
Za Bartoše tekly milióny spřáteleným neziskovkám
RADIM FIALA
Desítky milionů, ovlivňování zákonodárců i veřejného mínění za peníze a lidé, kteří zároveň seděli za exministra Ivana Bartoše na vedoucích pozicích ministerstva i neziskovky, jež od resortu pobírala dotace. Tak vypadá kauza, kvůli níž krátce poté, co na věc upozornily ParlamentníListy, podalo Ministerstvo pro místní rozvoj v červnu trestní oznámení.
Zamezíme tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus neziskovek.
Trestní oznámení podalo ministerstvo 17. června na své bývalé úředníky a trojici propojených organizací: Platforma pro sociální bydlení, Fond dostupného bydlení a Bydliště, s.r.o., přičemž se v jeho textu zmiňuje, že bývalí nebo současní členové spolku Platforma pro sociální bydlení byli zároveň ve služebním poměru na ministerstvu v rámci odboru bydlení a mohli zneužít své postavení úřední osoby v jejich prospěch. Jít mělo o organizovanou činnost skupiny osob.
Mluvčí resortu Veronika Lukášová pro ParlamentníListy přiblížila, že resort na základě analýzy veřejně dostupných zdrojů pojal podezření, že v letech 2022–2026 mohlo docházet prostřednictvím úzkého propojení úředních a soukromoprávních osob k protiprávnímu jednání ve věci čerpání dotací a tvorby právních předpisů.
„Trestní oznámení proto hovoří o možném zneužití pravomoci úřední osoby, dotačním podvodu, poškození finančních zájmů Evropské unie a současně o podezření na koordinovaný postup organizované skupiny s rozdělenými rolemi,“ uvedla s tím, že do vyhodnocení orgány činnými v trestním řízení nemůže MMR sdělovat další konkrétnější informace.
MMR v době, kdy jej vedl někdejší šéf Pirátů Ivan Bartoš, platilo neziskovou organizaci Platforma pro sociální bydlení, aby pro něj ovlivňovala veřejné mínění i postoje zákonodárců. Stalo se tak v době, kdy z vedení této neziskovky krátce předtím přešel do pozice ředitele na MMR Vít Lesák a nadále v ní působil jako člen, zatímco do spolku proudily několikamilionové dotace a na členských schůzích se probíralo dění na ministerstvu.
Platforma pro sociální bydlení na svou činnost pravidelně v posledních letech čerpala miliony korun z veřejných financí. Až 59 932 857 korun získala na dotacích evidovaných v českém Registru dotací a další desítky milionů v rámci eurofondů, u nichž část přidělených prostředků pochází také z národních zdrojů.
Podporu dostával spolek též na přípravu a prosazování zákona o podpoře v bydlení, či si jej dokonce skrze dotace MMR „platilo“, aby ovlivňoval veřejné mínění a snažil se věc prolobbovat dále u zákonodárců, kteří posléze o návrhu hlasovali.
Pod taktovkou exministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše od června 2024 do konce téhož roku spolek získal finanční podporu ve výši necelých 474 tisíc korun ze státního rozpočtu prostřednictvím MMR, skrze niž měl podpořit „osvětově-komunikační aktivity, které ze své role nemohly zajistit resorty, jež měly v gesci prosazení a implementaci zákona o podpoře v bydlení“.
Ministerstvo tak přispívalo spolku na to, aby cílil na zákonodárce i na veřejnost, a to „za účelem změny postojů a názorů prostřednictvím vhodné práce s emocemi spojenými s řešením bytové nouze v ČR“. Peníze od státu skrze MMR k Platformě pro sociální bydlení putovaly i za osobní setkávání s poslanci, na nichž měl spolek za prosazení zákona o podpoře v bydlení lobbovat.
Zákon, za nějž za státní peníze během Bartošova působení v čele MMR spolek lobboval, zavádí rovněž garanční systém. Ten má majitelům bytů, kteří se rozhodnou vložit svou nemovitost do správy obce nebo organizace poskytující garantované bydlení, zaručit jistotu zaplacení nájemného a škod na majetku i v případě, že nájemník přestane platit. Platforma pro sociální bydlení je přitom silně propojená s neziskovou organizací, která skupuje byty zejména ve vyloučených lokalitách.
Ministerstvo tak platilo spolek lobbující pro něj za změnu právního prostředí ohledně podpory bydlení, i přesto, že ten je propojen s neziskovou organizací skupující byty již od srpna 2020, kdy ji spoluzaložil.
Spolek Platforma pro sociální bydlení neziskovou organizaci Fond dostupného bydlení, z. ú., tehdy založil za účelem získání půjček od jednotlivců a právnických osob a darů, prostřednictvím nichž následně financuje nákup bytů. Nakoupené byty následně pronajímá lidem v bytové nouzi a získanými penězi z nájemného od nich splácí dané půjčky, u nichž nabízí 3% úrok. Byty posléze zůstávají ve vlastnictví ústavu.
„Výhledově Fond plánuje spolupracovat se soukromými majiteli bytů, kteří by měli zájem svěřit mu pomocí příkazní smlouvy do správy své byty, které bude ústav následně pronajímat lidem v bytové nouzi. Z vybrané odměny příkazníka bude ústav financovat vznik krizového fondu v rámci ústavu a nákup dalších bytů. Primární zacílení je na Ústí nad Labem a další města v Ústeckém kraji,“ informoval spolek ve výroční zprávě za rok 2020 a dodal, že fond spolupracuje také s neziskovými organizacemi Člověk v tísni a Armáda spásy, které nájemníkům „poskytují podporu podle jejich potřeb“.
Vláda s účastí SPD se dohodla, že zřídí veřejný registr všech dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů, který bude zahrnovat nejen stát, ale i obce, kraje a svazky obcí. Neziskové organizace pobírající veřejné peníze budou mít povinnost transparentně zveřejňovat své konkrétní výdaje. U organizací, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financované ze zahraničí, zavedeme povinnost tuto skutečnost transparentně označovat.
Zamezíme tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus. Neziskové organizace mohou prosazovat své politické názory, ale nikoli z peněz daňových poplatníků.
FB
- Slupky cibule a konec Evropy - 31.8.2026
- Macinka v Černíně spustil revoluci: Konec přitakávání Bruselu! - 31.8.2026
- Za Bartoše tekly milióny spřáteleným neziskovkám - 31.8.2026

A potečou dále, jen tišeji a jinudy.
A co dotační tunely soudruha SPD Fialy?