Polský ministr zahraničních věcí: Evropě hrozí nejvyšší riziko války za posledních několik desetiletí

Pravděpodobnost nové války v Evropě je nyní vyšší než kdykoli v posledních třech desetiletích, uvedl vysoký polský představitel, který vystoupil před delegáty shromážděnými ve Vídni na závěrečném kole diplomatických rozhovorů.

„Zdá se, že riziko války v oblasti OBSE je nyní větší než kdykoli za uplynulých 30 let,“ uvedl v projevu Zbigniew Rau, aniž by jmenoval Rusko.

Šéf polského ministerstva zahraničních věcí se takto vyjádřil, když promlouval k vyslancům 57 členů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) – vyjmenoval řadu konfliktů, do nichž byla údajně zapojena Moskva.

„Měli bychom se zaměřit na mírové řešení konfliktu na Ukrajině a v jejím okolí,“ dodal a vyzval k „plnému respektování svrchovanosti, územní celistvosti a jednoty Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic“.

Západní země opakovaně obvinily Moskvu z plánování invaze na Ukrajinu poté, co Kreml shromáždil vojenské jednotky, tanky a dělostřelectvo poblíž východní hranice Ukrajiny.

Rusko se v roce 2014 zmocnilo Krymského poloostrova, ale popírá, že by v současné krizi mělo agresivní úmysly. Kreml trvá na tom, že vojenské nasazení je reakcí na ohrožující chování Západu po rostoucí přítomnosti Severoatlantické aliance (NATO) ve východní Evropě.

Moskva v prosinci předložila několik návrhů požadavků, v nichž uvedla, že usiluje o to, aby se NATO dále nerozšiřovalo, aby na ruských hranicích nebyly umístěny žádné rakety a aby NATO již nemělo vojenská cvičení, zpravodajské operace ani infrastrukturu mimo své hranice z roku 1997.

Rozhovory z 13. ledna byly třetím kolem diplomacie v tomto týdnu po rusko-amerických rozhovorech v Ženevě 10. ledna a konferenci Rusko–NATO v Bruselu 12. ledna, na které se projednávaly bezpečnostní návrhy.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přijal v aliančním sídle na těchto jednáních náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška. Stoltenberg uvedl, že „je pozitivním znamením“, že 30 členů NATO a Rusko zasedlo k jednomu stolu a zabývalo se podstatnými tématy, ačkoli se zdá, že je zapotřebí dalšího dialogu, neboť mezi NATO a Ruskem existují značné rozdíly, které „nebude snadné překlenout“.

Rusko 13. ledna bezútěšně zhodnotilo bezpečnostní rozhovory se Spojenými státy a NATO z tohoto týdne a označilo je za „neúspěšné“.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva vnímá rozsáhlý návrh zákona o sankcích, který představili američtí demokraté v Senátu, „velmi negativně“ a že jeho načasování vypadá jako pokus o nátlak na Moskvu.

Peskov uvedl, že první a druhé kolo jednání mezi Ruskem a Západem přineslo některé „pozitivní nuance“, ale že Moskva hledá konkrétní výsledky, nikoli nuance.