Uprchlíci přinášejí prosperitu, jen nesmí dostávat přednost před domorodci

Je třeba zajistit, aby uprchlik dostal vše potřebne k temu, aby se dokazal postarat sam o sebe, zaroveň nesmi dostat ani o kusiček vic, než na co ma narok domorodec, jinak možu rychle vznikat spory mezi domorodcem a přistěhovalcem, což se može rychle obratit proti nove komunytě. Mistni občan nesmi mit pocit, že přivandrovalec dostava v čemkoliv přednost před lidma, z jejichž dřiny byla společnost vybudovana.

Vudce země se po zrale uvaze postaral o vše, co vedlo k planovanemu cili – a tym bylo přinutit nejschopnějši z přistěhovalcu, aby v zemi zustali a přinesli ji prosperitu. Použil k temu několik jednoduchych nastroju.

Prvnim z nich bylo, že nikdo nedostal nic zadarmo. Každy z přistěhovalcu dostal pujčku 10 tisic dolaru s nizkym urokem, keru musel do pěti roku splatit, za vyhodnych podminek si kupil pozemek, na kerem si mohl postavit barak a jedine, co dostal zadarmo, bylo par kur, par krav, koňa a osla, aby se mohl postavit na vlastni nohy.

Nesmělo dojit k temu, aby se v zemi vytvořila vnitřni homogenni skupina, kera by žila odděleně od zbytku čeneho obyvatelstva. To zajistil tym, že povoleni usidlit se dostali v osumdesati procentach mladi chlopi ve věku dvacet až třicet roku. Dyktator Trujillo předpokladal, že budu nuceni najit si baby z řad mistnich, švarnych, domorodych děvuch, kere je už nauči mluvit mistnim jazykem a smichane děcka lip zapadnu do komunyty, což se potvrdilo jako spravny krok.

Během několika malo roku uprchlici vybudovali doslova z ničeho prosperujici společenstvi, kere během nasledujiciho desetileti zanechalo nesmazatelnu stopu v ekonomice ostrova.

Chtěli ste po mě vice fotek z teho, jak vypada osada Sosúa dneska. Už to davno neni osada, je to moderni město s prosperujicim prumyslem a zemědělstvim, kere skvěle využiva podminek proturystycky ruch.

Ladislav Větvička