29.7.2020
Redakce
0
Kategorie: Multikulturní soužití

Kořeny americké tragédie

Sdílejte článek:

ALEXANDER TOMSKÝ

Atlanta, Austin, Chicago, Seattle, Portland, New York, další týden a další vlna divokých demonstrací, které před dvěma měsíci zažehlo hnutí „Na černošských životech záleží“ podporované Demokratickou stranou a vyhecované ideology multikulturalismu.
Násilí má již na kontě tisíce raněných a několik set mrtvých, většinou v důsledku rabování. Protesty jsou čím dál zuřivější, vzteklí demonstranti v Atlantě o víkendu útočili výbušninami, podpalují veřejné budovy a napadají strážce pořádku. Ani federální policii se nepodařilo v Seattlu ochránit vězení pro mladistvé a policejní stanici. Občas také někdo z jedoucího auta do davu protestujících vystřelí a nedávno byl zavražděn černošský trumpovský aktivista.

Dlouhodobá slovní válka rozpoutaná progresivisty přerostla v krvavé střety a do listopadových voleb zřejmě násilí poroste. Revoluce jsou z principu iracionální, požadavky na totální změnu společnosti utopické. Jak napsal konzervativní sloupkař Larry Elder (černoch): „Představme si, že objevíme očkování proti rasismu, přestanou snad černošské dětí vyrůstat v rodinách bez otce (70 procent) a polovina propadat ve škole, nebudou už páchat trestné činy (25 procent) a vraždit černochy (7000 ročně)?“Je známo, že dvě třetiny smrtelných „obětí“ policie jsou bílí gangsteři a ta třetina zabitých sice neodpovídá zastoupení černošských obyvatel ve společnosti (13 procent), je však velmi nízká v poměru ke zločinům páchaným Afroameričany.

Po dlouhých letech volání za „sociální a rasovou spravedlnost“ se dnes progresivistům podařilo poštvat černošskou menšinu proti většině, ale jak dokládá Christopher Caldwell ve své nedávno vydané knize Doba nároků (The Age of Entitlement), průšvih způsobil zákon o občanských právech z roku 1964, protože povýšil zákaz diskriminace na ústavní princip, a zahájil tak mohutný rozvoj federálních regulací na dosud nedotknutelné oblasti života, zejména pokud jde o kritéria zaměstnanosti, firemní kariéru, odměny a platy, vstupní testy a zkoušky, etnické zastoupení v organizacích a podobně. Vznikla de facto druhá ústava, která zneplatnila slavnou konstituci z roku 1788, a v poslední době je možné na jejím základě požadovat dokonce i omezení svobodného projevu.

Rozpolcená ústava rozdělila společnost i politiku do dvou nesmiřitelných táborů a s úpadkem protestantských církví se sociální evangelium stalo politickým náboženstvím pohrobků svých křesťanských prarodičů. Veřejný prostor ovládlo moralizování, ctnost středostavovského liberalismu se zvrátila ve svůj opak, politiku otrávila fanatická víra v likvidaci starého a budování nového světa na bázi materiální a intelektuální rovnosti multietnického lidstva. Antirasistická politika identity démonizuje bílou rasu.

Jenže soudržnost amerického národa byla postavena na nacionalismu a křesťanství, ničím jiným se nahradit nedá. Profesor ekonomie Thomas Sowell nedávno poznamenal: „Když jsem před válkou vyrůstal v Harlemu, byla to velice chudá, ale naprosto bezpečná černošská čtvrť, všichni chodili do kostela.“ Mohl by i dodat — a cítili se občany jednoho národa.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 4,56 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky