhart 200,- Kč, ing. Ivana Hamplová 200,- Kč, Hynek Řihák 120,- Kč, Zdenka Jindrová 100,- Kč, Milan Kostelnák 200,- Kč, Stanislav Skamene 200,- Kč, ing. Karel Vávra 200,- Kč, Martina Skypalová 200,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Zbyněk Zamazal 200,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Vlasta Vítková 200,- Kč, RNDr. Anna Madryová 200,- Kč, Miloslav Bartowiak 200,- Kč, Stanislav Růžička 300,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Rene Hladík 200,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč, Helena Bednářová 200,- Kč

Celkem za měsíc: ... 23 243,00 Kč

Vybráno 51.40%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Nová pravice v EU už není protisystémová? - 29.9.2023
• Strohé zjištění k rozpočtu - 29.9.2023
• Změní se mapa světa? - 29.9.2023

(13 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...