
Ústavní soud ne jako pojistka ústavnosti, ale jako pojistka prezidenta?
JAN BARTOŇ
Ústavní soud je tu údajně proto, aby chránil Ústavu a obecně dodržování zákonů v Česku. Nyní ale víme, že je tu i proto, aby byl pojistkou prezidenta, nikoli ústavnosti.
Předběžné opatření Ústavního soudu rozhodlo o tom, že se český prezident Petr Pavel má zúčastnit jednání NATO v Turecku, i když ho tam vláda nevyslala. Ústavní stížnost a její rychlé vyřízení ve prospěch Pavla je zajímavé z mnoha důvodů. Zatímco jiné kauzy a řekl bych i závažné, se u soudu vlečou měsíce či roky, tady se rozhodlo ze dne na den s rychlostí pro Ústavní soud téměř nadsvětelnou.
Uvedu zde názor ústavního právníka Aleše Gerlocha , jehož názoru přičítám velkou váhu vzhledem k jeho aktivitám v oblasti ústavního práva. Pod titulkem Ústavní soud nemá rozhodovat o tom, kdo kam pojede, reaguje na předběžné opatření ústavní právník Gerloch je v citovaném článku delší rozhovor s prof. Gerlochem a z tohoto rozhovoru vyjímám:
Vy sám jste se nedávno v pořadu Echo Prime Time vyjadřoval v tom smyslu, že Ústava je v tomto případě více nakloněna vládě, překvapilo vás středeční rozhodnutí Ústavního soudu?
Upozornil bych, že jde o předběžné opatření, nikoliv o meritorní rozhodnutí ve věci samé. Nicméně se domnívám, že dva disentující soudci, profesor Wintr a doktorka Řepková, správně upozorňují, že předběžné opatření v kompetenčních sporech v zásadě není na místě. Muselo by jít o zcela mimořádnou okolnost. Skutečnost, že by se prezident nemohl účastnit jednoho jednání NATO, není takovým důvodem. Jejich argumentace je přesvědčivější než názor většiny deseti soudců, protože tři nebyli přítomni.
V čem vidíte hlavní problém tohoto postupu Ústavního soudu?
Tam je ten problém, že by mohl Ústavní soud jakoby rozhodovat o tom, kdo kam pojede a nepojede, to asi není na místě. To není asi úkol Ústavního soudu. Dál bych upozornil na to, že v zákoně o Ústavním soudu, na co neupozornilo to usnesení, je uvedeno, že soud rozhoduje o tom, kdo má určitou pravomoc a případně se zruší to opatření nebo jiné rozhodnutí, které odporuje tomu nálezu. Ale nemůže Ústavní soud nic ukládat. A tady vlastně se ukládá a využívá se předběžného opatření, ale nejsou splněny úplně ty podmínky k vydání předběžného opatření.
Další části rozhovoru rozvádějí stanovisko dvou ústavních soudců, kteří předběžné opatření Ústavního soudu nepodpořili. Gerloch se domnívá. že stanovisko těchto soudců je správné a vyhovuje obecně roli Ústavního soudu. ÚS by tedy neměl v žádném případě rozhodovat o tom, kdo kam pojede.
Je zajímavé, že dva soudci, kteří nesouhlasili s předběžným opatřením ÚS, tvrdí, že tímto opatřením byl ÚS zatažen do politického sporu a tím je jeho role „znevážena“ – tak bych to ohodnotil já.
Nyní probíhá další spor o to, že v případě účasti Pavla na jednání v Ankaře je právě on vedoucím delegace. Andrej Babiš tvrdí, že se o tom „bude jednat“, zatímco ministr zahraničí Petr Macinka to vidí tak, že Pavel šéfem delegace nebude.
Prezident je automaticky vedoucím delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) a o tom, jestli se zúčastní jakékoliv jeho části, si rozhodne sám. České televizi a Českému rozhlasu to ve čtvrtek řekl prezident Petr Pavel. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v reakci uvedl, že Pavel v čele delegace nebude. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se více rozhodne v pondělí na vládě.
Bude zajímavé sledovat, zda o tom, kdo bude v čele delegace opět rozhodne po Pavlově další stížnosti znovu ÚS. Byla by to docela „legrace“ a všichni sledující by věděli, že ÚS je nástrojem prezidenta, který Ústavní soudce jmenuje.

