Pět týdnů dovolené? Nesmyslné a pokrytecké komunistické šílenství

Zabývat se v éře koronavirové pandemie délkou dovolenou je pohrdáním a urážkou lékařů a všech zdravotnických pracovníků, kteří v nemocnicích jedou nadoraz a jsou na pokraji svých sil. Teď by se naši poslanci měli zabývat podstatnějšími záležitostmi a nikoliv takovými banalitami. Nyní dělejme všechno proto, aby skončila koronavirová pandemie a my se mohli vrátit do normálního života. Nejsem voličem TOP 09, ale v tomto musím souhlasit s její předsedkyní Markétou Pekarovou Adamovou, že tohle téma je skutečně irelevantní v této době projednávat.

V současnosti stačí dosavadní právní úprava, která zajišťuje zaměstnancům čtyřtýdenní dovolenou, tedy dvacet pracovních dnů s tím, že zaměstnavatel může tuto dobu prodloužit. V mnoha firmách je tedy zavedena pětitýdenní dovolená, v některých dokonce šestitýdenní. Navíc v kolektivních smlouvách bývá často znění, že pracovníkům se poskytuje týden dovolené navíc nad zákonný rámec, takže by to znamenalo, že v takových případech by se dovolená prodloužila na šest týdnů. V této těžké době, kdy mnohé společnosti bojují o svou existenci by to znamenalo peníze navíc, které zkrátka nejsou. Hospodářská komora ČR odhadla, že by tento nesmyslný nápad znamenal pro zaměstnavatele dodatečné náklady ve výši 28 miliard korun.

Komunisté umí krást a utrácet peníze jiných, to je o nich známo. A když je to nic nestojí, tak se řídí heslem po nás potopa. A jsou to taky velcí pokrytci. Za jejich éry byla ještě v osmdesátých letech základní doba dovolené 14 dnů (deset pracovních), po odpracovaných pěti letech se nárok zvýšil na tři týdny (15 pracovních dnů) a po 15 odpracovaných letech se pracovník konečně dostal ke čtyřtýdenní dovolené (20 pracovních dnů). V té době už ve Spolkové republice Německo trvala základní dovolená 4 týdny, a běžně měli tamní zaměstnanci nárok na šest týdnů placeného volna.