
Stanné právo
ALEXANDER TOMSKÝ
Neví snad tihle dva, co ví téměř každý? Covid se nešíří po venku, nýbrž v uzavřených prostorách nacpaných lidmi. K čemu slouží restrikce procházek na čerstvém vzduchu, proč jsou omezené na katastr, proč respirátory na ulicích, kde se lidé potkávají na distanc a letmo?
Nač zakazovat cestování autem za hranice okresu, nebylo by lepší vyzvat občany k cestám do přírody, aby se trochu provětrali? Nač uzavírat poslední školy a školky, ačkoli děti odolávají bez problému a nákazu nešíří? K čemu zavírat malé obchody, kde lze kontaktům bránit, na rozdíl od supermarketů, kde je hlava na hlavě?
Neví snad někdo z politiků, že se šíří nákaza z továren, dílen a kanceláří? Tam bylo třeba testovat a izolovat nakažené, tam bylo nutno hlídat odstupy mezi lidmi a platit pořádný kompenzační obolos lidem v nucené karanténě, včetně agenturních pracovníků.
Líto mi je 30 000 policistů a vojáků, které vláda nahnala do terénu, aby pronásledovali nepřizpůsobivé občany, ve skutečnosti rozdělené rodiny a všechny, které postihne síť nesmyslných opatření.
Jak nás premiér trapně a dětinsky opět v televizi ujistil, „nikdy neodstoupí“, úspěšně bojuje s čínským virem. A tak nás ještě čeká dlouhých devět měsíců do osvobození, přestože si o schopnostech principála Pirátů nelze dělat iluze. V opozici se nijak neosvědčil.
A nemylme se, mrtví žalují. Kdybychom místo šesti procent měli proočkovaných alespoň těch třicet procent obyvatel jako ve Velké Británii, mohla být epidemie za námi. Kdyby.