Sysle, kokain a poezie

Slovenský premiér České republiky na svahu kopce Milá v Českém středohoří vypustil sysla a následně na mítinku s občany sojku, což, jak řekl Džesika, se může stát každému. 

Džesika pak ještě dodal, že si není jist posloupností, bo četl podrobně Brehmovu fantasy “Ze života zvěře” a dle dostupných snímků si myslí, že sojka předběhla sysla.

Já osobně soudím, že je celkem jedno, kdo vyrazil první, a kdo až po něm. Myslím, že tady spíš jde o to, že pan premiér po této příhodě vypadá víc jako člověk.

Jinak náš pan premiér je neumdlévající a akční a my od Hooka ho obdivujeme moc. Mně se třeba líbilo jeho nedávné selfíčko s kůrovcem, i když jsem lehce tápal, kdo je kdo, bo byli oba zamyšlení.

Ale to je jedno, vypadali i tak báječně.

Taky jsme my od Hooka zaznamenali, že v současnosti se máme nejlépe od Velkého třesku. Vláda maká den co den a je to vidět.

Nejde o nějaké pocity, ale my od Hooka to máme podložené tvrdými nezpochybnitelnými statistickými daty.

To, že jako národ bohatneme lze nejlépe doložit na tom, že dramaticky vzrostl počet uživatelů kokainu, což je způsobeno pouze a jedině tím, že je mezi lidma víc peněz.

Pokud nemáš prachy, tak si nezašňupeš, bo dealeři na lízing nedávaj.

V současnosti, díky prosperitě, kterou přinesla naše pracovitá vláda, se ke kokainu bez problémů dostane i nižší střední vrtsva, což si myslím, že si zaslouží potlesk ve stoje.

Takže kecy o tom, že je hůř a hůř jsou pouze a jen ublíženecké kecy těch, co na kokain zatím nedosáhnou.

Tak.

My od Hooka už delší dobu víme o existenci pana Aloise Mačáka MBA, který je v současnosti náměstkem ministra kultury, kterého nemáme.

Víme, že pan Mačák je básník a to básník ne ledajaký. Seznámili jsem se s jeho tvorbou a musím přiznat, že od té doby jsme jiní.

Kupříkladu jeho niterný sonet o ruce šmátralce a chloupcích stojích v pozoru před vztyčenou zástavou nás přinutila zamyslet se nejen nad sebou, ale i nad celým Všehomírem, následně čehož jsme se pak na výčepu u Hooka zrychtovali jak molodci.

Fakt silné verše. Sám se věnuji poezii, tedy dokáži ocenit kvalitu a jistý snad až kosmopolitní přesah páně Mačákovy tvorby.

Moje andaluzské verše – namátkou třeba sonet „Na magnetické rezonanci vyzval jsem svou milou k tanci“ či „Dřív jsi byl můj laser, teď si ale (tři tečky)“ – působí i přes vycizelovanou stavbu vedle páně Mačákových děl jako nedomrlé verše kohosi nesvéprávného.

Jsem rád, opravdu jsem rád, že nejen na ministerstvu kultury, ale i na všech dalších ministerstvech, jsou odborníci na slovo vzatí, nejlepší synové a dcery našeho národa a pan Mačák je toho dokladem.

Ty krávo. Slzím jak želva.

Jo.

Tačvúd s Gekonem se mě ráno ptali, jestli znám nějakou básničku. Jsem jim řekl, že jich znám spoustu. A že pokud budou hodní, večer jim ve verších povím, jak to dopadlo s mravenečkem, co si zlámal bérec, bo byl děsnej chomout.

Se těšej.

Dnes bude pod mrakem. Teplota tak akorát. Dnes bude docela fajn.

To je zatím vše.