Komunismus – zlo které nekončí

Přes honosný termín poprava, jednalo se o sprostou a zbabělou vraždu, zákeřný akt zlovolné moci, která po desetiletí terorizovala své vlastní obyvatelstvo a tento teror se snažila šířit pomocí svých agentů i barbarských vojsk do jiných zemí.

Často se dnes setkávám s údivem, proč ještě dnes řešit nějaký komunismus, který údajně nikdy v praxi neexistoval, proč dehonestovat komunistickou stranu, která je prý stranou demokratickou, řádně zvolenou a její moc skončila v roce 89. Takovéto otázky jsou hrubým nepochopením historie a s tím spojeným nepochopením současnosti.

Žádná politická strana, žádné hnutí, žádné uskupení nemůže být a ani není demokratické, má li v názvu dovětek spojený s komunismem. Stejně jako nacismus, patří komunismus k tomu nejzrůdnějšímu, co kdy člověk vymyslel. Přesto, zatímco existence nacistické či nacionálně demokratické strany je v civilizovaných zemích nemyslitelná, přestože je absolutně vyloučeno, aby jakákoliv strana či politické uskupení, hlásilo se veřejně k Adolfu Hitlerovi, v případě stran komunistických je věcí naprosto běžnou, že se hlásí k odkazům Marxe, Lenina, Engelse a nejen to, hlásí se k odkazu vrahounů jako Stalin, Gottwald, Castro, Che Guevara, Kim Ir Sen, Ho Či MInh a dalších a dalších. A nemám teď na mysli diktátorské režimy jako je Rusko, Bělorusko nebo Turkmenistán. To co popisuji se děje na domácí půdě, jsou to praktiky české komunistické strany.

Jak tedy může občan, potažmo uvědomělý volič věřit, že se tato strana vyrovnala se svou minulostí? Je tak jednoduché říct jen pro forma ” Vražda Horákové, Píky a dalších byla zlo”, komunisti řekli v historii už tolik lží, říkají je stále že tato jedna neupřimnost by jím ublížit nemohla. Přesto ani toto nejsou schopni udělat. Tak hluboké je zlo, které v nich sídlí a které se snaží šířit.

A to není vše. Už nějaký čas je možno pozorovat, mezi příznivci komunistů takzvaně negativní podporu. Je to ďábelsky jednoduchý plán a pravidelný návštěvník blogů se s tím už jistě nejednou setkal. Takový podporovatel bolševismu říká, že on komunistou není ani nebyl, ale současně je velkým kritikem všeho, co pochází ze západu. Za každých možných a nemožných okolností chválí Putina a Rusko a když je konfrontován a žádán o vysvětlení, říká, že je spravedlivý a že chce aby se říkala celá pravda. Tyhle praktiky je možno zaregistrovat na blogu, v diskusích, zde i na jiných portálech, dokonce i v parlamentu, někdy i v kultuře na shromážděních. Jejích cílem je podpráhové působení na posluchače či čtenáře a vytvoření jakéhosi modelu, že zlo rovná se na západ a Rusko tedy východ se snaží ze svých předešlých chyb poučit a je vlastně jakýmsi světlem na konci kapitalistického tunelu. Přestože tito lidé stále opakují, že oni nikdy komunisty nebyli, ve skutečnosti jsou v žoldu těch co si návrat starých pořádků přejí. A není až tak důležité, jestli to dělají pro peníze, z vlastního přesvědčení, z osobního zklamání nebo neúspěchu či z nenávisti. Slouží zlu.

Jistě jste zaregistrovali větu : ” To by ani komunisti neudělali, to by ani za komunistů nebylo možné “ anebo něco podobného. To je další ze způsobů jak manipulovat názor. Hlavně u mladých lidí, kteří dnes nemají potuchy, což je ostudou naší generace, co bylo za komunistů možné a co si komunisté dovolili.

Proto se Filip, Dolejš, Luzar a další z té rudé sebranky snaží o co nejmenší propagaci a prezentování obětí doby budování komunismu. Proto dnes slyšíme a čteme hlášky jako USA vraždili či vraždí v Srbsku, Afghanistánu či Iráku, kdykoliv se zlo komunismu připomíná.

Před nedávnem jsme si připomínali konec druhé světové války. Je ale nutné si uvědomit, že zabíjení a mučení neskončilo s porážkou nacismu, protože nacisti nebyli v tomto konfliktu jediné zlo. Jejích porážkou to druhé zlo dostalo zelenou.

A tak jsme si mohli a měli včera, 21.června připomenout zákeřnou vraždu hrdiny protinacistického boje, generála Heliodora Píky, kterou spáchali jeho spoluobčané, na příkaz sovětských poradců před 71 lety…

a v sobotu 27.června bychom neměli zapomenout neomluvitelného barbarství, jakého se banda bolševických teroristů dopustila na ženě, na paní Miladě Horákové, když jí v ten den před, před 70 léty popravili.

A právě případ paní Milady Horákové volá do světa nejsilnějším hlasem obžalobu proti tomuto zločineckému režimu, protože jeho pohrobci ani dnes nejsou ochotní připustit, ani v tomto jediném případě, že se jednalo nikoliv o omyl, o přehmat jednotlivců ale o plánovaný zločin a někteří dokonce neváhají zpochybňovat fakt, že byla zavražděna neprávem.

Tyto zločiny je třeba mít na paměti, stejně jako je třeba mít na paměti fakt, že rokem 89, moc komunistů v Československu, dnes v České republice neskončila. A jak můžeme vidět, tato moc nabírá na síle a spolu s tím i drzost, s jakou představitelé této strany vystupují.

http://totalita.cz/seznamy/seznamy.php