Věští nedostatek nemovitostí katastrofu?

Realitky jsou na koni. Nemovitostí nenabízejí mnoho, ale když už nějaká uvízne v jejich síti, pořádně ji vytěží. Pořádají výběrová řízení, aukce, zkrátka se snaží vyšponovat zisk na maximum. Cenu uvedenou u inzerátu je třeba brát jako výchozí, neboť když už se vám náhodou podaří nemovitost rezervovat, bude to nejspíš za částku mnohem vyšší. Když protestujete, uslyšíte jen obligátní větičku “majitel si vyhrazuje právo upřednostnit nejvyšší nabídku,” anebo “když nechcete, ve frontě čeká dalších deset zájemců.”

Realitní trh zamrzl. Většina transakcí se realizuje doslova “pod pultem.” Mnohé nemovitosti se ve veřejné nabídce vůbec neobjeví. Nebo se ohřejí sotva den. Všechny mají jedno společné: jsou nechutně předražené. Jejich skutečná hodnota je někde na polovině, nebo i na třetině nabídkové ceny.

I těm méně bystrým je jasné, že tato nepřirozená situace nevznikla z náhlé potřeby desetitisíců Čechů někde bydlet. Lidi žene strach o celoživotní úspory. Nevěří bankám, nevěří státu. Věří jen tomu, na co si mohou sáhnout, a to peníze, dnes nekryté prakticky ničím, rozhodně nejsou.

Jediný problém tato situace představuje pro ty, kdo by rádi bydleli. Před pár lety člověk nevěděl, který dům si vybrat. Některé ležely v nabídce i dva roky. Dnes aby neoblíbené realitky prosil, uplácel, jen aby získal tu nejposlednější ruinu na tom nejblbějším místě.

Dokud lidé utrácejí vlastní peníze, nic zvláštního se neděje. Až realitní bublina splaskne, jen prodělají. S hypotékou je to horší. Jednoho dne se probudíte, a vaše investice bude mít o milion menší hodnotu. Jenže banka vám hypošku o milion nezlevní. Pokud takovou nemovitost prodáte, protože nebudete mít třeba na splátky, hypotéky se nezbavíte. Tak to fungovalo dřív. Dnes budete bez bytu či domu, a splátky se stanou vaší noční můrou. Budou o něco nižší, ale neúprosné. Už nebudete dlužit tři mega, ale jen jeden a půl. Jak dlouho se takový míč splácí, když vše zdražuje, by mohla nejedna rodina vyprávět.

Situace se změní, jakmile lidé utratí své přebytečné peníze a trh se nasytí. Mnohem lepší by však bylo, kdyby mohli důvěřovat státu, potažmo bankám, a nemuseli takhle blbnout.