27.1.2019
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Žižkovský dům hrůzy … Klinika to přesto není

Sdílejte článek:

J3K

Vybydlené paneláky v mostecké čtvrti Chánov jsou pomníkem, který sami sobě zbudovali Romové z místní komunity. Vzhledem k tomu, že je to asi jediná jejich tvůrčí schopnost, protože vytvářet hodnoty jim opravdu nejde, dochází postupně k demolici některých domů. A není to jediné místo, kde tato méně přizpůsobivá část obyvatelstva zapříčinila svým přístupem v důsledku likvidaci či devastaci celých čtvrtí. Jsou však i jiné příklady, kdy se domy bortí a Romové na tom nenesou žádnou vinu.

[ad#textova1]

Pražský Žižkov je součástí centra naší největší metropole a patří k oblíbeným místům, kde se dá vcelku spokojeně žít. Dominantou mu jsou Žižkovský vysílač a památník Jana Žižky z Trocnova. Přestože i tato čtvrť kdysi byla z velké části obývána romskou komunitou, postupně ji tito spoluobčané začali opouštět a oblast postupně procházela rekonstrukcí. Napomohly tomu privatizace domů započaté v polovině minulého desetiletí. Velké množství domů včetně panelových prošla rekonstrukcí a poté bylo rozprodána především stávajícím majitelům za ceny, které lze považovat za relativně příznivé, přestože se to týkalo starých domů a bytů. Vše se změnilo s příchodem Martina Stropnického do vedení radnice. Privatizace se víceméně zastavily, rekonstrukce též a u již rozpracovaných domů se postupně začaly zvedat ceny, za které bylo možno vlastní byty zakoupit. Pobyt Stropnického na žižkovské radnici byl pro řadu nájemníků skutečnou katastrofou. Řada z nich měla již rozpracované hypotéky, další díky obálkovému systému při získávání nájemního bydlení platí skutečně vysoké částky již více, než deset let, privatizace je však v nedohlednu.

Po odchodu Stropnického na Magistrát hlavního města Prahy se problémy s resortem výstavby přenesly ze Žižkova do celého města a nová místní koalice začala znovu oživovat zastavenou privatizaci. Nejdříve se prodávali byty v menších domech a poté se investovalo do oprav panelových. Tempo prací se ale zpomalilo, ceny bytů razantně stoupnuly a navíc zůstalo pár velkých paneláků nadále v dezolátním stavu. Což platí především pro dva domy v blízkosti kulturního centra a hotelu Olšanka. Jeden z nich stojí v Kubelíkově ulici a jeho součástí je supermarket Albert. Problém způsobený privatizací prodejny z dob po revoluci a spojený s tím, že pozemek pod prodejnou nadále patří částečně městu a struktura jeho dalších vlastníků je složitější, ale objekt má majitele, zapříčinil nemožnost postavit u domu lešení a opravit jej. Soudní spor se táhne a jeho konec je v nedohlednu.

Ještě horší stav však zažívá další bytový dům, tedy ten v Táboritské ulici proti Olšance. Katastrofální stav se týká celé nemovitosti. Začátkem jejího konce je laxnost radnice k situaci nájemníků. Z velkého počtu bytů jich je až desetina neobsazená. I přesto chodby vypadají, jako by jimi denně prošla většina obyvatel města. V desolátním stavu je střecha, která na mnoha místech protéká a ohrožené jsou tím i rozvody elektřiny. Není nic neobvyklého, když ze stropních světel teče voda. Přestože byla před více jak rokem vyměněna část oken, respektive jedna strana domu, vzniká v rozích vlhkost a plísně. Je jedno, jak topíte, prostě tam v zimě jsou, a to i v době, kdy neprší. Stačí venkovní teplota kolem nuly. Okna na straně k Olšance jsou natolik poškozená, že je otázkou času, kdy se uvolní skleněné tabule a někoho dole na ulici zabijí. Šachta, v níž vedou kabely, rozvody vody a ventilace, připomíná zásobárnu bytů pachem z jiných bytů. Společné prostory jsou ukázkou toho, jak vypadá dům po 35ti létech užívání bez údržby. Roztrhaná lina, olámané rohy, špinavé výtahy, byť po rekonstrukci. Porozbíjené vchodové dveře, špína a smrad. Z toho nelze vinit nájemníky, neboť na vině je vysoká návštěvnost těchto prostorů řadou vyznavačů způsobu bydlení točících se donedávna kolem Kliniky. Takže díky nedostatečné možnosti zabezpečit vchod se po domě potulují individua se zapíchnutou injekční stříkačkou do předloktí, opilci kálející vedle výtahu či mládež vyhledávající trochu tepla při pití různých moků. Vzhledem k absenci úklidové firmy pak na schodišti desetipatrové budovy najdete vše od zdravotnických potřeb využívaných feťáky, přes brlohy bezdomovců až po sbírku plechovek a láhví. Občas narazíte na lidské exkrementy a trochu krve. O sklepích už není třeba ani mluvit, řada nájemníků už ani netuší, kde jsou.

Žižkov po dalších volbách obsadila nová koalice vedená Piráty, byť nejvíce hlasů získala ODS. Okamžitě zastavila snahu o rekonstrukci vybraných domů s tím, že radnice nemá peníze. Nadále vybírá nájmy, některé neskutečně vysoké, a je obava, že Piráti budou chtít z bytů v domě hrůzy udělat sociální bydlení pro…. no hádejte, pro koho asi. Romové to nebudou. 15 let táhnoucí se privatizace ztrojnásobila cenu bytů a domů, které za tu dobu navíc totálně zchátrali. Hra s nájemníky nadále pokračuje a vstup Pirátů na radnici připomíná éru Stropnického. Dokud nikoho nezabije skleněná tabule letící z 10.patra, bude ticho po pěšině. Dostanou li se k moci díky možnosti uzavírat koalice naprostí laici, nemůžeme čekat, že by se na komunální úrovni něco zlepšilo. A Žižkov je toho opět důkazem.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: J3.K

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky