16.7.2025
Kategorie: Politika21 přečtení

Proti všem revival

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Podle průzkumu Cedmo Trends se Češi bojí toho, že říjnové volby ovlivní cizí mocnosti.

42 % dotázaných se obává, že Rusko zasáhne do našich voleb. Jenže pak jsou tu další čísla. Toho, že do voleb bude zasahovat Evropská unie, se bojí podle průzkumu 41 % dotázaných, tedy jen o jedno procento méně, než obava, že nám to tu v říjnu ovlivní Rusko. USA a Čína sklidily 29 a 26 % nedůvěry. Poslední skončila Severoatlantická aliance. Ta by podle 22 % dotazovaných mohla mít zájem prosadit u voleb své zájmy. Tedy do nich podloudně zasáhnout.

Takže sečteno a podtrženo, našich „přátel“ se podle průzkumu bojíme víc než našich „nepřátel“.

Dochází tak na Mečiarova slova, která v ČR zlidověla za pomoci velkého úsilí Miloše Zemana o stupňování slova nepřítel: „První stupeň nepřítel, druhý stupeň úhlavní nepřítel, třetí stupeň koaliční partner“?

To, že nám tu bude Rusko ovlivňovat volby, to už je takový vyšeptalý evergreen, na který už člověk nemá ani chuť si klepat nohou do rytmu.

Ale ta nová melodie ovlivňování voleb ze strany „koaličního partnera“, tedy našich „přátel“ z Evropské unie, USA nebo NATO, to je nový šlágr.

Zkusme od té naší předvolební častušky trochu poodstoupit a zbavit se nánosu nálepek a permanentního osočování.

Co je hnutí ANO, SPD, Stačilo!, případně i Motoristé.

Jsou to antisystémové, nedemokratické a populistické strany, jak často slyšíme od vládních stran? Nejsou. Jen chtějí prosazovat jiné hodnoty, které se obrací více dovnitř národa než vně. Nejsou to strany proruské, ale skeptické a racionalistické. Občas sklouzávají k extrémům v rozbíjení zavedených struktur, ale podobně extrémní je i opačný pól spektra, který inklinuje k extrému, když ignoruje při prosazování své ideologie ekonomiku a fyziku i jejich pravidla. Je to jen prostá akce a reakce, která tlačí oba póly politiky víc a víc ke zdi a od středu, kde by mohl ležet konsenzus. Jenže ten na naší politické scéně kvůli ideologické přetlačované začíná povážlivě chybět. A většina z nás, včetně mě, chce volit střed, nikoliv střet.

ANO, SPD, Stačilo! i Motoristé volají po tom, aby se Evropanům vrátil smysl pro ekonomiku, politiku i fyziku (často i biologii) a jejich v naší době pozapomenutá pravidla. Protože lidé, kteří vyjadřují své obavy z toho, že EU, USA i NATO mohou toužit po ovlivnění našich voleb, s obavami hledí do budoucnosti, která má být chudá a válečná. Nechtějí takovou budoucnost, přesto vidí, že přesně k té pod tlakem „přátel“ i „nepřátel“ spějeme.

Podívají se do Rumunska, kde došlo k ovlivnění prezidentských voleb ve prospěch prounijního kandidáta. Podívají se do Francie, kde byla soudně potlačena protiunijní kandidátka na nejvyšší post, podívají se do Německa, kde probíhá snaha odstřihnout nejsilnější opoziční a protiunijní stranu tak, aby si volič nevšiml.

Vidí unijní šikanu Maďarska a Slovenska, kde jsou u koryt vůči unii nevraživé vlády, zároveň, pokud jim paměť slouží, vidí Polsko, kdy šikanu z unie sklízela minulá vláda, protože unie u ní nehrála první housle, ale když se vláda vyměnila, šikana ustala, ač kupříkladu reforma veřejnoprávních médií pod režií nové vlády byla přinejmenším problematická. Pokud by ji prováděla minulá vláda, z unie by při mračnech hněvu doslova jouřilo a kroupy sankci by padaly.

Zároveň vidí naše holé neštěstí, co nám teď sedí ve Strakovce, které před volbami mluvilo zcela jinak, než jak po volbách konalo. Zvedli ruku pro všechny greendealové návrhy, které jim EK předložila – s takovou lehkostí, že by to mohlo být téma výzkumu hmoty a antihmoty. V tomto případě spíš asi výzkumu slibu a antislibu.

Komická v tomto ohledu je nynější snaha (necita by ji snad označil až za populistickou) vyvinit se z přijetí greendealovin při českém předsednictví. Tradiční politické – to my ne, to oni – nabralo grády a ještě při mandátu se začínají politici vládních stran štítivě stranit vlastní politiky a dávat od ní ruce pryč. Je to krásná podívaná. Obzvláště to tuze populistické (tady už to jinak označit ani nejde) tvrzení, že zatočí s povolenkami na domácnosti a dopravu, které sami při předsednictví prosadili, když navíc jejich mandát končí za tři měsíce a dva z toho jsou poslanecké prázdniny.

Data v průzkumu čtu tak, že lidé se obávají snahy EU i NATO ovlivnit naše volby tak, aby u vlády zůstali věšáci na souhlas s Bruselem a velcí patrioti zbrojařských společností. Teď co převládne? Strach z Ruska, nebo strach z vlastní bídy? Přicházející volby nabízí jen tahle témata. Jen tenhle strach a možnost, proti kterému z nich má člověk volit. Ne pro který, ale proti kterému.

(Možná bych z toho výčtu stran opatrně vyňal hnutí ANO, které naznačuje přerod, ale nenaznačuje ho příliš přesvědčivě, ač, holubice zvěstující prozření tu jsou. Přesto u mě přetrvává podezření, že je to jen pro tu sklizeň voličů, nikoliv z politického přesvědčení. Ale jsem otevřený dalším holubářských hrátkám hnutí ANO.)

Redakce

Sdílejte článek:
21 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
9 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)