13.3.2024
Kategorie: Společnost

Přelomové rozhodnutí soudu. Operátor blokoval weby nezákonně

Sdílejte článek:

HSP

V rozsudku ze dne 29. února 2024 Městský soud v Praze poprvé po více než dvou letech konstatoval, že jednání poskytovatelů internetových služeb, kteří v únoru 2022 zablokovali několik desítek webových stránek, které stát označil za „dezinformační stránky“, bylo nezákonné, uvádí na svém portálu advokátka Denisa Sudolská, která zastupuje poškozenou firmu.

Podle stanoviska Městského soudu v Praze provozovatel odpovídá provozovateli webových stránek za škodu způsobenou nezákonným zablokováním jejich webových stránek.

Jinak jako průlomovým se toto rozhodnutí českého soudu označit nedá. Verdikt soudu totiž může pomoci i poškozeným vypnutým webům na Slovensku.

Právo na přístup k otevřenému internetu

Pravdou je, že soud označil za nezákonný postup operátora a neřešil nezákonnost postupu státu. A toto se vztahuje na všechny operátory, poskytovatele internetu v EU, Slovensko nevyjímaje. Na všechny se vztahuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015_2120 o opatřeních týkajících se přístupu k otevřenému internetu.

V souladu s tímto nařízením má uživatel definované právo na přístup k online obsahu a službám, které chce a právo na jejich šíření. Přičemž poskytovatel internetu nesmí blokovat, zpomalovat ani diskriminovat žádný obsah, aplikace ani služby, s  výjimkou tří zvláštních případů:

– pokud musí dodržovat právní závazky, například příkaz soudu blokovat konkrétní nelegální obsah,

– pokud musí chránit bezpečnost a integritu sítě, například při boji proti virům nebo malwaru,

– pokud potřebují řešit výjimečné nebo dočasné přetížení sítě.

Připomeňme si, co vedlo k blokaci webů v Česku i na Slovensku. Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 se vládní garnitury obou států rozhodly umlčet nepohodlné weby. Ty, které šířily nekonformní narativy a informace o Covidu, o Zeleném údělu, Klimatické krizi ao občanské válce, která na Ukrajině probíhala od roku 2014. V Čechách k tomu stačila výzva vlády operátorům, aby požadované weby vypnuli. Aktivističtí operátoři, zakrytí autoritou vládní moci tak zablokovali konkrétní vymezený obsah internetu. Tato situace navodila mimo jiné otázku, zda tak vláda prostřednictvím operátorů neporušila zákaz cenzury stanovený článkem 17 odst. 1 písm. 3 Listiny základních práv a svobod.

Na Slovensku vládní moc postupovala jinak. Blokaci nepohodlných zaštítila novelou zákona o kybernetické bezpečnosti (Zákon), do kterého doplnila paragraf 27b. Matovičovi zákonodárci dali moc nad webovým obsahem do rukou Národního Bezpečnostního Úřadu SR (NBÚ). Udělali to amatérsky. Zákonem umožnily NBÚ zablokování škodlivého obsahu nebo aktivity pokud tyto mohou zapříčinit kybernetickou bezpečnostní hrozbu. Protože zákon obsahuje pojem „kybernetická bezpečnostní hrozba“, tak je tomu v tomto bodě v pořádku. Co zákonodárce nezvládl je, že umožnil blokování i v případě, že „škodlivá aktivita zapříčiňuje závažné dezinformace a jiné formy hybridních hrozeb “. To nedává ani lexikální smysl. Ale horší je skutečnost, že pojmy „závažná dezinformace“ a „hybridní hrozba“ zákon nedefinuje, což zakládá možnost svévole při aplikaci zákona vůči webům, které nešíří provládní narativy. To, že si svým počínáním vláda nebyla jistá podtrhuje fakt, že platnost blokování webů NBÚ umožnila jen do 30.6.2022. Tím absurdně omezila blokování iz titulu, pokud web způsobí kybernetickou bezpečnostní hrozbu. Navíc zákon nedefinuje, co by měl dotčený web udělat, aby bylo jeho blokování ukončeno. Z mého pohledu není v pořádku ani skutečnost, že NBÚ stále vede seznam zablokovaných webů , ačkoli jejich blokace ze zákona skončila. Tato skutečnost poškozuje nadále dobré jméno těchto webů. Přičemž soudy si ve věci posouzení žalob podaných poškozenými vůči NBÚ dávají včas.

Boj se soudní mocí v Česku

Na rozdíl od Slovenska v Česku až do rozhodnutí městského soudu panoval stav, že za blokaci webů nenesl odpovědnost nikdo. Je třeba poznamenat, že samotné rozhodnutí soudu se nerodilo snadno. Dva roky bojovaly poškozené společnosti se soudní mocí. Soudy jednotlivých stupňů tvrdohlavě odmítaly žalobu poškozeného na ochranu před nezákonným zásahem, která směřovala proti vládě, ministerstvu obrany, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační službě. Věc se dostala až k Ústavnímu soudu ČR. A ten v lednu letošního roku advokátovu stížnost také zamítl.

Městský soud, který žalobu odmítl , argumentoval i tím, že stát sám nezablokoval sporné weby, ale pouze vyzval poskytovatele a provozovatele internetových služeb, aby tak učinili, což nelze považovat za nezákonný zásah státního orgánu. Tímto soud stát ve věci cenzury vyvinil. Nejvyšší správní soud (NSS) při zamítnutí žaloby přidal argument, že obecně nelze odůvodnit právo jednotlivce na přijímání informací z konkrétní webové stránky a že případný zásah orgánu veřejné moci by musel být namířen proti jednotlivci a musel by přímo zasahovat do jeho veřejných subjektivních práv, co se v tomto případě nestalo. No a nakonec Ústavní soud věc zabýval výrokem, že důvody k zamítnutí NSS byly logické a dostatečné.

Advokátní kancelář AK Sudolská postavila obhajobu práv jednoho z poškozených subjektů (web AC24.cz) na porušení výše uvedeného Nařízení EP, tedy na porušení evropského práva samotným poskytovatelem internetové služby. A ačkoli takto věc neviděl soud prvního stupně, městský soud v Praze rozhodl tak, že blokování jednotlivými provozovateli nespadá pod žádnou výjimku a že blokování provozovatelem je tedy v rozporu s přímo závazným právem EU .

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (34 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
34 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)