Rouškovné aneb jak převzít moc

Zde mne napadá podstata z rozhovoru polního kuráta Otto Kate se Švejkem, když mu sděluje : „to se nám to hoduje, když nám lidi pujčujou“. Převedeno do současné politické reality Česka – to se nám ty hlasy kupují, když nám naše námi schválené dluhy na to postačí…

Je dobré si uvědomit, že v současné době má naše země necelých 2,5 milionu starobních důchodců k nim mi dává smysl připočítat dalších 400 tis důchodců invalidních. Netřeba zapomenout na 470 tis státních zaměstnanců, kterých se týkaly podle profesí valorizace v prošlém období stávající Vlády a netýkalo se nic co se týkalo poklesu financí spojeného s COVIDem.Tak jsme suma sumárum na 3,5 milionech lidí, kteří z pohledu financí nemají pražádnou potřebu k nějaké změně.

Ještě pár dalších čísel pro představu jak to u nás chodí. Celkem máme v té naší kotlině lehce někde do 8,5 milionu voličů, když si vezmu , že nepamatuji volby, kde by byla účast nad 50% tak je třeba oslovit nějakých 4 miliony voličů. Dále je dobré si uvědomit, že k jakémukoliv vládnutí u nás díky poměrnému způsobu vládnutí stačí obyčejně méně jak 30% hlasů, tak k ovládnutí hospodaření státu tedy daní stačí cíleně oslovit tak milion lidí. Tedy 10% lidí určuje jak se nám bačuje, vláda vypadá jinak….

Stávající vládnoucí sekretariáty zejména ANO a ČSSD musí být jistě ve strachu, když se vydali vydávat z našich kapes na pozadí neštěstí celosvětového vnimání COVID takové peníze s vidinou jediného – moci.

Vždy, když se změní vlády, a je jedno , jestli na úrovni obcí, měst, krajů či státu si říkám jak přebírají tu „moc“. My co jsme četli a pochopili proč byla napsána „Jak chutná moc“ od Vladislava Mňačka víme velice dobře proč tu moc přebírají. Obyčejně s mesiášského komplexu pohledu na sdílené dobro. Ovšem pominu-li tuto lidskou vlastnost a vezmu jako skutečnost ten ekonomický rozměr – správu daní, tak přece ty obce, města, kraje – stát mají účetnictví – příjmy a výdaje. Přesněji daňové příjmy a oprávněné výdaje. Pokud se přebírá jakýkoliv ekonomicky subjekt měl by být přebrán zejména po stránce správy a nakládání s financemi. A dokud se vše nevyjasní a neobhájí k převzetí by nemělo dojít. Od toho zde máme audity, žalobce a soudce.Tolik logická úvaha, které se ale politika jen – směje.

Touha po moci je nad všechny ekonomická pravidla. Současně pak v našem poměrovém systému vládnutí , kdy jednou jsem v pozici a jednou v opozici, kdy nevíte ( a někdy i víte) kdy budu v pozici s tím kdo byl v opozici se na nějaké přebíraní ekonomických titulů nehraje. Kradli oni a my budeme s nimi třeba taky krást a možná víc co nám doba ukáže a nabídne. Na to je potřeba se připravit.

No a proto se zadlužíme všichni jako strany a taky všechny voliče i nevoliče.

Mám za to, že stávající demokracie je hlavním nebezpečím sebe sama. Mechanismus demokracie já vidím v organickém spojeni mezi vedoucími a vedenými. Stávající stav společnosti cítím dnes již jen v mechanickém spojení, kdy ten mechanismus spočívá v tom, že beru peníze těm, kteří se nemají s logiky a stávající matematiky jak bránit a dávám je cíleně těm, kteří mi umožní mít moc.

Jak jednoduché, že…

Dnešní oduševnělá doba, kdy hlavní je mít se dobře TEĎ a zcela sobecky nejlépe SÁM vede k tomu, že i Andrej nám tu vlastně vládne sám. 

Jinak prima konec prázdnin a vězte, že změnit se to dá. Čím Volbou a kontrolou O tom zase někdy příště.

• Oto Kaděrka