16.11.2020
Kategorie: Historie

Operace Zeppelin: Atentát na Stalina nevyšel

Sdílejte článek:

SM

Stalin – sovětský diktátor, s jehož jménem na rtech umíraly statisíce sovětských vojáků v bojích s hitlerovským Německem. Symbol, jehož jméno bylo napsáno na bombách, letadlech a tancích Rudé armády. Cíl, který měl být zlikvidován.

Když se Německo a Sovětský svaz stali ze spojenců nepřáteli na život a na smrt, Hitler mylně předpokládal, že za několik měsíců uspořádá v Moskvě přehlídku. Jak z historie víme, toto očekávání bylo zcela mimo realitu a přibližně rok po útoku na SSSR se začala karta obracet.

Zimní selhání Wehrmachtu u Moskvy a neúspěch Blitzkriegu přinutily německé zpravodajské služby hledat nové možnosti boje s houževnatým nepřítelem. Proto vytvořil v březnu 1942 Říšský úřad říšské bezpečnosti (RSHA) konkrétní plán s kódovým označením Unternehmen Zeppelin. K jeho okamžité realizaci byly v rámci 6. oddělení přiděleny čtyři přední linie Sonderkommandos napojené na policejní operační skupiny a bezpečnostní síly na okupovaných územích SSSR. To zahrnovalo také několik průzkumných a sabotážních škol pro výcvik agentů působících v sovětském týlu.

Současně měla Zeppelin Sonderkommandos spolupracovat také s frontovou linií Abwehrkommandos a Abwehrgruppen. Operace Zeppelin v předpokládala hromadné nasazení agentů ke špionáži, sabotážím, propagandě a partyzánským úkolům pro inspiraci ozbrojených protisovětských povstání. Pro tuto operaci byli vybíráni váleční zajatci a sovětští vojáci, kteří dobrovolně změnili stranu. Poté, co dali souhlas k práci pro německé zpravodajské služby a následném ověření jejich motivace, byli na stejné lodi jako vojáci Wehrmachtu, včetně zajištění vynikajícího jídla a životních podmínek. Dokonce jim bylo umožněno cestovat do Německa.

Po řadě vážných neúspěchů na jaře 1944 začali nacisté uvažovat o další možnosti likvidace Stalina.

Ten, kdo měl na příkaz oddělení VI, Ausland SD spáchat atentát, byl muž jménem Pjotr Šilo Tavrin, nebo alespoň toto jméno onen muž používal a pod ním byl v roce 1952 popraven. Do německého zajetí se dostal v květnu roku 1942, podle některých zdrojů dokonce k Němcům dezertoval. V dubnu 1943 kývl Němcům ze Zeppelinu na spolupráci.

Jeho žena Livija Šilo se měla atentátu zúčastnit jako radistka. Dvojice byla vybavena mnoha zbraněmi a Pjotr měl údajně projít školením od samotného mistra na operace zvláštního významu, Otto Skorzenyho.

Útok na Stalina se měl odehrát během audience v Kremlu, nebo měl Pjotr zaútočit na Stalinovu limuzínu speciálním granátometem s devíti náboji, tzv. Panzerknacker. Granátomet se skládal z krátké hlavně namontované na kožené manžetě na paži atentátníka a byl snadno ukryt pod kabátem se širokými rukávy. Panzerknacker mohl prostřelit pancíř silnější než 30 mm ve vzdálenosti až 300 metrů.

Oba atentátníci získali obdrželi důvěryhodné falešné dokumenty: Tavrin byl hrdinou SSSR, generálmajorem a náměstkem divize kontrarozvědky Smerš a jeho manželka se stala podplukovníkem stejné organizace.

Operaci ale štěstí nepřálo a letoun Arado 232, který měl oba atentátníky dopravit na místo byl sestřelen a musel nouzově přistát 5. září 1944 u Jakovleva. Oběma atentátníkům se podařilo vyrazit na motocyklu směr Moskva, ale během cesty byli zadrženi sovětskou hlídkou, které se nezdál naleštěný motocykl…

Pjotr i Livija skončili v rukou Smerše, zvláštní jednotky sovětské vojenské kontrarozvědky. Akronymum názvu Směršč je Smrt špiónům… Smrt na oba čekala dlouho, ale dočkala se. Pjotr byl popraven 28. března 1952, Livija pět dní po svém manželovi.

 

  • Espionage History Archive
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (7 votes, average: 4,43 out of 5)
Loading...