Právo nenávidět, co všechno ještě chtějí našemu svědomí zakázat?

Svoboda myšlení, svědomí a projevu. Nádherná slova! A jak je to s tím doopravdy? S myšlením paráda, opravdu si můžeme myslet, co chceme! Se svědomím už je to horší. Svědomí už totiž vyžaduje, abychom nějak jednali. A svoboda svědomí je v řiti, pokud nemáme svobodu projevu. Lhát a zapírat své svědomí zpravidla není se svědomím v souladu.

Nikdo nic nenadělá s tím, že má někdo v duši nenávist. Určitě k tomu má dobrý důvod. Ale kriminalizovat ho za to? Ve Švejkovi je psáno: „Jestli si přejou, vašnosti, abych se přiznal, tak se přiznám, mně to nemůže škodit. Jestli ale řeknou: ,Švejku, nepřiznávejte se k ničemu,‘ budu se vykrucovat do roztrhání těla.“

Dnes už to není pravda, že přiznání k tomu, co si myslíme a co je v souladu s naším svědomím, nemůže škodit. Lidé se v Praze jen těžko přiznají, že volili Zemana a elity se mohou divit, jak Putin ovlivnil výsledky voleb. Přitom si jen lidé v tajných volbách dovolili chovat se podle svého svědomí.

Zavřít nikoho nemůžou za nenávist samotnou, ale za její projev. Přitom nenávist je do jisté míry normální duševní stav, ve který vyúsťuje zoufalství. Nenávidět zlo, bídu, válku, nemoci, utrpení, bolest a nespravedlnost je jistě chvályhodné, ale je to s odpuštěním naprostá blbost. Nenávist musí být vždycky osobní, nenávidět musíme vždy jen toho, kdo to způsobuje. A jestliže budeme vystupovat naprosto uvědoměle a bez emocí v souladu se svým svědomím proti původcům zla, není to žádná nenávist, ale bude to tak označeno. Budeme za to pronásledováni. Zlo se totiž právě tímto způsobem preventivně brání. Že nenávist vůči původcům zla staví mimo zákon. Samozřejmě se vždy jedná o původce zla, kteří oplývají politickou a tedy i zákonodárnou mocí. Je samozřejmě na každém, aby si ve svém svědomí srovnal, co je správné, a jednal podle toho.

Obávám se, že nezbývá mnoho času, a dočkáme se nejen zákazu projevu, ale i naslouchání těmto projevům. Do internetových prohlížečů může být povinně zabudováno varování, že čtení neschválench stránek je trestné. Stejně jako za protektorátu byla na rozhlasových přijímačích varovná visačka, která důrazně varovala před naladěním nepřátelské stanice.

Naopak dny té správné nenávisti se stanou svátkem, který naše mládež uvítá jako příležitost ulít se ze školy. Stejně jako my jsme vítali slavné májové dny a dnešní studenti ze stejného důvodu vyrazili do ulic, přičemž agitace vedení školy jim byla úplně u kloaky. Orwell ve svém románu vyslovil jasné varování, které bohužel dnešní vlády berou jako návod.

[ad#pp-clanek-ctverec]