
Stále méně je to politika
VIDLÁK
Všechno, co o neúspěchu hnutí Stačilo! zaznělo ve veřejném prostoru, je pravda. Chyběly nám tři hlasy v každé volební místnosti, tím pádem sehrála svou roli každá příčina. Uškodila nám naše vlastní dvojkolejnost, čelili jsme silné antikampani, antikomunismus sílí tím víc, čím menší je KSČM, ukázalo se, že není žádná velká poptávka po referendu o EU, tím méně po odchodu, na milion propadlých hlasů si sáhl Andrej Babiš, absolvovali jsme zbytečný souboj s církvemi, měli jsme na kampaň omezené zdroje, neměli jsme dost času, aby se uhladila spolupráce mezi všemi partnery… tisíc nití udolalo Gulivera. Každý problém byl sám o sobě řešitelný, žádná věc zřejmě nebyla rozhodující, ale dohromady nás to zabrzdilo dostatečně na to, abychom se přes pět procent nedostali.
Žádnou z uvedených (i neuvedených) chyb nemusíme zopakovat a také ji nezopakujeme. Stejně tak je třeba říct, že ani bez poučení bychom je nejspíš nezopakovali, protože situace se změnila. Milion propadlých hlasů už není, démonblok míří do opozice, do Strakovky přijde vláda mírného pokroku v mezích zákona, ale do Maďarska zase přijede Trump a Putin a prostě určí, jaký bude svět. Tedy… pokud předtím zase nepřiletí nějaké drony do Polska nebo nevylétne do povětří nějaká jaderná elektrárna. Politická situace posledních čtyř let pominula, takže budou nové strategie, nové taktiky… i nové chyby.
Je ovšem jedna příčina, na kterou sice leckdo upozornil, ale zůstala trochu jako slon v místnosti, o kterém se nemluví. Všechno ostatní se v diskusi pod mými články prokydalo horem dolem a ještě mnohokrát na to přijde řeč, ale čím déle o tom přemýšlím, tím více si myslím, že hlavní problém je v něčem jiném.
Ony totiž úplně přestaly fungovat argumenty, víme?
Nedávno napsal Pavel Šik moc pěkný článek o tom, že se politika posouvá do krajností a i když máme poměrný volební systém, víceméně se vyvinul do dvou bloků a přesuny voličů se dějí výhradně v rámci těchto bloků. Politický střed se vyprazdňuje, kritika do vlastních řad se stále více bere jako zrada. Je dovoleno kritizovat „ty druhé,“ ale stále méně je dovoleno kritizovat „ty naše.“
Poslední čtyři roky jsme strávili snahou o dosah a skutečně se to povedlo. Před volbami jsme skutečně byli vidět i slyšet a i v televizních debatách se mluvilo o Dozimetru, kampeličce, mluvilo se o zadlužení, zpackaných nákupech polních kuchyní, lidé věděli, jaká byla inflace a mnohokrát zaznělo, že je vláda připravila o třicet procent úspor. Mnohokrát se mluvilo o tom, že stíhačky F-35 naši bezpečnostní situaci nevyřeší, statisíce lidí zažilo, jaké to je, když u doktora nebo při přijetí do školky mají přednost Ukrajinci.
Jedním z hlavních témat i v majnstrýmu se staly emisní povolenky pro domácnosti a zamýšlené zákazy spalovacích motorů. Mnohokrát se mluvilo o tom, že není čím nahradit uhlí a dostavby jaderných bloků jsou pořád na dlouhé lokte. Chat Control také dostal i v majnstrýmu docela dost prostoru a byla to všemi oblíbená ZBISlava Pokorná, která rozjela aféru s bitcoiny. Dokonce i ten soud s Dozimetrem začal ještě před volbami a henten Augustín povídal, jak se dělily korupční prachy mezi TOP0,9 a STAN.
Stejně tak bylo dost informací o ukrajinském Banderismu. Měli jsme tu Bandera párty, měli jsme to hákenkrojcem potetované „hrdinné bojovníky praporu Azov,“ všichni na vlastní oči viděli, jak dopadla slavná ukrajinská ofenzíva u Orichiva, zavedlo se devatenáct balíčků sankcí proti Rusku aniž by se cokoliv změnilo…
Výsledek?
Demoblok dostal ještě víc hlasů než v roce 2021… Víra, vole!
Stejně tak dostala i opozice víc hlasů, ve volbách jich navíc tolik nepropadlo a to je jediný důvod, proč Petr Fiala nebude pokračovat ani jako premiér ani jako předseda ODS. Propad kupní síly, zavlečení naší země do války, stamilionové zpronevěry v kampeličce, miiardové praní špinavých bitcoinů, pět mrtvol kolem Dozimetru, šifrovaný telefon u Rakušana, zpívající svědci, inflační znehodnocení úspor… tohle všechno lidé věděli, ale na jejich volební preference to nemělo vliv.
Z politiky se nám vlastně stalo náboženství a vypadá to jako za třicetileté války. Jestliže spolu de facto válčí katolíci a protestanti, je úplně jedno, jaké mají argumenty. Druhá strana je prostě neposlouchá. My ostatně také neposloucháme argumenty o Čapím hnízdě ani o blbých kecech Filipa Turka. Argumenty byly, argumenty zněly ve všech debatách, ale jako kdyby nebyly.
Je čas stát na správné straně, hlásaly bilbórdy koalice SPOLU a zřejmě to fungovalo. Na vlastní kůži jsem zažil, jak lidé, kteří se mnou seděli u jednoho stolu, se kterými jsme si vyměňovali domácí produkty, které jsem hostil a kterým jsem pomáhal, najednou drží v rukou transparenty, aby pro mně protestovali, ačkoliv jsem jim nikdy nic neudělal a dokonce jim ani nevnucoval svoje vidění světa. Stokrát jsem jim mohl říkat, že za námi nestojí žádné byznysové ani lobbystické kruhy. Uvěřili tomu až ve chvíli, kdy jim pravdomluvní novináři po volbách řekli, že máme finanční potíže, protože to byla víceméně stejně použitelná emoce jako předtím, že přivedeme tuto zemi do pekla.
Mnohokrát jsem říkával, že odchod od majnstrýmu směrem k Alternativě je čistě jednosměrný proces. Dovolte mi, abych toto pozorování nyní poupravil. Ve skutečnosti se jenom vyprazdňuje politický střed a to směrem k nám i směrem k pravdě a lásce. Skuteční pravověrní demoblokisté setrvávají pevně na pozicích, stejně tak setrvávají na pozicích i pravověrní alternativci. Mlčící většina se zmenšuje a rozděluje. Obě strany se kochaly nadějí, že právě její mobilizace změní poměr sil. Byla to bláhová naděje, síly obou táborů se zvětšily na úkor nerozhodných. Máme sice poměrný volební systém, ale stále více se podobá tomu, co mají v USA. Stále více se podobá dvěma nesmiřitelným stranám, které nad tou druhou chtějí zvítězit jakýmikoliv prostředky a které té druhé straně po svém vítězství pořádně zasolí.
Studená občanská válka se postupně ohřívá a špinavé politické prostředky jsou postupně nahrazovány špinavými trestněprávními prostředky, kriminalizací odpůrců a propagandou, která má přímo za úkol utlumit myšlení, ale rozbušit srdce. Dělá to tak jedna strana, musí to dělat i ta druhá… Argumenty nepřesvědčují ty druhé, ale utvrzují ty vlastní.
A co je asi nejhorší, všimněte si, jak z volebních kampaní postupně mizí politický příslib blahobytu a je nahrazován politickým příslibem vítězství v jehož jménu je správné se blahobytu vzdát. To, co bylo kdysi spolehlivým lístkem do politického záhrobí, to dneska frčí. Ve jménu bezpečnosti a hodnot je třeba odevzdat pracovní práva, snížit důchody, zpoplatnit zdravotnictví, zavést vojnu, posílat granáty… lidé tomu tleskají a volí to. Kdyby něco podobného řekl Landovský před dvaceti roky, okamžitě by byl politicky mrtvý. Odlišnost se pomalu stává kacířstvím a progresivistické heslo o výhodě v rozmanitosti popírá samo sebe.
Za poslední čtyři roky se zmenšil politický střed a mlčící většina se pěkně rozděluje mezi nesmiřitelné tábory, protože prostě nemá na vybranou. Sousedé už spolu nevycházejí, protože zjistili, že mají rozdílný politický názor a pokud chcete s vlky žíti, musíte s nimi i výti. Tohle zřejmě bude určujícím prvkem nového volebního období. Oba tábory se ještě více utvrdí ve své pravdě, ještě více na sebe budou nabroušené a ještě méně budou ochotny slyšet na argumenty protistrany.
Stále méně je to politika a stále více je to náboženství.
VIDLÁKOVY KYDY


(15 votes, average: 4,53 out of 5)
Obyvatelstvo naší civilizace je posedlé tmou (výraz pana J. Suchého :-)) a projevuje se to přesně tím, jak píše Vidlák. Znám takové lidi, kteří ty prasárny, zlodějny a debility vidí a přesto ty voly znovu volí, volové! Neskutečné – slepá víra a nechuť si připustit omyl.
Už skoro 40 let čekám, až budu moci klidně říct, že je to dnes horší než za komoušů. A už je to skoro tady.
Teď to mám 30/35 socialismus a kapitalismus. A mohu zcela zasvěceně konstatovat, že ten minulý režim byl lepší.
Mnohem lepší a lidi se k sobě chovali úplně jinak a lépe.
Na vesnicích a v okrajových čtvrtích měst se domy nezamykaly a klíč od domu byl většinou nade dveřmi nebo v otevřeném okně. V dnešní době naprosto nemyslitelné.
S manželkou jsme se vzali – dostali jsme za dva měsíce od firmy garsonku.
Čekali jsme prvního syna – dostali jsme od města nájemní dvoupokojový byt.
Čekali jsme druhého syna – dostali jsme od města nájemní třípokojový byt.
Ovšem je pravdou, že když končil Bytový podnik města, tak jsem si ten velký třípokojový byt koupil za 70 tisíc (dnes v přepočtu 700 tisíc). Takové malé bezvýznamné plus.
Samozřejmostí byla Novomanželská půjčka 50 000,-Kčs, (v dnešních cenách 500 tisíc) se směšnými splátkami, za kterou jste tehdy zařídili celý byt. Z té se vám odečítaly tisíce korun za první a druhé dítě.
Nájemné za byt 87m2 bylo směšné, za třípokojový byt jsem platil 186,-Kčs měsíčně, byl v tom i plyn a elektřina, složenku mám dodnes schovanou.
Školka a škola byly zdarma, platili jsme jen obědy, v novém školním roce děti dostávaly učebnice, sešity a školní pomůcky zdarma.
Neexistovala žádná inkluze, blbci byli po 2. třídě eliminováni a odsunuti do Zvláštních škol, aby nezdržovali ty chytré a normální děti.
Ovšem ceny potravin, masa, másla a mléčných výrobků byly v přepočtu stejné, jako jsou dnes.
Některé jsou dnes i levnější, ale je to proto, že je zde nesrovnatelná kvalita.
Tehdy se musely dodržovat normy ČSN, které byly ihned po „revoluci“ zrušeny. Proto dnes žereme takové sračky a odpad z hitlermarketů.
Například mléčné výrobky byly nesrovnatelně kvalitnější, současné jogurty se s těmi před rokem 1989 naprosto nedají srovnat. Totéž sýry, mléko, pečivo.
Takový snídaňový ranní jahodový mléčný koktejl se dvěma sladkými loupáčky v mléčném baru, to bylo něco.
Nebo talíř držkové polévky se dvěma rohlíky a malým pivem dopoledne po chlastačce za 10Kčs – naprosto skvělé.
Moje sousedka 75 let, slušná paní volila Starosty. Když jsem se ohromen ptal proč, tak odpověděla že máme fajn starostu a kradou všichni. Navíc se ji nelíbilo, že ostatní její známí volili Babiše s Čapím hnízdem.
Jak se chcete poučit, když si necháte název Komunistická strana ?
Starostové a nezávislí získali právě tím, že plno o informace nestojících lidí je volilo kvůli názvu a stejně je odpuzovalo název „komunstická“.
Je zarážející, kolik dezzolátů volilo pofidérní hnutí sTlačilo. A co hodlá dělat hnojoSterzik dál? Dneska se už nezná ke konečníkové? A už si nechal naladit to piano pro dceru?
Je zarážející, kolik lepševiků volilo zloděje, vrahy a feťáky. Jejich myšlenkové pochody jsou opravdu zvláštní. Co Konopásku?
Petr Čech
Nemyslím, že by Konopásek vůbec volil. To je ten typ, co jen chodí vysírat na internet, jinak je totálně k ničemu. Bez baby, bez přátel, bez života.
Hlavní problém, který sestřelil i SPD spočívá v tom, že jste dopředu deklarovali touhu být Babišovi fíkovým listem a definitivně zamezit vyšetřování kovidových zločinů. Lidi, kteří vás chtěli volit kvůli původní lince najednou ztratili favorita – neměli koho volit. Aspoň jste to vyhlásili všichni tři víceméně současně a před volbami, takže nebylo vidět jak se to přelévá a můžete dál blábolit.
Pokud lidi hodlali podporovat Babiše, pak bylo rozumnější ho volit rovnou, ale rozhodně ho nepodpořit vaším prostřednictvím. A kdo jej podpořit nehodlal, ten se zoufalstvím zjistil, že zase není koho volit – někdo to naházel pětikolné části šestikolky, jiní zůstali doma.
Motoristi na to šli chytřeji a dopředu deklarovali podporu vlastně komukoliv, takže hlas pro ně, byl hlasem pro vítěze a tomu to lidi rádi hodí…
Ale pohoda, klidně si žijte v dojmu, že o vyprázdnění základní ideje vůbec nešlo. Že žádným lidem v týhle zemi by vůbec nevadilo, že se to budování totality zase prohloubí, i s vaším přičiněním. Bohužel má asi 95% aktivních voličů stále touhu žít v totalitní diktatuře (i když ji vnímá spíše jako ústav s trvalou péčí), takže to naházeli šestikolce a někteří z nich si vzpoměli i na vás – ale jak vidno, ani komunistická strana už při budování despocie netáhne, jsou tu jiní kádři.
barbucha 20.10.2025
Jak se současným a minulým režimem souvisí kapitalismus? Ten zemřel s prvním výstřelem první světové války, pak už nikdy nikde nebylo možno o něm významně hovořit, rozhodně ne v tom našem současném korporátně fašistickém, který plynule nahradil ten komunistický.
Můžete porovnávat dva socialismu a oba stojí za starou bačkoru. Ten minulý nemotivoval lidi k pokroku (a tudíž dřel bídu s nouzí), ten současný je ždíme tak, že dřou bídu s nouzí taky. Svboboda slova je v současnosti maličko širší, ale i to se brzo spraví a pak už to asi bude fajn…