Post-Západ

Ještě stále ve mně doznívá přednáška Jiří Georgieva o Post-Západu z Letní školy Občanského institutu. Padla tam mj. otázka, kdo je nyní největším nepřítelem Západu. A ze strany mladých posluchačů zazněla rychlá odpověď, kterou těžko přebít – Západ sám. Pátá kolona v něm, která boří jeho základy a umlčuje kritiky neomarxistického převratu, dodávám já.

Neskutečně mě iritují prázdné fráze o tom, že patříme na Západ. Ten pojem se stále hůře definuje, ale budiž. Patříme, a co? Máme stále hrát roli žáka, který se chce vyrovnat svému učiteli, ačkoli ten mezitím prohrává s demencí a chce, abychom po něm papouškovali bludy?

Hlásím se k Západu a jeho tradičním hodnotám. Jsem ochoten je bránit, třeba i se zbraní v ruce. Antická filosofie, římské právo, křesťansko-židovská tradice, svoboda slova, diskuse jako výměna racionálních argumentů a kritické myšlení, vlastenectví, presumpce neviny, rovnoprávnost všech občanů, oddělení soukromé od veřejné sféry a náboženství od politiky, obrana státních hranic.

Ale odmítám být součástí post-Západu s jeho sebevražednými sklony. Odmítám klimatické šílenství, genderovou ideologii, skupinová práva všemožných menšin, snahy o socialistickou rovnost, omezování svobody slova, rasismus proti bílým, preferenci islámu, presumpci viny, adoraci všech možných diverzit kromě názorové, válku autům, jaderné energii, masu a legálně drženým zbraním. Tyto hodnoty uměle prosazované unijními strukturami a zkorumpovanými neziskovkami Západ oslabují a vyprodávají. Nadějí Evropy jsou nyní středoevropské země V4, Rakousko, Slovinsko, možná další.

Buďme sebevědomí a nenechme se vzít právo rozhodovat o sobě tady v České republice. Nedávejme už ani píď suverenity mezinárodním organizacím a nenechme si diktovat pravidla, podle kterých máme žít. Západ už není tím, čím býval, pamatujme na to ve volbách.

• vlastimilvesely.cz