
Schillerová: Slibovat vyšší výdaje na obranu než dvě procenta HDP je teď nereálné
ET/ČTK
Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje není v současnosti reálné, uvedla v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Přístup vlády k obraně kritizovali v debatě zástupci opozice. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní svoje spojenecké závazky.
Schillerová řekla, že vydávání 3,5 procenta nebo pěti procent HDP na obranu slibovat nebude. „V tuto chvíli je to nereálné,“ prohlásila ministryně, podle níž se předpokládá přiměřený růst rozpočtové kapitoly ministerstva obrany. „Celá řada členských zemí NATO nedodržuje ani dvě procenta,“ poznamenala.
Státy NATO včetně Česka se loni dohodly na růstu obranných výdajů do roku 2035 na 3,5 procenta HDP a vydávání dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Předseda Sněmovny a koaliční SPD Tomio Okamura poukazoval na to, že závazek přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Například Španělsko se k němu ale nepřipojilo, dodal. Závazek pěti procent podle něho představuje 400 miliard korun, tedy asi pětinu celého státního rozpočtu. „To je absolutně nereálné,“ řekl Okamura, podle kterého pro budování moderní armády postačí dávat dvě procenta HDP.
„Dvě procenta jsou v tuto chvíli uměním možného,“ uvedl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé). Obranné výdaje by se podle něho mohly rozumným způsobem zvyšovat, ale tak, aby se nezdevastovalo Česko. Šťastný zdůraznil, že se nesmí zhroutit zdravotnictví a sociální systém.
„Vláda neplní svoje spojenecké závazky,“ řekl předseda opoziční ODS Martin Kupka. Rozumné zvyšování výdajů na obranu je v současné geopolitické situaci podle něho nezbytné a před závazkem dávat celkem pět procent v roce 2035 nelze podle Kupky zavírat oči. Podle pirátského poslance Ivana Bartoše kabinet zvolil špatné priority, kdy klade důraz podle něho na lidi v důchodovém věku a na miliardáře. Pokud by měl rozpočet nějaké rezervy, měly by jít podle něho na obranu.
Letos má ministerstvo obrany ve schváleném rozpočtu asi 154,8 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,8 procenta HDP. Celkové obranné výdaje, včetně peněz z jiných kapitol, by měly být přibližně 185 miliard korun, tedy zhruba 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna. Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan soudí, že rozpočet jasně říká, že závazek dvou procent HDP Česko nesplní a mezeru nebude schopné kompenzovat ani v dalších letech.
Schillerová podotkla, že plnění je věcí metodiky, hodnocení od NATO dostane Česko až zpětně. Česká republika se podle ní drží svých úkolů v NATO i toho, že je pro Severoatlantickou alianci tranzitní zemí.
Téma financování obrany dnes politici otevřeli i v diskusním pořadu České televize s názvem Debata ČT. „Počítáme s tím, že do budoucna ten počet peněz, který půjde na obranu, se bude muset zvyšovat,“ uvedl na dotaz k navyšování výdajů v následujících letech místopředseda Sněmovny Jiří Barták (Motoristé). Utrácení ale podle něj musí být smysluplné.
Zálohové platby
„Musíme zvážit na ekonomických vahách, kolik těch peněz do té armády dáme,“ řekl místopředseda SPD Radim Fiala, podle něhož je armáda i obrana pro SPD prioritou. V ČR ale zároveň musí zůstat socioekonomická stabilita, dodal. Kritizoval předchozí vládu Petra Fialy (ODS), která podle něj dvou procent HDP dosahovala díky zálohovým platbám. Podobně se vyjádřil i místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO), podle něhož vláda zálohové platby využívala, aby uměle splnila procenta. Zástupci opozice, mezi kterými byl i místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS), se proti těmto výrokům ohradili. Koaliční strany podle nich návrhem rozpočtu ukazují, že obrana pro vládu prioritou není.
Za nedostatečné výdaje na obranu zkritizovali Česko američtí velvyslanci při NATO Matthew Whitaker i v České republice Nicholas Merrick. O rozpočtu včetně obranných výdajů chce se Schillerovou a s premiérem Andrejem Babišem (ANO) jednat prezident Petr Pavel, sejde se s nimi v pondělí a v úterý.
- Trump a konec teheránských iluzí - 13.4.2026
- Návštěva u Šafrů - 13.4.2026
- Tak Orbán prohrál. Jak dlouho ale udrží vítězná strana své vítězství? - 13.4.2026


Doufám, že Nývltovi zítra v MB spadne na palici nějaký hodně velký muzejní exponát a za kamarády zbrojaře se v pondělí lobbovat nebude!
„Výdaje na zbrojení“ je pouhý eufemismus pro tribut – výpalné, které musíme odevzdávat povětšinou do USA.
já bych dal 10% i kdyby voliči KSČ a pitomiovo sekty neměli co žrát
Tak dávej.
Dyť ti nikdo nebrání.
To by ti maminka musela nejdřív zvýšit kapesné oslíku
https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/wp-monalisa/icons/wpml_bye.gif
Tady nejde jen o stav státního rozpočtu. Jde i o to, že do tak malé armády, jakou máme, se smysluplně tolik peněz nalít nedá.
Museli bychom se vrátit ke koncepci vševojskové armády s více než milionem mužů postavitelných do zbraně, ale ruští agenti budou zcela jistě zuřivě bojovat proti obnovení základní vojenské služby, stavbě vojenských objektů atd., což je podmínkou.
MMCH, první republika lila do výstavby pohraničních opevnění skoro 1/3 rozpočtu a za mobilizace během mnichovské krize postavila do pole a opevnění skoro dva miliony ozbrojených mužů (když sečteme mobilizované se stálou profesionální armádou). Ale tehdy bylo, do čeho ty prachy smysluplně dávat.
Samé bláboly, popleteniny, dojmologie, a čísla vycucaná z prstu.
Milion můžů v základní vojenské službě = milion ročně méně lidí v pracovním poměru, kdy vydělávají peníze a odvádí daně. V Česku pracuje nebo podniká zhruba 6,3 milionu lidí. Vzít z nich milion a živit je, to je panečku nápad!
Desetimilionové ČEZko s milionem mužů v armádě mimo válečný stav = humor.
Nejvyšší počet vojáků v československé armádě byl v první polovině 50. let 20. století, 297 500 osob.
Do výstavby pohraničních opevnění po Mnichovu se NEnalilo 1/3 rozpočtu.
Ale z mimořádného zbrojního úvěru v roce 1936 bylo na výstavbu opevnění vyčleněno 27 % úvěru – 2,5 miliardy korun z celkových 9,2 miliard.
Československá armáda nikdy neměla dva miliony mužů.
Po Mnichovské dohodě 1938, stoupl v Československu z 200.000 mužů díky mobilizaci stav celkem na 1,3 milionu mužů (42 divizí). Počet obyvatel tehdejší Československé republiky činil přibližně 15 182 000 osob.
Vemte ty 1,3 miliony a k tomu přičtěte jednak profi armádu, jednak vojáky, kteří v té době procházeli základní vojenskou službou, a a budete se blížit těm 2 milionům.
Prdlačky,
Předválečná československá armáda měla 200.000 vojáků, a 50.000 záložáků.
Mobilizovaných bylo 1,250.000 rekrutů, + oněch 50.000 záložáků.
Protože ale mezi mobilizovanými rekruty bylo hodně sudetských Němců (40% sudeťáků údajně narukovalo), na které se nebylo možno spoléhat, jednak byly opět vyřazováni, nebo umísťováni mimo kritické a strategické místa.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_mobilizace_v_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_1938#Vyhl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD_mobilizace
Nikde jsem neslyšel, do čeho chce armáda investovat,snad do vyšívanejch podvlíkaček nebo polních kuchyní,když generální štáb půjde kempovat do přírody.
Kde jsou kasárna pro všechny ty bojovníky?
Proč navyšovat výdaje na zbrojení, když zbrojařská lobby navýší ceny o ekvivalent zvýšení těch výdajů? Takže ve finále za dvě procenta rozpočtu koupíme stejně jako za pět procent.