Reklama na nový svět

K těm nejodpornějším patřila asi ta od H&M. A nemám teď na mysli zářivého bělocha, který se líbá s ebenovým černochem na hnusném místě. Mám na mysli celé vyznění. Reklama ukazuje jakési neidentifikovatelné bytosti v podivných hadrech, které nejsou nijak ukotvené v rodině – jedou někam hromadnou dopravou, něco si kupují v nějakém bistru, líbají se v jakémci průchodu. Prostě deprese na druhou. Tak si opravdu korporátní firmy představují moderní Vánoce? V odpudivých hadrech kdesi mimo prostor a čas – a hlavně mimo rodinu?

Až se mi nechce představovat, co za chudáka takové reklamy vymýšlí a natáčí. Člověk bez pevného zázemí rodiny, pro kterého jsou vánoční svátky jednou velkou depresí. Takových lidí nám musí být líto. Pokud ovšem nenutí své frustrace celé společnosti, pak zaslouží za vyučenou!

Reklama od Benettonu nám zase ukazuje, co je moderní a pokrokové. Oni vždy bojovali s předsudky a bylo to záslužné. Dnes ale bojují s normálností a přirozeností. Nutí nám nějaké modely, které nefungují – děti, které se rodí s anonymní matkou a s kterými se kšeftuje, mísení kultur, které je zdrojem konfliktů. K čemu to všechno je? Je otázkou, jestli tomu tvůrci opravdu věří nebo jen plní pod nátlakem vynucované společenské zadání.

Vánoční sledování televize ukazuje ale i odvrácenou tvář nového řádu věcí a světa. Ve staré pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci starý švec komentuje přístup k práci svého nového tovaryše takto: “Jen abys nebyl k práci, jako Cikán k cepu!” Smysl tohoto přirovnání je jasný a je otázkou času, kdy to vystřihnou nebo předabujou – dnes se totiž nesmí ani naznačovat a už vůbec ne pravdivě komentovat. Další perlou, která trochu čeří jásavé barvy nového světa, je dokumentární cyklus americké televize, který sleduje snoubence po dobu 90 dní po svatbě. Vybírají si páry, které má v merku cizinecká policie a sledují je, jestli nejde o podvod. Zahlédla jsem kousek pořadu, kdy skoro padesátiletá ošklivá žena s velkou nadváhou podlehla kouzlu playboye z Tunisu. Je naprosto nepochopitelné, jak si ona žena mohla myslet, že třicetiletý štramák myslí své rečičky o nehynoucí lásce vážně. Tahle odvrácená strana multikulti barevného světa je docela temná. Migranti se pokouší získat přístup k občanství a legálnímu pobytu přes nešťastné ženy a sňatek s nimi. Všem by moc pomohlo, kdyby se o tomto reálném nebezpečí pro ženy mluvilo a upozorňovalo se tak na rizika takových svazků.

On ten cool svět plný míchání ras a pohlaví zase není taková selanka…

• Eva Hrindová