Zadlužovat budoucnost dětí je odporný zločin proti lidskosti a je fuk, že ho pojmenujete „sociální stát“

Co je vlastně na státu (a politicích) tak nebezpečné a zločinné? Přece to, že sedí – doslova – u Vás v rodině u stolu a rozhodují. O každém Vašem kroku, o tom, jak máte vychovávat děti, jak si spořit na důchod, co se naučit ve škole, o téměř každé Vaší koruně kterou vyděláte. A především: vy nemáte žádného odvolání, žádné právo reklamace, žádné právo z toho deficitního systému odejít a starat se sám o sebe (vystupit z Titanicu). Jakmile nemáte právo volby, jakmile neexistuje – v tomto případě vůči státu – žádná autonomní alternativa, žijeme automaticky v tyranii, které jde jen o Vaše peníze. Proto z toho systému nesmíte svobodně odejít: odejít by znamenalo přestat platit a přestat platit by znamenalo zhroucení největšího byznysu v moderních dějinách pro pár vybraných „chytráků“, co legálně okrádají a přerozdělují peníze druhých do předem připravených kapes.

Dnešní stát je byznys, nic víc. Čím víc Vás přesvědčuje o tom, jak je „sociální“ a jak myslí na lidi, tím větší je to lež a důkazy té lži můžete vidět všude kolem sebe – v míře korupce, ve stále se snižující úrovni služeb státu, za které povinně platíte čím dál více peněz (typicky celý sociální a důchodový systém, ale i fungování všech úřadů, zdravotnictví, školství), ve vstupování státu a jeho zákonů do svobod a práv, do kterých by naši předci žádný stát či politiky nikdy vstoupit nenechali. Rozdíl je v tom, že oni se nebáli starat sami o sebe v mnohem těžších dobách než v které žijeme dnes my, zatímco „sociální stát“ programově vyrábí (nejen) koblihové, rudé a oranžové zbabělce a „narkomany lživých jistot“, kteří jsou natolik neschopní a závislí, že budou chiméře jménem stát věřit vždy víc než sami sobě. Jak se může kdokoli, kdo žije z cizích peněz a svou odpovědnost a slabost deleguje na stát, vůbec podívat do zrcadla, do očí svých kolegů, přátel nebo dětí, to je pro mě nepochopitelné a do jisté míry vlastně i nelidské. Je nelidské upřednostňovat svou zbabělost, lenost a neschopnost před kvalitou života vlastních dětí a odsoudit je k nesvobodnému životu platičů našich dluhů. 

Co říct závěrem? No, nemá to lehké, ten selský rozum… na světě, kde ve finále olympijských her hraje žvanec proti svědomí a v poločase vede 5:0. Ale možná brzy začne klesat HDP nebo na hřiště vtrhnou vlajkonoši z jiných kultur, kteří tomu „slavnému a nezničitelnému“ sociálnímu systému dají takovou „pecku“, že až dobouchají dělobuchy a rozestoupí se mlha, „narkomani lžijistot“ vystřízliví a řeknou si: „proboha, to byl debilní sen, a teď vystřízlivět a do práce“. Na výhru by to ještě nestačilo, ale už vůbec dát gól a začít redukovat to zatraceně nepříznivé skóre, to by nebyl špatný první krok – co říkáte?