Nová studie dokazuje, že čím více je afrických genů, tím nižší je IQ

Je až zarážející, že si v dnešní době dovolili učinit podobnou zcela objektivní studii právě v USA, kde za tak odvážný počin může hrozit i nějaký větší postih, neboť může být považován za rasismus.

I když se již podobných studií provedlo v minulosti mnohem víc, tak tato se liší tím, že zjišťuje, zda je IQ ovlivněno i socioekonomickými faktory. Tedy třeba prostředím, kde daný jedinec vyrůstá nebo nižším či vyšším životním standardem.

Nová studie z USA ukazuje, že značný rozdíl v IQ mezi černochy a bělochy zůstává v podstatě zcela nezměněn, i když se vezme v úvahu socioekonomický status. Nezdá se ani, že by kultura nebo takzvaná diskriminace ovlivňovaly rozdíly.

Studie, kterou provedl John G.R. Fuerst z Ulsterského institutu pro sociální výzkum, a která byla publikována ve vědeckém časopise The Mankind Quarterly, ukazuje jasnou korelaci mezi výsledky testů kognitivní inteligence a africkými geny.

Čím více afrických genů člověk má, tím horší je jeho výkon v inteligenčním testu.

Tento vztah je dobře znám již velmi dlouho, ale levicoví liberálové namítali, že rozdíly mohou být způsobeny environmentálními faktory, jako je „diskriminace“, socioekonomické faktory nebo kultura.

Ale když Fuerst testoval tyto hypotézy, výsledek byl pro liberály zklamáním.

Ukázalo se, že rozdíly zůstávají do značné míry nezměněny, když byli účastníci studie rozděleni do skupin lidí s vysokým socioekonomickým statusem a nízkým sociálně-ekonomickým statusem.

Pokud jde o kulturu, Fuerst zkoumal, zda je výsledek ovlivněn tím, že se někteří identifikují jako Hispánci a jiní ne. Ale navzdory velkým kulturním rozdílům mezi Hispánci a ostatními, přetrvávají jasné rozdíly v  inteligenci mezi černochy a bělochy i zde.

Studie také samostatně kontroluje skupiny účastníků, kteří se identifikují jako bílí, rasově smíšení a černí. Ve všech případech zůstává předchozí vztah mezi inteligencí a africkými geny stejný jako dříve – čím více afrických genů, tím nižší IQ jedince.