Sůl nad zlato, blbost k nezaplacení

Dnes se již pohádky nečtou, tak si málokdo vzpomene na starou českou „Sůl nad zlato“. Komunistický režim ji prezentoval jako důkaz lidové moudrosti v protikladu k odpornému shromažďování majetku, tak cizímu širokým lidovým masám. Že právě komunisté nahrabali nejvíce majetku, který si později v divokých devadesátých letech minulého století legalizovali, a nyní jeho prostřednictvím vládnou, je jen důkazem toho, že se na „moudrost“ lidových mas spoléhat nedá.

Dnes je snad každému jasné, že bez zlata, peněz a majetku život prostě nefunguje. Kdyby to znamenalo jenom to, že si člověk nemůže dopřát nic lepšího, jistě by nad tím miliony našich spoluobčanů mávly rukou, příkladem je téměř tří milionová armáda českých důchodců, kteří obracejí každý desetník a blouzní o tom, jak se slovenský miliardář s nimi podělí o svůj blahobyt. Bohužel, dnes nedostatek peněz ohrožuje přímo život. Nemáte-li na zaplacení vody, klidně vás odpojí a nechají zemřít ve špíně a žízní, což je smrt rychlá a krutá. Přitom právo na vodu je přirozeným právem a jeho odpírání je v přímém rozporu s Ústavou. Nemáte na zaplacení tepla, odpojeni zmrznete, anebo s těžkým poškozením zdraví skončíte nadlouho v nemocnici. Nemáte dostatek financí? Vaše děti můžou zapomenout na kvalitní vzdělání. Jsou tak na počátku života rovnou diskvalifikovány ve srovnání s vrstevníky z movitých rodin. S talentem a inteligencí to nemá nic společného. 

Majetek a peníze ovšem nepotřebují jen jednotlivci, ale i státy, které si jednotlivci zřizují k ochraně svých společných zájmů. Stát, tedy pověřené osoby, „moudře“ vybrané ve volbách podle jejich schopností a výsledků, by měl hospodařit mnohem zodpovědněji, než jednotlivci. Vždyť pečuje o obecné blaho.

To by to ovšem nemohli být čeští politici, kteří se pravidelně jednou za čtyři roky ohánějí líbivými hesly, ale ani jednou za čtyři roky neudělají nic rozumného. Přesto se tím řídkým žvaněním a soustavným nicneděláním dokáží oni i jejich rodinné klany udržet u moci po celé generace.

Ale zpět k tématu. Komunistickým režimem zdeformované rodinné klany dále šíří zkázu a zmar. Nejspíše je pohádka „Sůl nad zlato“ natolik ovlivnila, že je pro ně, slovy člena bankovní rady, jmenovaného prezidentem republiky, vítězem všelidového hlasování, zlato a zlaté rezervy naprosto nevýznamným prvkem státní finanční politiky. 

Kdyby kdokoliv prodával svoje zlato v době, kdy má nejnižší cenu, řekli byste o něm, že je moudrý? Ne! Každý by řekl, že je hloupý anebo že to nemá v hlavě v pořádku. Česká národní banka soustavně plundruje zlaté rezervy. Zatímco v roce 1995 jsme měli 70 tun zlata, v roce 2005 již jenom 14 tun, tak dnes je to 9,4 tuny a další stovky kilogramů mizí denně. Maďarsko, počtem obyvatel srovnatelné, má dnes 31,5 tuny zlata. Spolková republika Německo 3 tisíce tun, a Spojené státy americké 8 tisíc tun zlata, o Číně a dalších asijských zemích ani nemluvě. V současném propojeném světě, kdy krize může vypuknout kdykoliv a kdekoliv a bleskově se rozšít po celém světě jsou zlaté rezervy naprostou nezbytností. Jak jinak v době krize vyrovnat závazky a vyhnout se tak státnímu bankrotu, jak jinak se zbavit závislosti na euru, jak jinak si udržet nezávislost?

Blbost k nezaplacení. Bohužel v případě státu, hospodaření státu a budoucím rizikům to neplatí. Stát jsou občané, státní zlatý poklad vytvářeli občané, veškeré prostředky nazývané státní rozpočet jsou z daní placených občany. Proč tedy občané svěřují hospodaření se svými vlastními penězi naprosto neschopným jedincům, kteří je používají jenom k obohacování svých rodinných klanů? Od kuponové privatizace až po dnešek, stále dokola. Tu blbost včerejší a dnešní totiž zaplatit budeme muset.

Vzhledem k tomu, že narůstá státní dluh, který již dosáhl 1,7 bilionů korun, zlaté rezervy nejsou žádné, jsme již prakticky kolonií věřitelů. Ale to není vše, bohužel. I otroci budou muset dluh splatit, takže za špatnou volbu dnešních dospělých budou krvácet dnešní nezletilí, jejich děti a tolik dalších pokolení, že si už pachatele té ostudné volby nikdo nebude ani pamatovat. Zůstane jen mlhavý pocit a hluboké zklamání z neschopnosti, hlouposti a zrady předků.

Můžeme být na sebe opravdu pyšní. Jsme první, kdo to dokázali. Solné doly máme, když tak můžeme solit popelem, ten je také slaný, a bez zlata se obejdeme. Hurá, konečně zvítězil socialismus a dokonce tam, kde to ani Marx, Lenin a Hitler nepředpokládali, zvítězil v zemi, která zlato k ničemu nepotřebuje. Vybudovali jsme beztřídní společnost, že je jenom pro chudé a že jim bezohledně vládne hrstka bohatců, je jenom drobná vada na kráse. Za takový zářný příklad pro celé lidstvo se přeci vyplatí třít bídu s nouzí, otročit za minimální mzdu a hrbit se před vrchností.