Smlouva s ďáblem

Chci svým dnešním příspěvkem zareagovat na včerejší Čmoudův článek o špinavé revoluci a nastínit Vidlákův pohled na tuto  problematiku. Koneckonců máme třicetileté výročí od sametovky, což je po třicte let pro leckterého politika, aktivistu či pražáka stále zdrojem obživy i myšlenkové legitimity. 

Mně tenkrát bylo osm let… Všechno jsem měl zprostředkované přes rodiče a jediné, čeho jsem si tehdy všimnul bezprostředně bylo, že ze dne na den byla naše soudružka učitelka paní učitelka. Ale jinak to byla úplně stejná kráva jako předtím. Jak nás předtím trestala za neznalost Leninova boje za proletáře, tak nás trestala potom, že jsme na to nedostatečně rychle zapomněli. A také dala pokoj mým rodičům a přestala mě nutit, abych vstoupil do pionýra. 

Takže… 

Všeobecně se v tom osmdesátém devátém ten vládnoucí režim zajídal. Myslím, že problém nebyl ani tak v nedostatku spotřebního zboží, to je jen dnešní evergreen, ale zkrátka a dobře na všech úrovních už těm komunistickým kecům nikdo nevěřil. Ani komunisti ne. Bylo samozřejmě pár uvědomělých úderníků, ale nebylo jich víc než je dneska bojovníků za demokracii, Havla a EU. Na všech úrovních, od vlády nahoře, přes okresní tajemníky až k řadovým členům a domovním důvěrníkům, všichni kázali vodu a pili víno, každý si chtěl na mršině ještě něco urvat a hlavně… z Gorbiho nešel žádný strach ani respekt a tak se naši papaláši neměli o co opřít. 

Možná to dobově nikdo tak nepojmenoval, ale když si čtete tehdejší paměti zpětně, neubráníte se dojmu, že se každý prostě jen po svém snažil udělat pro sebe. Základ našeho divokého kapitalismu byl položen už několik let před plyšákem.  Úvahy o tom, jak se protlouci, ty spřádal leckdo ať byl straník nebo nebyl. 

Někteří dokonce měli nastudováno i v zahraničí … že Andreji i Klausi? Některé dirigoval vrchní STBák Lorenc v Prognosťáku, jiní vekslovali a další prostě jen plnili prasátko i sklepy. Početná skupina s kontakty na zahraničí v čele s Venoušem se už pomaloučku polehoučku dávala do holportu s budoucími novými protektory, nechávala si od nich posílat marky, dolary i marllbora. 

V té době to ještě v podstatě nebylo ani spiknutí STBáků či bývalých komunistických papalášů, ani spiknutí zahraničního disentu. Prostě už několik let všichni viděli, cos e děje a někdo vědomně a někdo nevědomky činil postupně opatření. Jen někteří to odhadli líp než jiní. 

Pak, když se to stalo, prostě jen došlo naplnění to, co už se dlouho chystalo. Přišla maturita. 

A tak jedni rozbili prasátka a začali podnikat, živnostničit, jiní použili staré kontakty a začali privatizovat a krást, jiní se pomocí zahraničních peněz nechali zvolit, úspěšní byli Lorencovi hoši s Prognosťáku, kteří do toho těm zahraničním docela úspěšně dodnes házejí vidle. Ukázalo se, že nejlépe byli připraveni ti, co věděli, jak to chodí na Západě a hned za nimi byli dobře připraveni ti, kteří odnikud nic dobrého nečekali a zcela cynicky využili období kdy nic nebylo zakázáno. 

Těch neúspěšných bylo samozřejmě víc. Někteří přišli jen o peníze, jiní i o zdraví, tu a tam někdo ztratil i život a všichni dohromady přišli o iluze. Zkrátka a dobře, ti co si mysleli, že nás má někdo tam v těch zavedených demokraciích doopravdy rád, jak to tvrdila ta Svobodná Evropa, ti zpravidla dopadli nejhůř. 

Ti, co se nechali zvolit za pomoci amerického a německého zahraničí, ti si sepsali svoji smlouvu s ďáblem a teď zjišťují, že z ní nemohou ven. I jim jejich kamarádi tam venku tvrdili, jak se blíží jejich dějinná chvíle, jak tu budou vládnout, jak zavedou svoje pořádky a ještě tomu budou moci říkat demokracie a jen trošku za tuto podporu zaplatí nepatrnými smlouvami, které nic neznamenají.  A oni podepisovali a podepisovali každým dalším podpisem i výrokem jim ubývalo voličů ve prospěch jincýb skupin, až už se teď musejí uchylovat k mediální masáži a ovlivňování justice a zbyl jim jen stále pochybnější étos listopadu  89.

Ti z Prognosťáku zase kecali o tom, co se naučili na Harvardu, jak funguje kapitalismus a dostali se do stejného klinče. Jejich autoritu jim postupně zničili tuneláři, krize a i když hoši své průsery hasili, bylo to za cenu dnešních odlivů dividend a rozprodaného zlatého pokladu. Tihle se neohánějí ani tak plyšákem, ale těmi “zlatými časy” těsně potom. Nutno podotknout, že na to slyší o dost více lidí než na sametovku. 

Dneska jsme na tom dost podobně jako tenkrát v časech Perestrojky. Kážou nám vodu, pijí víno, propaganda je stále očividnější a ti co nejvíc mluví o morálce v ní sami nevěří a dvojí metr ve všem je tak zřetelný, že už i Česká televize to vzdala a snaží se to nějak zachránit pořady o fake news. Všechno se pomalu rozpadá,  například německá armáda nemá náhradní díly pro bojovou techniku, já mám na silech se sháněním dílů i pracovníků stále větší problémy, balkanizace dopravy, silnic i státní správy nabírá na obrátkách. Vláda, to už je jen jedna hádka za druhou, čím víc keců o dobru, tím více cynického smíchu z publika. 

Diskuse je přímo zahlcena tím, jak se všichni snažíme nějak udělat pro sebe, nějak se připravit na to co přijde. Až se to stane, bude to další maturita a těžko říct, jaká strategie bude úspěšná.  Jedna věc ale bude jiná… dneska už nikdo nevěří a neočekává, že by to s nám někdo myslel dobře. V roce 89 nikdo doma nehromadil zbraně a nečekal konflikt… 

Žádné spiknutí k tomu nepotřebujeme. Nepochybuji o tom, že někteří vidí budoucnost v Rusku nebo v Číně, další doufají že USA budou na věčné časy, Německé želízko je také ještě v ohni. Já řeším všechno zabíjačkami, tedy dělám si kontakty na různé lidi, že by se to mohlo hodit. Určitě tu bude i nějaký fírer co si piluje projevy a čeká na svojí příležitost. Stejně tak nějakcí klerici pošilhávají po polských vzorech, další mají doma hroudu zlata nebo věří ve svojí halu se soustruhy a fotovoltaikou. Jiní se opájejí vizemi světa, kde se nelétá, neyvrábí, ale je čistý vzduch a bude se to dělat metodou Pol Pota, když to jinak nepůjde. Na západ od nás si leckdo chystá chalífát. 

Zkrátka až to přijde, ukáže se, kdo viděl nejdál dopředu…