![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Stát proti chudým XXXV: Povinnost zaměstnávat postižené
FVL
Firmy od určité velikosti mají povinnost zaměstnávat nějaké procento postižených lidí nebo odebírat služby či produkty, které vyrábí postižení nebo zaplatit státu „pokutu“. Takové opatření má chránit postižené lidi.
[ad#textova1]
Opatření samo o sobě je velmi absurdní, protože ukládá povinnost zaměstnávat někoho, kdo vůbec v dané oblasti a kvalifikaci nemusí existovat, jako alternativu ukládá odebírat služby nebo zboží, které opět nemusí vůbec existovat nebo nemusí být potřeba, naštěstí je zde další alternativa a tou je zaplacení pokuty státu za to, že si stát vymyslel nesmyslné nařízení, které nemusí vůbec jít splnit.
V ekonomické rovině nařízení poškozuje chudé lidi a to na straně zaměstnanců, protože uměle zvyšuje firmě náklady, což se může projevit na nižších mzdách a horším hospodářském výsledku. Na druhé straně poškozuje spotřebitele, kteří díky takovému nařízení budou mít horší nebo méně efektivní plnění, což nejvíce pocítí právě chudí lidé. Nakonec takový přístup je i velmi nešťastný pro postižené, protože to ve společnosti vyvolává mylnou představu, že se o ně systém postará, což vede k nižší skutečné dobrovolné solidaritě.
Řešením je dobrovolnost. Zaměstnávat postiženého člověka by měla firma z vlastní vůle a ne kvůli nařízení státu. Nařízená solidarita není solidaritou, ale jen dalším přerozdělováním, které zvyšuje ekonomickou neefektivitu a ta dopadá na všechny a nejvíce na chudé.
[ad#pp-clanek-ctverec]
Autor: FrantzVonLibrntaun