17.7.2020
Kategorie: Multikulturní soužití

Vše, co aktivistům BLM na nás bílých vadí

Sdílejte článek:

FILIP VÁVRA 

Demonstrace a emoce spojené s hnutím Black Lives Matter, které nás přesvědčuje, že nebýt našeho rasismu, černí lidé by dávno létali do vesmíru a ještě dál, jsou jedna věc. Pokud ale jdeme do hloubky podstaty tohoto hnutí, a jeho ideologie, které je v té největší hloubce ovlivněné Karlem Marxem, a v dalších vrstvách Frankfurtskou školu, jejíž nositele nazýváme neomarxisty, nestačíme se divit. Tady totiž nejde o nějakou rasovou spravedlnost a pozvednutí černochů, aby jsme všichni žili na obláčku. Tady jde o absolutní demontáž všeho, na čem stojí evropská civilizace a skutečné evropské, nikoli EUropské, hodnoty.

Takzvané Národní muzeum Afroamerické historie a kultury zveřejnilo definici tzv.bělošství. A bělošství je podle těchto lidí třeba odstranit. Muzeum není nějaký truc projekt černošských aktivistů v nějaké zapadlé čtvrti, ale jde o projekt, který v roce 2003 stvořil přímo americký Kongres. Více můžete zjistit na Wikipedii.

Co tedy bělošství je a co musí být odstraněno? Asi se budete velice divit. Info grafika rozděluje bělošství do několika sekcí. My si je popíšeme v následujících bodech.

1) Drsný individualismus – Nebo prostě jen individualismus. Definice vychází z reality Spojených států amerických, které byly založeny bílými pro bílé, ale zároveň zde vedle bílých žily i ostatní rasy. A nyní, když jsou Spojené státy jakoby pro všechny, tak si v tomto bílém prostředí snaží nebílí najít své místo. A naráží na to, že náš a jejich svět je rozdílný a jsou vzájemně nekompatibilní. Nebílí aktivisté odmítají náš způsob života, definují ho a dělají z něj problém.

Amerika stála vždy na principu amerického snu, kdy schopný jednotlivec si razí cestu za svým štěstím a spoléhá se sám na sebe a své schopnosti. To je i princip kapitalismu. Proti tomu pochopitelně stojí marxistické ideje kolektivismu a všemocné vlády, která se o vás postará. V americkém multirasovém scénáři jde ale o víc. Pokud by Amerika měla zůstat být postavena na individualismu, ve kterém si člověk hledí své práce a svých výsledků, a nehodlá doplácet na někoho, ke komu “život nebyl fér”, mezi bílými a černými bude stále existovat ekonomická propast.

2) Rodinné struktury – Definice bělošství upozorňuje, že pro bílé je základem rodina složená z muže, ženy a dvou a více dětí. Muž vydělává peníze, žena se stará o domácnost. Děti mají své pokoje a jsou vedeny k nezávislosti. Ano, to jsme my. Na tom je postaven ideál evropské civilizace. Ve chvíli, kdy budou bílí indoktrinováni ve smyslu, že mít rodinu je projevem rasové nadřazenosti, princip rodiny dostane další ránu a povede k dalšímu rozkladu bílé evropské společnosti.

3) Důraz na vědecké metody – Bílí lidé neobepluli svět a neletěli do vesmíru jako první nějakou náhodou. Byli jsme to my, kdo se pustil do vědeckého bádání a odhalil většinu tajemství tohoto světa. Nezajímají nás ani tolik emoce, jako fakta. Uplatňujeme svou vysokou inteligenci, kterou jsme získali za desítky tisíc let vývoje. A to je také špatně.

4) Historie – Tak jako Číňané sami sebe označují za Říši středu, i my vnímáme historii z našeho pohledu těch, co jsou uprostřed toho všeho. Je to přirozené. Ve Spojených státech, stvořených bílými pro bílé, tento koncept existuje také. Bílí lidé žijí v Americe 400 let, ale předtím žili deseti tisíce let v Evropě, odkud pocházejí. Definice bělošství kritizuje, že je americké vnímání historie postavené na antických základech jako ideálu. Řecko a Řím byly pochopitelně civilizacemi bílé rasy a černí nebo jinak barevní obyvatelé USA se s tím také pochopitelně nechtějí ztotožnit. Bude zde tedy tlak na potlačení významu evropské historie, a vyzdvihnutí historie nebílých lidí.

5) Protestantská pracovní etika – opět souvislost se Spojenými státy, které v jejich počátcích osídlili především evropští protestanti. Bělošství je o takových pojmech jako “tvrdá práce přináší výsledky”, “nejdřív práce, pak zábava”, “pokud jsi selhal, zřejmě si na sobě pořádně nepracoval”. Ano, to je opět princip naší civilizace, který platí i ve většině Evropy. Pro aktivisty BLM jde opět o něco, co je s nimi nekompatibilní a vadí jim. Pracovitý běloch, který jde za svým cílem jako pilný mravenec, je hrozně rozčiluje.

6) Náboženství – Zde se naráží na to, že v našem bílém světě je normou křesťanství, a ostatní náboženství nejsou za normu přijímána. Dokument nezmiňuje rostoucí ateismus mezi bílými, nicméně pravdou je, že ač můžeme být ateisté, většinou uznáváme, že náboženstvím, které k bílým lidem patří, není ani budhismus, ani islám, ani judaismus, ani Hare Krišna, ale křesťanství. To chtějí aktivisté BLM také změnit.

7) Status, moc a autorita – Jsme špatní, protože je pro nás důležitá pozice v našem zaměstnání. Respektujeme autority a je pro nás důležité něco vlastnit.

8) Orientace na budoucnost – Nežijeme dneškem, ale plánujeme. A to je náš hřích. Jsme schopni oddálit potěšení, jsme schopni sebekontroly.

9) Čas – dodržujeme časový rozvrh a čas je pro nás důležitý. Naše další slabost podle BLM.

10) Estetika – ideálem krásy je pro nás světlovlasá štíhlá žena. Pojem toho, co je krásné, pro nás vychází z evropských norem. Atraktivita muže pro nás spočívá v jeho sociálním postavení, intelektu a jeho moci.

11) Prázdniny – Zde se také týká především Ameriky. Volné dny a svátky se v Americe řídí podle evropského kalendáře a bílé, křesťanské historie.

12) Soudnictví – vychází z anglického práva. Chrání majetek a práva. Důležitý je úmysl.

13) Soutěživost – Pro nás bílé je důležité vyhrávat. Prý za každou cenu. Vítěz je obdivován, poražený nikoliv. Snažíme se každou situaci řešit. Projevem bělošství je i agresivita a otevřenost. Pravdu má většina, ale jak upozorňují BLM, jen když jsme u moci.

14) Komunikace – My bílí upřednostňujeme písemnou formu komunikace. Snažíme se vyhýbat konfliktům ale i důvěrnostem. Neukazujeme své emoce, nemluvíme o osobním životě a jsme zdvořilí.

Ačkoliv tedy definice bělošství, a toho, co je na nás prý špatného, ukazuje kdo jsme, vlastně tím i ukazuje, čím černí Američané nejsou. Nic jako “černošství” zde definováno není, ale pokud je toto bělošství a toto jsme my a oni ne, musí být černošství pravý opak bělošství. A existenci těchto zakořeněných kulturních rozdílů tentokrát neukazují žádní běloši v bílých kápích, ale lidé, kteří určují kurz hnutí Black Lives Matter. A nemusí jít nutně jen o černochy.

Pokud si znovu projdete předchozí body, nebo se podívate rovnou na infografiku níže, vidíte, že by to, co nás definuje, bylo něco špatného? Chtěli byste to měnit? Chtěli byste se místo psaní dokumentů s přesnou terminologií raději emotivně slovně dohadovat? Chtěli byste raději místo posekání trávníku dnes hodit nohy nahoru, koukat na sluníčko, a věřit, že se to nějak udělá samo?

Hnutí Black Lives Matter se snaží vytvářet problém z naší samotné existence. Tyto definice jsou součástí výuky nejen amerických studentů, ale stále častěji se objevují i na pracovištích. Jde o masivní komunistickou indoktrinaci Ameriky, která má tak jako v 50. a 60. letech pod pláštíkem boje za lidská práva dotlačit Ameriku ke komunismu. A nejen Ameriku. Stejný jed je nyní přítomen i v Evropě. Naučte se poznávat jeho projevy, ať jim dovedete dobře čelit.

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (42 votes, average: 4,57 out of 5)
Loading...