20.12.2021
Redakce
0
Kategorie: Exklusivně pro PP, Politika

Zpravodajská hra na Polsko-Běloruské hranici

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

vylicilBěloruská média mají v těchto dnech svého sólokapra. Televizní kanál Belarus 1 TV uveřejnil 18. prosince rozhovor s polským dezertérem Emilem Czeczkem, během kterého padly šokující informace o popravách migrantů, kterým se podařilo proniknout na Polské území. Od té doby žije celá tamní mediální scéna masovými hroby, vraždami aktivistů, kteří se proplížili do zakázaného pásma, hladovými vlky, vyhrabávajícími z mělkých hrobů ostatky nebohých běženců… A skandál se utěšeně rozlévá po světě, daleko za běloruské hranice. I u nás si jej některé weby řádně  vychutnaly.

Podívejme se na fakta.  Dezertér Emil Czeczko je podle polských zdrojů voják 11. mazurského dělostřeleckého pluku ve Węgorzewo. Je mu 25 let. Přesto už stihl mít problémy jak se zákonem, tak i s alkoholem a drogami. Před několika měsíci byl například  vyšetřován policií poté, co surově zbil vlastní matku. Nicméně teď v Bělorusku prohlašuje, že svou dezercí z armády a útěkem z rodného Polska chtěl protestovat proti brutalitě. Že jeho čin máme chápat jako „gesto protestu proti nelidskému zacházení s migranty ze strany jeho země.”

Zvláštní. Ještě před časem takhle útlocitný nebýval.  Poláci se po jeho útěku prohrabali Czeczkovými účty na Twitteru a Facebooku a našli odmítání uprchlíků, výzvy k odchodu Polska z EU, sympatie k bývalému americkému prezidentu Donaldu Trumpovi a souhlas s Januszem Korwin-Mikkem, členem polské nacionalistické Unie pro reálnou politiku. Tedy žádné sluníčkaření, žádné vítačství, spíše naopak.

Co ho tedy vedlo ke změně názorů?  Czeczko tvrdí, že to byla nucená účast na nezákonných popravách, jichž se, jako voják sloužící na běloruské hranici, musel zúčastnit. Jeho zaměstnavatel, polská armáda, však má o vojákových motivech jinou, mnohem přízemnější teorii. Podle ní to měl Czeczko, díky svým alkoholicko – kázeňským eskapádám a problémům s policií, už delší dobu v armádě nahnuté. Pak přišla poslední kapka. Před necelými dvěma týdny byl  Czeczko při běžné silniční kontrole zastaven policisty v Giżycku. Nadýchal 1,5 promile alkoholu. Test na drogy měl, k tomu všemu, taky pozitivní… Czeczko byl v civilu a neprokázal se policistům vojenskými doklady. Nicméně mu bylo jasné, že jeho případ brzy doputuje na příslušné velitelství. A že to bude konečná jeho armádního působení.

Proč však volil tak radikální řešení? Dezeci a útěk za hranice? Podle zdrojů blízkých polské armádě je pravděpodobné, že Czeczko byl buď přímo Běloruským agentem, nebo vědomým informátorem běloruského agenta. V této souvislosti už prý byl zatčen běloruský přítel jeho sestry. Je ostatně zarážející, že se člověk s Czeczkovým osobnostním profilem a rodinnou anamnézou vůbec dostal do oblasti poblíž Polsko – Běloruské hranice. Každému musí být jasné, že obě strany konfliktu se velice zajímají o informace z území a od jednotek protivníka. A že si k tomu hledají obvyklé cestičky. Poslat v takové situaci do přední linie labilního a vysoce vydíratelného člověka s rodinnými vazbami na Bělorusa, je čirý nerozum na hranici sabotáže. Jak tweetoval polský ministr národní obrany Mariusz Błaszczak:  „Voják, který včera zmizel, měl vážné problémy se zákonem a byl před vyhazovem z armády. Nikdy neměl být poslán, aby sloužil na hranicích. Požadoval jsem vysvětlení, kdo je za to zodpovědný.” Vzápětí začaly padat hlavy. Letěl jak velitel Czeczkovy baterie, spolu s velitelem jeho čety, tak i velitel divize ve Węgorzewo.

Nebudeme si nic nalhávat. Celkový dojem, z veřejně dostupných informací nasvědčuje, ze všeho nejvíc, teorii o staženém agentovi. Který v nebezpečí prozrazení a zatčení prchl ke svému zahraničnímu pánovi. A byl následně využit v propagandě. No co, žádné nové informace už nepřinese, tak z něho ten úplně poslední užitek pro Bělorusko vydojí místní, režimní, propagandistická televize…

Smutné, ale charakteristické je, že kromě zahraničních nepřátel Polska, mají z Czeczkovy aféry předčasné Vánoce i nepřátelé domácí. Bohužel. Na koni se teď cítí být polská, probruselská opozice. Poslyšte, jak o věci píše hlásná trouba místní Kavárny, deník Gazeta Wyborcza: „Krvavý, nelidský režim Andrzeje Dudy, který se dopouštěl nelidského zacházení s uprchlíky, nemohl vystát sotva 25letého Emila Czeczka, který byl ve službě svědkem nejméně dvou vražd. Voják, který riskoval svůj život, se rozhodl prolomit ostnatý drát rozdělující Polsko a Bělorusko a požádat Alexandra Lukašenka o azyl a záchranu…” Taky cítíte tu všeobjímající lásku, co vítězí nad lží a nenávistí? Jako u nás doma.

Obě skupiny nepřátel Polska, jak ta zahraniční, tak i domácí, se předhánějí v usilovném šíření Czeczkových pověstí. Obě mají stejný zájem – diskreditaci současné polské vlády. Ovšem ta zahraniční parta, zahrnující oficiální vedení zemí na východ od Polska, míří výš. Na „soudržnost” EU. Na už tak dost napjaté vztahy Polska s Eurokomisí a na přirozený rozpor, mezi německými vítači a polskými obránci hranic. Tady by mohli uspět.

Ovšem sázka polské Kavárny na vzedmutí domácího odporu, na nějaké hromadné, morální pohoršení obyvatelstva a následné snížení ratingu PiS před volbami, je zřejmě pokusem o jízdu na mrtvém koni. Jen si to představte: Skupina stovek migrantů, mladých mužů vojenského věku ze Sýrie a Afghánistánu, prorazí násilím pohraniční bariéru a rozprchne se po polském území. Jak při překonání hranice, tak i při následném odchytu napadají všemi dostupnými prostředky polské vojáky a kladou odpor. Následně je část zadržených postřílena a zahrabána v lesích. K tomu se nachomýtnou nějací aktivisté. Kteří se, přes všemožné zákazy, proplížili tam, kam je vstup přísně zakázán. Všichni víme, co si máme pod slovem „aktivista” představit. Je s nimi vzápětí naloženo, stejně jako s těmi bojovníky ISIL.

A teď si tu představu, jen tak, sami pro sebe, v myšlenkách proberte. V tichosti. V hlavě. Nikde nic neříkejte a nedejbože nepište. Ze všeho nejmíň pak nějaké hodnocení. Ale odpovězte si poctivě a upřímně na otázku, jak by takové informace ovlivnily Vaši volbu PiS, vládnoucí strany, kdybyste byli Polákem.

Navíc také další z možných dopadů causy bude, jak pro polskou opozici, tak i lukašenkovský režim, pravděpodobně nepříznivý. Jakmile se informace o likvidaci uprchlíků dostanou do „zdrojových států”, určitě poklesne zájem o Bělorusko – Polskou cestu. Pravděpodobně docela prudce. Protože pojmy jako „poprava”, nebo „hromadný hrob” nejsou v těchto zemích abstraktními, akademickými termíny. Ale čerstvou, hluboce prožitou zkušeností.

Na Polsko Běloruské hranici už po nějakou dobu zuří tak zvaný „hybridní konflikt”. Jeho samozřejmou součástí jsou i zpravodajské hry a tzv. psychologické operace. Kde je v cause Czeczko pravda, to se možná dozvíme až velice dlouho po ukončení střetu. Spíše se však jeví, že nikdy. I z letmého pohledu na politické dopady té věci se  zdá, že Polsko a jeho současná vláda tahají za delší konec provazu. Ani další rozkol s evropským ideovým mainstreamem, ani řev a útoky lidskoprávních organizací, natožpak očekávatelné snížení atraktivity polské migrační trasy totiž nemají potenciál snížit „volební atraktivitu” PiS mezi běžnými Poláky. Spíše naopak. 

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (27 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky