Z hlediska vyššího principu mravního

• Motto “Ničemný člověk, muž propadlý ničemnostem, má plná ústa falše, mrká očima, nohama cosi naznačuje, svými prsty ukazuje. V srdci má proradnost, osnuje zlo v každém čase, vyvolává sváry. Proto náhlá pohroma ho stihne, bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo.” (Přísloví Šalomounova, První sbírka, Před ručením, leností, ničemností, 6.12, 6.13, 6.14, 6.15)

Pro název svého dnešního blogu jsem si zvolila slova z povídky Vyšší princip od Jana Drdy. Ten, kdo ji nečetl, ji bezesporu zná ze zfilmovaného zpracování, v němž SŠ profesora Málka ztvárnil František Smolík. Děj příběhu nás zavádí do období heydrichiády na jedno gymnázium, kde je jeden z profesorů studenty přezdíván Vyšší Princip. Neboť velmi často ve svých hodinách poukazuje na vyšší princip mravní. Po atentátu na Heydricha jeden z agilních členů profesorského sboru napíše projev upřímné loajality tajemníku Moravcovi, v němž vyjadřuje politování nad smrtí Heydricha. Chce po ostatních učitelích, aby toto podepsali. Stařičký profesor Vyšší Princip však na to reaguje slovy “Na sklonku svého života přece nebudu lhát.” Jeho ústy rovněž zazní slova, která přednesl svým studentům a která se mnohým z nás zapsala do duše. “Z hlediska vyššího principu mravního vám mohu říct jen jedno: vražda na tyranu není zločinem.” Vyslovil svůj názor poté, co byli popraveni nevinní studenti.

Žijeme v době, v níž nedošlo k vraždě diktátora, nicméně je to doba, jež otřásá mravním povědomím nás všech. Jsme svědky toho, kam nás dovedla vláda Andreje Babiše, který nedokázal politiku oddělit od byznysu, proto se jeho vinou naše země ocitá v ostudě. Je to jeho tolikrát skloňovaný střet zájmů, trestní stíhání a možné zneužívání evropských dotací. Místo toho, aby se očistil, bere si naši zemi jako rukojmí a říká, že chce EK trestat právě nás. Což není vůbec žádná pravda. Pan Babiš není Česká republika. Každému rozumně uvažujícímu člověku je jasné, že ten, kdo má být potrestán, je jedině pan Babiš a lidé kolem něj.

A právě s touto vyhrocenou situací u nás se mi vybavují slova z Drdovy povídky. Členové vlády se vyjadřují k tomu, co se u nás právě odehrává. Docela bych jim doporučila, aby každý za sebe svou obhajobu našeho premiéra začal slovy “Z hlediska vyššího principu mravního,” a dále pak pokračoval tím, že hájí střet zájmů našeho předsedy vlády i jeho trestní stíhání.” Jak by se jim tato slova říkala? Mají nějaké mravní principy, když schvalují trestně stíhaného premiéra, jenž je dle zprávy EK ve střetu zájmů? Když někteří z nich promlouvají ve sdělovacích prostředcích, sleduji jejich mimiku, která nevypovídá o jejich vnitřním přesvědčení, že si za tím, co říkají, opravdu stojí. Jako by měli osinu v zadní části těla. Nicméně dokáží mravní zásady v sobě udusit a pějí píseň, již pět musí. O tom, že je náš premiér nevinný jako lilie. Je opravdu pozoruhodné, že v naší zemi se měří dvojím metrem. Zatímco byl ředitel Národní galerie odvolán kvůli nesrovnalostem, jež má snad vyšetřovat policie, premiér za mnohem závažnější obvinění odvolán nebyl. Je vskutku zarážející, jak rychle proběhla výměna ministrů spravedlnosti a průmyslu, zatímco s výměnou ministra se otálí a hledají se důvody, proč nevyhovět.

Čtyřicetiletý komunistický teror učinil z myslí mnoha lidí své. Stále se u nás lidé obávají vyjádřit svůj názor, jsou schopni akceptovat, že jim někdo opakovaně lže, jsou schopni tolerovat rozkrádání národního majetku. Stávající soudruzi si odsouhlasili, že budou podporovat vládu Andreje Babiše, což není překvapující. Přece jen zde platí staré moudré přísloví o tom, že vrána k vráně sedá. A právě s něčím takovým musíme skoncovat, což jednoznačně chápe občanské hnutí, které nabývá na stále větší síle. Jeho financování si lidé platí sami. Lidé sami sobě. Každý přispěje částkou, která je pro něj výrazem nesouhlasu s děním v naší zemi. Pro tyto lidi stále platí hledisko vyššího principu mravního, s čímž se nikdy nedokáží ztotožnit bývalí či stávající komunisté…