20.11.2014
Kategorie: Společnost

Sametová prasátka

Sdílejte článek:

BRONISLAV ŠIMONÍK 20|11|2014

Žila, byla kdysi prasátka. Pěkně všechna v prasečáku, kde se měla všechna stejně a všechna skončila na porážce.

V prasečáku se jim dostávalo sice mizerného, ale pravidelného žrádla. V prasečáku bylo teplo a jistoty. Pak se stalo něco hrozného, někdo nebo něco zbouralo ten prasečák a prasátka se octla na svobodě.

 

[ad#hornisiroka]

 

Některá prasátka na to zareagovala tak, že začala pro sebe a svoje selátka hledat žrádlo a brlohy. Zbytek prasátek zůstal na zbořeništi, neměl co žrat, těm prasátkům, co se měla dobře začali říkat svině a pořád čekali, kdy jim kdo nasype žrádlo. Protože neuměla žrát jinak než z koryta, myslela si zbylá prasátka, že smyslem života je to koryto.

 

 

A protože všechna prasátka mohla svobodně kvičet, začala některá z nich po čase kvičet, jak se jim stýská po prasečáku. A že jim ta svoboda k ničemu není, když nejsou hezky spořádaně nacpána jedno vedle druhého, že nedostávají všechny stejné mizerné pomyje a že není správné, že se ty volně žijící svině mají líp. A že by se o ně zase měl  někdo postarat, třeba nějaká Čuba a že by všechna měla mít jistotu, že skončí na jatkách.

 

A jestli nepochcípala hlady, tak na tom zbořeništi kvičí dodnes…
 
ZDROJ: Bronislav Šimoník

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 3,58 out of 5)
Loading...