Zemanovo vánoční poselství: Lepšolidé a ostatní

„Dobrý den, vážení a milí spoluobčané. Setkáváme se již pošesté nad vánočním poselstvím prezidenta republiky. Lidé se mě občas ptají, proč vánoční poselství místo novoročního projevu. Má to dva důvody. V době první republiky se nakonec ustálila prezidentská tradice vánočních poselství a tuto tradici zastavil až Klement Gottwald, který pronesl 1. ledna 1949 právě novoroční projev. Druhý důvod je jistě naprosto okrajový. Domníval jsem se, že po silvestrovském veselí určitá, jistě velmi malá, část naší populace by nemohla s plným soustředěním sledovat novoroční projev.

Začnu prezidentskými volbami. Chtěl bych ze srdce poděkovat všem občanům, kteří mi dali svůj hlas. Bylo jich téměř 3 miliony. Nesmírně si toho vážím a slibuji, že i nadále budu usilovat o obranu národních zájmů České republiky a její suverenity, jak v oblasti migrace, tak v oblastech dalších. Slibuji, že i nadále budu podporovat ekonomickou diplomacii, a to jak náš vývoz do zahraničí, tak příliv efektivních zahraničních investic k nám. A konečně slibuji, že i nadále se budu, a to velmi rád, setkávat s normálními občany tváří v tvář během mých výjezdů po krajích,“ sdělil Zeman. „Plně respektuji i volbu těch občanů, kteří v prezidentské volbě podpořili některého z mých protikandidátů, a chtěl bych ocenit, že šli k volbám. Tím se dostáváme k často diskutované otázce volební účasti. V těch prezidentských volbách nebyla špatná, téměř 70 procent, ale například už v podzimních komunálních volbách byla jenom 47 procent. A to znamená, že více než polovina obyvatel měst a obcí byla zcela lhostejná vůči tomu, kdo bude tyto obce a tato města řídit.

Demokracie, to nejsou jenom práva. Demokracie, to jsou i povinnosti. A já dlouhodobě doporučuji, opět po vzoru první republiky, abychom se vrátili k myšlence povinné volební účasti, která není časově náročná, ale která by výrazně rozšířila počet voličů, a tím přinutila politické strany k vyšší aktivitě.

V polovině tohoto roku bylo v zásadě ukončeno jednání o sestavení nové vlády, která získala na podruhé důvěru Poslanecké sněmovny. Chtěl bych poděkovat předsedům politických stran, kteří našli odvahu k vytvoření a podpoře takové vlády – Andreji Babišovi, Janu Hamáčkovi a Vojtěchu Filipovi. Vládě přeji úspěch v její práci a opozici přeji, aby byla konstruktivním kritikem vládních návrhů.

Zatímco prezidentská nebo senátní volba má jasného vítěze, v případě komunálních i krajských voleb je ještě druhá etapa, která se jmenuje sestavování koalic. A mnohdy se stává, že vítěz voleb je obejit a že vzniká koalice proti tomuto vítězi. Nepokládám to za správné, považuji to za obcházení vůle voličů. Co proti tomu dělat? Dlouhodobě navrhuji přímou volbu jak starostů, tak primátorů, tak hejtmanů, a to tak, že jimi jsou zvoleni ti, kdo na kandidátce nejúspěšnějšího kandidujícího subjektu dostali největší počet preferenčních hlasů. Tím se samozřejmě spojuje jak preference osobnosti, tak preference kandidujícího subjektu,“ dodal Zeman.

Před třemi lety jsem vám říkal, že skončila blbá nálada. Všichni jsme se radovali a dosud radujeme nad ekonomickým růstem. Dnes bych chtěl poněkud varovat před zpomalením ekonomického růstu, který má několik příčin. Za prvé je to vznikající obchodní nebo celní válka mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, to jest americkou a čínskou. Za druhé je to brexit a za třetí je to také to, že náš ekonomický růst brzdí nedostatek pracovních sil. Myslím si, že první dva faktory nemůžeme ovlivnit, ten třetí ano. Chápu, že jsou návrhy na dovoz zahraničních pracovních sil. Nic proti tomu. Nezapomeňte také, že je zde stále ještě 200 tisíc lidí vedených jako nezaměstnaných, i když je tady 300 tisíc volných pracovních míst. Zdravým lidem, kteří odmítnou nabízenou práci, by měly být odňaty sociální dávky.

Dlouhodobé řešení vidím ve zvýšení produktivity práce, a to formou robotizace. Často mluvíme o digitální ekonomice, ale ne všichni si umíme představit, co obnáší.

Neustále tvrdím, že spotřební výdaje jsou sice příjemné, ale jedině investice, i když nemají volební právo, nás přenášejí do budoucnosti. Proto věřím, že v rámci tohoto plánu vzniknou v každé obci nové stavby, které zkrásní tamní prostředí a zlepší život v obcích a ve městech.

Jsme členy dvou mezinárodních institucí, Severoatlantické aliance a Evropské unie. Pokud jde o NATO, dlouhodobě plně podporuji naše zahraniční mise v rámci boje proti mezinárodnímu islámskému terorismu, zejména pak v Afghánistánu. Když se mě lidé ptají, proč z Afghánistánu neodejdeme, odpovídám jim, že v takovém případě, kdyby odešly spojenecké jednotky, by afghánské území zcela nepochybně ovládl Tálibán. V Afghánistánu chráníme i bezpečnost českých občanů a jednáme v souladu s národním zájmem.

Velice si vážím činnosti Visegrádské skupiny. Té se podařilo téměř nemožné – že už se v zásadě přestalo diskutovat o nesmyslné myšlence migračních kvót. Když jsem mluvil o hájení národních zájmů, chci připomenout, že je důležité, že si tato země sama rozhodne, koho chce a nechce přijmout na svém území.

V závěru tohoto roku jsme zažili dvě hysterické vlny. Jak jim říkám. Ta první spočívala v demonstracích, především v pražských ulicích, vyžadujících demisi vlády. Jsem toho názoru, že demonstrovat za svržení vlády má plné oprávnění v situaci totalitního režimu a sám jsem se dvou takových demonstrací zúčastnil. Myslím si, že je pochopitelné, že lidé budou demonstrovat proti něčemu konkrétnímu. Například ve Francii proti zdražení cen pohonných hmot nebo v Maďarsku proti novele zákoníku práce. Ale demonstrovat za svržení vlády v podmínkách svobodných voleb je podle mého názoru pohrdáním vůlí voličů. A já bych chtěl jenom připomenout dva Masarykovy citáty: Tož demokracii již máme, teď ještě nějaké demokraty. A demokrat je ten, kdo respektuje výsledky svobodných voleb, i když se mu třeba nelíbí. A druhý citát zní: Rozčilení není program.

Ti, kdo hází květiny do odpadkových košů, jsou podle mého mínění primitivní hlupáci. Druhá taková hysterická vlna se odehrála krátce poté a já bych ji nazval špionománií. Víte, ti, kdo nás neustále varují před špiony, z nás tak trochu dělají nesvéprávné a manipulovatelné bytosti, které se nedokážou samy ubránit. Někdy jsem se domníval při vzpomínce na staré špatné časy, že se objeví mandelinka bramborová. Neobjevila se, ale místo ní se objevily čínské mobily. A když jsem posuzoval tuto hysterii, pak mě zaujal výrok jednoho nejmenovaného ústavního činitele, který mně říkal: Miloši, ale Číňani tady opravdu provádějí technologickou špionáž. Oni se sem jezdí seznamovat s tím, proč naše vlaky jezdí tak pomalu, když jejich jezdí 300 km/h.

Lepšolidé jsou ti, kteří se považují za něco lepšího než my ostatní. A kteří nám neustále radí, co máme dělat. A kteří své názory považují za nadřazené názorům těch druhých. Když se ovšem na strukturu lepšolidí podíváme, tak vidíme, že sdělovací prostředky jsou mnohdy složeny z komentátorů, kteří každý den píší o něčem jiném, a přitom pořádně ničemu nerozumí – a tito lidí nám chtějí radit.

Važte si lidí, kteří něčeho v životě dosáhli. A s úctou přijímejte jejich rady. A naopak ignorujte radílky, kteří v životě nedokázali nic. Chtěl bych vám všem popřát nejenom ono obligátní zdraví a štěstí. Každý z nás totiž v životě vyrývá nějakou stopu. Někdy to může být maličkost, někdy velká věc. Ale to není vůbec důležité. Důležité je, aby za námi zůstalo něco, co zlepší život náš, život našich bližních a, pokud možno, život občanů České republiky. Dovolte mi proto, abych připil na to, aby za vámi v příštím roce zůstala úctyhodná práce, které si druzí lidi budou vážit. Na vaše zdraví, štěstí, životní pohodu a radost ze života. Všechno nejlepší do nového roku.”