S dvanácti dětmi kočují od bytu k bytu, ostravskou bídu ale zažehnávají láskou – reportáž Ivana Motýla 28. srpna 2021 07:28 na CNN Prima NEWS.
Úryvek z článku:
„Napřed ale přemítám nad nespravedlností světa, jako při každé návštěvě v ghettu. Proč mají jiné rodiny nacpané lednice, ale u Kroščenů je v chladničce arktická pustina? V regálech se vlastně krčí jen hořčice, chlazení běží úplně zbytečně.“
Srdceryvný příběh, který nenechá žádného empatického člověka klidně spát. Tak nastupuje Motýl a zdrcen nelidskostí státu a jeho občanů, pomáhá, kde může, tak jim zaplatí nákup – „Dneska je nás tu dvacet tři,“ počítá čtrnáctiletá Natálka. „Děcka mají hlad, tak jdeme,“ popohání mě matka Simona znova do supermarketu. Nákup stojí 2200 korun.“
Jednoduchá odpověď:
Normální lidé pracují a přemýšlí, než se rozhodnou, zda si mohou dovolit uživit dítě. Při ceně nájmu, energií, potravin, výše svého platu. Ze svého, ne ze státního, tedy peněz daňového poplatníka, který pracuje, aby se podobní Kroščenové, ať bílí, černí, modrošedí či fialoví, a mluvili vietnamsky, anglicky, cikánsky či jazykem esperanto, měli bezpracně lépe. Aneb – bez práce nejsou koláče.
Neodpustím si známý citát: „Zahálka je klíč k žebrotě.“ — Charles Spurgeon britský kazatel, autor a pastor 1834 – 1892
Od toho tady přeci byla slavná sametová revoluce, lidé se chtěli zbavit komunistického režimu, socialismu, lidé chtěli uvěřit skvělým zítřkům, ale někteří nějak zapomněli, že kde je právo, tam musí být i povinnost, a teď, po 32 letech se najednou vrací touha po socialismu? Ale nějak najednou někteří lidé zapomněli po revoluci pracovat, (a stát jim to demokraticky a humánně schvaloval a naučil je jen pobírat dávky a natahovat ruce), no, a teď se jim to vrací i s úroky. A Amnesty International si ještě dovolí léta na naši zemi otvírat hubu. I za komunistů se muselo pracovat, aby měl jeden nárok na důchod (jinak by byl příživník a šel by do lochu a i tak by si musel roky na důchod dopracovat). Také po revoluci spousta lidí pracovala tzv. na černo, to znamená, že z výdělku neodváděli sociální, zdravotní pojištění, daň. Na jednu stranu potřebovali peníze – v nejlepším na živobytí, ale nemysleli na to, že léta běží setsakramentsky rychle, a důchod je čím dále tím blíže. Také můžeme poděkovat takovým podnikatelským podvraťákům, kteří zaměstnancům dávali minimální mzdy a aby zaměstnanci nereptali, dávali jim pár stovek nebo tisíc na ruku – právě proto bylo vymyšleno EET jako bič na neplatiče daní. No díky Covidu se opět staré časy potichoučku vrátily a někteří zaměstnavatelé opět šidí stát najímáním otroků na černo.
Ale také se po revoluci objevili ti správní čímani, a začali vehementně hájit práva všech „utiskovaných“ – tedy pardon, ne všech, jen těch, co nejvíce řvali a řvou, že mají svá práva. Takže od toho tady přeci jsou různé úřady, neziskové organizace, platformy, kluby a jiné srandičky, které daňové poplatníky obírají o miliardy ročně, bez jakéhokoliv efektu jak na integraci sociální a pracovní, tak i mentální edukaci. A zrovna Rómové mají těch neziskovek jako máku, co pro ně za ty nemalé penízky ročně udělaly?
- Rada vlády pro záležitosti romské menšiny
- Oddělení kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny
- Sekretariát Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny
- Výbor pro spolupráci se samosprávami a koncepci romské integrace
- Výbor pro Evropskou Platformu a Dekádu romské inkluze
- Monitorovací výbor pro činnost Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách
- Romea
- Romská občanská iniciativa
- Demokratická aliance Romů ČR
- Sdružení Romů a národnostních menšin Plzeňského kraje
- Sociálně-právní poradna. Obč. sdružení přátel města Milovic
- Občanské sdružení za lidská práva Romských občanů
- Občanské sdružení ROMODROM
- Člověk v tísni
- Výbor pro odškodnění romského holocaustu
- Nadace Tolerance
- Hnutí občanské svobody a tolerace
- Poradna pro občanství, občanská a lidská práva
- Dokumentační středisko pro lidská práva
- Helsinské občanské shromáždění
- Romské centrum pro střední a východní Evropu
- Sdružení Dženo
Kultura
- Muzeum romské kultury
- Občanské sdružení Slovo 21
- Společnost přátel časopisu Romano Džaniben
- Nadace Díla pro národ
- Sdružení olašských Romů v ČR
- Fond porozumění a naděje
- Matice romská
- Občanské sdružení Khetane-Spolu
- Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové
- Galerie Romale
Vzdělávání:
- Romská střední škola sociální v Kolíně
- Romské studentské informační centrum Athinganoi
- Open Society Fund Praha
- Nová škola, o.p.s
- Nadace Dr. Rajka Djuriče
- Společenství Romů na Moravě
- The Foundation for a Civil Society
- Nadace rozvoje občanské společnosti
- Nadace Mosty
- Společenství Romů na Moravě
- Sdružení dětí a mládeže Romů ČR
- Centrum romistiky
- Nadace Romane Čhave
- Čhavorikane luma
- Projekt Schola
- Nadácia InfoRoma
Volný čas
- Český západ
- Drom, romské středisko
- Lačhe čhave
- Komunitní centrum Lentilky
- Dům romské kultury
- Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež PAVLAČ
- Romodrom
- Dětský klub „10“
- a jiné a jiné…
Také ministerstva ČR se mohou zpřetrhat s počty grantů a dotací cílené hlavně na romskou menšinu.
Pláču. Pláču nad všemi směšnými pokrytci, co nad články a příběhy psané takovými idealistickými motýlky přemýšlejí, kolik penízek těmto chudým mají poslat a kam. Spíše bych se třeba u Krosčenů – po zajímavé informaci, kterou sdělila jejich 14 letá dcera, že „dneska je nás tu dvacet tři“ zeptala, kolik z těch 23 lidí chodí do práce, aby ze svých výplat naplnili ledničku. Protože – a zase dokola, bez práce nejsou koláče. Každý člověk má na výběr. Chodit do školy, učit se, vyučit, udělat maturitu, VŠ, pracovat – žít jako člověk. Všechno jde, když se chce. Takové pokrytecké fabulace pisálků by měly být trestné, protože cíleně vyvolávají rasistický náhled. A mimochodem, nikdo pisálku Motýlovi nezakazuje, dobrovolně odevzdávat navštívené rodině ¾ platu, aby se měla lépe. A možná by se přidal i Kocáb.
„Všechno je připraveno – pro ty, kteří chtějí něco dělat.“ — Pavel Kosorin český humorista 1964
(43 votes, average: 4,81 out of 5)
Loading...