12.3.2024
Kategorie: Ze světa

USA připravují na podzim rozdělení Ukrajiny

Sdílejte článek:

HSP

Samotní Ukrajinci vytvoření “nové” Ukrajiny na Bidenův způsob nepotřebují, míní novinář Svobodné Pressy Dmitrij Radionov.

Ukrajinský konflikt letos skončí “říjnovým překvapením” před volbami v USA, které se projeví rozdělením Ukrajiny, tvrdí Samir Tata, publicista časopisu The American Spectator.

“Říjnovým překvapením” se v USA obvykle označuje událost, která nastane měsíc před listopadovými prezidentskými volbami a může ovlivnit výsledek hlasování.

„Jak skončí rusko-ukrajinský konflikt? Říjnovým překvapením. Ukrajina, která se stala nezávislou 24. srpna 1991, zanikne a vznikne Nová Ukrajina na základě jednostranného vyhlášení současné ukrajinské vlády s podporou nejvyššího vojenského velení,“ tvrdí autor.

Podle něj se území nového státu bude shodovat s tím, které ve skutečnosti kontrolují ukrajinské orgány. Tata se domnívá, že Rusko již dosáhlo většiny svých strategických cílů anexií Krymu v roce 2014 a zajištěním „pozemního koridoru“ k němu v roce 2022.

„Nová Ukrajina bude kompaktní, soudržná a dobře integrovaná politicky, hospodářsky a sociální (tj. etnicky, jazykově a kulturně); a bude mít jasně obranyschopné hranice” – domnívá se. Podle Tata bude uspokojen i zájem Ruska o neutralitu Ukrajiny, která se projeví v její „strategické autonomii“.

“Nová Ukrajina bude mít strategickou autonomii, aby se vyčlenila ze sféry vlivu Ruska, aniž by se připojila k ekonomickým a vojenským blokům, jako jsou EU a NATO,” domnívá se Tata.

Ve skutečnosti jsme o potřebě vytvoření takové Ukrajiny mluvili již dlouho, ale nebyli jsme vyslechnuti. To byl pro Rusy důvod ke spuštění speciální vojenské operace. K rozumu jsme přišli, když jsme viděli, že Kyjev nemá šanci nejen zvítězit, ale dokonce ani udržet status quo. Pohnuli jsme se jen proto, abychom zabránili Rusku získat víc?

Upřímně řečeno, není zde nic nového. Rozhovory o tom, že Rusku by mohly vnutit „zmrazit“ konflikt, aby zastavily jeho postup, probíhají už dlouho.

Ve skutečnosti, pokud se takový scénář zrealizuje, ukáže se, že cíle se nedosáhnou, a to vytvoří předpoklady pro „odloženou válku“. Proto by nikoho neměly zmást krásné fráze jako „nová Ukrajina“. Nová Ukrajina je možná jen pod ruskou kontrolou, jinak to bude „stará“ Ukrajina, tj. „protiruská“.

Samozřejmě s něčím takovým bychom neměli souhlasit. Otázka je, zda nám to budou moci vnutit silou. A také, jestli to v případě úspěchu pomůže Joeovi Bidenovi, který podle všech prognóz nevyhnutelně prohraje volby s Donaldem Trumpem.

– Myslím si, že Tatov článek je takovým předvolebním humbukem,” říká Vsevolod Šimov, poradce prezidenta Ruské asociace pobaltských studií.

– Ukrajinu mimo hranice z roku 1991 nikdo oficiálně neuzná.

Mluvit o prohře Ukrajiny je předčasné. Můžeme hovořit jen o pomalém kousání ukrajinské obrany Ruskem na Donbasu, ale zatím nevidíme žádné předpoklady pro zhroucení ukrajinské fronty.

“SP”: Podle Tata se Ukrajina rozpadne a nová Ukrajina vznikne na základě jednostranného vyhlášení současné ukrajinské vlády s podporou nejvyššího vojenského velení. Mohou Američané na něco takového přistoupit a co se myslí pod pojmem „nová Ukrajina“?

– Jakákoli „nová Ukrajina“ může vzniknout pouze v případě politického převratu. Současný režim je pro Západ zcela legitimní. Proto není moc jasné, o čem zde mluvíme.

“SP”: Na jakém území může vzniknout tato “nová” Ukrajina? Na tom, které bude v té době kontrolovat ta „stará“?

– No ano, mluvíme o územích, která kontroluje Kyjev. Ale nemyslím si, že jakákoli Ukrajina, ať už „nová“ nebo „stará“, uzná změnu hranic.

“SP”: Samozřejmě z toho vyplývá, že “nová Ukrajina” si zachová staré orgány, ideologii atp.

– Západ nevidí a nezná jinou Ukrajinu než nacionalistickou. Rusko nyní nemá žádné páky vlivu na vnitřní ukrajinské procesy. Proto není jasné, v čem spočívá „novost“ této hypotetické Ukrajiny.

“SP”: Budou se nás na to ptát? Zřejmě nepotřebujeme žádnou „novou“ Ukrajinu, dokud nesplníme cíle strategických obranných sil….

– Opět je těžké o tom mluvit, protože nerozumíme, co se myslí pod „novou Ukrajinou“. Pokud jde jen o změnu znamének, což je nejpravděpodobnější, tak to samozřejmě na bilaterálních vztazích nic nezmění.

“SP”: Pokud připustíme takový scénář, bude to jen “zmrazení”, že? A co bude následovat?

– Zmrazení je možné, ale bude to znamenat, že konflikt se nakonec posune do zdlouhavé fáze, možná na desetiletí, bez jasného řešení.

„SP: Pomůže tato situace Bidenovi ve volbách?

– Nemyslím si, že Ukrajina je pro USA až tak zásadní otázkou, a kromě toho bychom sotva měli očekávat porážku Ukrajiny před prezidentskými volbami. Zmrazení by mohlo být užitečné jen v případě radikálního zhoršení situace pro Kyjev.

V každém případě si nemyslím, že to zásadně ovlivní Bidenovy šance. Konflikt se pro USA jednoznačně dostal do slepé uličky a zmrazení je jen potvrzením této slepé uličky.

– Zmrazení konfliktu je maximum, s čím může Biden počítat,” říká Ivan Mezjucho, politolog a předseda Centra politického vzdělávání.

– A to jen za předpokladu, že na to Rusko přistoupí, což se ve skutečnosti neočekává. Americký prezident se dostal do nepříjemné situace tím, že spojil svou předvolební kampaň s tématem vojenské konfrontace na Ukrajině.

„SP: Myslíte si, že Washington může uvažovat o takovém scénáři?

– Obecně se domnívám, že USA si uvědomují, že v hranicích z roku 1991 už nikdy žádná Ukrajina nebude. Washington se obává, že vůbec žádná Ukrajina nebude. Je v jeho zájmu zachovat alespoň nějakou Ukrajinu: zkrácenou, amputovanou, zmenšenou, jakoukoli.

„SP: A co má podle vás Tata na mysli?

– Jak jsem pochopil z článku amerického analytika, novou Ukrajinou se rozumí území, které v současnosti kontroluje kyjevský režim. A rovnou říkám – to je nereálný scénář.

Dnes jsou části území Ruské federace pod okupací Zeleného režimu.

Existuje novela ústavy naší země o neodňatelnosti území. Základní zákon nás zavazuje bojovat, dokud se neobnoví naše územní celistvost.

„SP“: Autor se domnívá, že „nová Ukrajina bude kompaktní, soudržná a dobře integrovaná politicky, ekonomicky a sociální (tj. etnicky, jazykově a kulturně); a bude mít jasně obranyschopné hranice. Zároveň by byl uspokojen zájem Ruska na neutralitě Ukrajiny, což by se projevilo v její „strategické autonomii“. Je to vůbec možné?

– Vycházíme-li z dnešního stavu, současná Ukrajina není pozitivním projektem pro vlastní národ, ale čistě rusofobním státním útvarem (nikoli státem). Zachování takové Ukrajiny v dalších hranicích je odloženou vojenskou konfrontací mezi námi a Západem.

Nabídli jsme Ukrajině řešení cílů ŠVO mírovou cestou. K tomu je kromě demilitarizace určen i další cíl – denacifikace. Istanbul a Minsk ukázaly, že kyjevské orgány se denacifikovat nechtějí. Zatím nevidím okolnosti, za kterých by se cílů ŠVO mohly dosáhnout mírovými jednáními s oficiálním Kyjevem.

Pokud by hypoteticky došlo k takovému „zmrazení“, o kterém píše The American Spectator, pak by nás čekaly opožděné, násilné boje s celým Západem.

– USA si berou hodně na sebe – jako vždy,” říká Dmitrij Ježov, docent politologie na Finanční univerzitě při vládě Ruské federace.

– V přísném slova smyslu to nebyli oni, kdo vytvořil Ukrajinu, a nejsou to ani oni, kdo ji má rozpustit. Jenže toto není definitivně pochopeno ani v amerických vládnoucích kruzích, ani v řadách amerických novinářů a analytiků vyznačujících se záviděníhodnou fantazií. Je jasné, že v předvečer prezidentských voleb ve Spojených státech se budou dělat pokusy vylíčit Ameriku, ztělesnění kolektivního Západu, jako konečného příjemce řešení ukrajinské krize, alespoň v očích voličů, ale takové vyhlídky jsou iluzorní.

Již delší dobu je Rusko na frontě i v politické rovině první volbou v průběhu ŠVO az hlediska reakce na politické a ekonomické údery, a to iv podobě sankcí a rétoriky představitelů amerického a evropského establišmentu. V zásadě je možné vytvořit iluzi amerického „vítězství“ v ukrajinské krizi technologickými prostředky s cílem „vybělení“ Bidenova obrazu před volbami, ale pokud se tak stane, efekt bude určen pro domácí americké publikum a bude krátkodobý.

Dalším problémem je, že to Bidenovi nijak nepomůže – Ukrajina není ani zdaleka jediným kritickým tématem v jeho současném programu. Tatov optimismus, že Ukrajina bude do října existovat ve svých současných hranicích a že hypotetické rozdělení by ji zanechalo „soudržnou a dobře integrovanou politicky, ekonomicky a sociální; as jasně obranyschopnými hranicemi”, neodráží celou existující realitu. Slabým prvkem v Tatovy vize zůstává ignorování pravděpodobnosti, že ruské ozbrojené síly mohou brzy obsadit Oděsu, Nikolajev, Charkov….

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 4,08 out of 5)
Loading...
16 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)