14.5.2023
Kategorie: Politika

Nikdo u mě nebyl

Sdílejte článek:

VIDLÁK

Dnes si dáme článeček, který tak milují všichni ti verifikátoři pravdy typu Jana Cempera. Zase byl u mě jeden neexistující člověk. Člen aktivních záloh – tankista. Mladý kluk. V poslední době vůbec vidím stále více mladých lidí, kteří stojí na naší straně… Přijel si prostě popovídat o situaci, protože se účastňuje největšího bordelu v naší republice – armády. I když je jen záložák, tak tam vidí věci, které by nám ani na mysl nepřišly a tudíž je ještě více frustrovaný z toho, kam naše republika kráčí. Já v poslední době (na své poměry) hýřím optimismem, tak si přijel poslechnout, jestli je k tomu důvod.

Nebudu psát o tom, co jsem mu řekl. V podstatě jsem mu nad kávičkou převyprávěl podrobněji mé články z posledních dvou týdnů. Kdo mě čtete pravidelně, tak víte přesně, na co jsem poukazoval. Myslím, že jsem mu náladu trochu zvedl.

Ale co on všechno řekl mně…

Hele, Černochová už rok mluví o tom, jak jsme ve válce, Řehka by mobilizoval a šturmoval na Moskvu… ale dole je bordel nad bordel. Teď se dělá víc cvičení než předtím, protože musíme přece pomáhat Ukrajincům. I záložáci cvičili… Vězte, že měli problém dát dohromady čtyři tanky, které zároveň střílely i jezdily… Zbytek našich bojových tanků je zvolna kanibalizováno v garážích… Když přijedou hlavouni na inspekci, tak jim prostě ukáží pár tanků v garážích a o ostatních tvrdí, že jezdí po cvičišti, ale ona to není pravda. Nejsou náhradní díly, na všechno je zapotřebí milion papírů, nic nefunguje a ze čtyř tanků se konce cvičení dočkaly jen tři. Jeden jim ještě kiksnul po cestě.

Mám tu pro naší kriegsministryni takový malý tip… až bude mít někdy zácpu, měla by si zajet k tankistům a spustit tam nenadálé a neočekávané cvičení. Zjistí, že naše slavná armáda je schopna vyjet tak s pěti tanky a ze dvou bude ještě chlístat olej. Měla by jednou nedat na ty pěkně rostlé kluky ze štábu, ale osobně se přesvědčit, jak jsme na ten boj proti Putinovi připravení. Myslím, že zácpa plynule přejde v průjem.

A až zjistí, že jsem ohledně tanků nekecal, mohla by to podobně udělat v celé naší armádičce. Dost pravděpodobně zjistí, že do první linie může vyrazit tak maximálně Řehka sám.

Zkrátka a dobře, poslouchal jsem historky z posledního cvičení a v mé duši se rozhostil hluboký mír. Ano, možná vydají rozkaz k mobilizaci, ale ta nikdy nepřejde v realitu. Armáda se už dávno naučila cvičit pomocí předávání lejster, jak byly všechny úkoly dokonale splněny. Na papíře nám všechny tanky jezdí a všechny dokonale fungují. Podle papírů mají v garáži stát čtyři tanky, ale stojí tam jen tři a ten jeden už vůbec nevypadá jako tank. Černochová se může jet podívat…

Pamatujete si ta videjka z Ruska, jak prý jejich armáda nezvládá mobilizaci? U nás to bude totéž na desátou. A až si armáda nakoupí americké hračky za to miliard, tak už nebudou prachy vůbec na nic. Ale my ta letadla máme hlavně koupit, ne s nimi lítat.

Když jsem to tak celé poslouchal, zjistil jsem, že naše armáda má ještě mnohem horšího nepřítele než Rusko. Svůj generální štáb. A víte, co je na tom nejlepší? Prakticky všichni vojáci si to myslí taky. A i přes pravidelná politická školení mužstva o skvělé vojenské situaci našeho ukrajinského spojence, takřka všichni si myslí, že to celé dopadne poněkud jinak. Inu… jsou od fochu a vědí, jak to vypadá.

A jedna informace z doslechu…. prý ti Ukrajinci, co se u nás cvičí, tak ve velké většině jsou to lidi posbíraní někde v kancelářích, kteří si u nás dají třítýdenní výcvik, což nestačí ani na základní dovednosti a pak zmizí na Ukrajině neznámo kde. Bezděky (a nevím proč) mi naskakuje jméno Bachmut… Takřka všichni naši vojáci věří v ukrajinskou ofenzívu, ale takřka žádný nevěří v její úspěch. O mlýnku na maso se mezi nimi mluví docela často. Kupodivu to berou se šibeničním humorem… asi vědí, že v případě rozkazu k útoku nedojedou naše vojenské mašiny ani do Ostravy… Jsme prý jediná armáda na světě, která stoprocentně splní rozkaz „zpátky ni krok,“ jednoduše proto, že je nepohyblivá.

A pro Cempera přidám ještě jednu historku, co se nikdy nestala…

V prosinci se můj syn probudil s oteklou pusou a hlavně oteklým jazykem. Dost vážně na to, aby se mohl udusit. Byla z toho tenkrát rychlá záchranná akce, celé to dobře dopadlo, nakonec se ukázalo, že je alergický na ořechy a náchylný k anafylaktickému šoku. Tenkrát jsme pro všechny případy dostali takovou moderní věcičku – šokové pero. Prostě takovou speciální blbuvzdornou injekci s adrenalinem pro domácí použití, kdyby se to stalo znovu.

To mu píchnete do stehna, říkala i lékárnice, adrenalin zmírní otok a získáte čas, než přijede záchranka. Doktoři patřičně nastrašili mojí ženu, co všechno se klukovi může stát a tak se toto pero stalo součástí každé naší dovolené a cesty.

Včera mi najednou volali z lékárny, že se ukázalo, že tato šarže jaksi neúčinkuje, že ji máme vrátit a nechat si předepsat jiný výrobek… Vlastně ani nemám odvahu své drahé polovičce říct, že sebou vozila něco, co by v případě potřeby kluka stejně nezachránilo, jen bychom se spolehli na medikament, který od začátku nefungoval.

Takhle se Leopardík Válek stará o dostupnost a kvalitu léků… Chyba se zjistila po skoro pěti měsících. Možná tak, že někdo jiný tu injekci potřeboval a ono to špatně dopadlo. Možná jich dokonce bylo i víc.

Tohle prostě není selhání jednotlivců a obyčejný šlendrián. Tohle dokonce už není ani klasická čechiše šlemperaj. Tohle je normálně mor, který se rozlezl po celé společnosti a ničí úplně všechno. Armáda v troskách, léky v troskách, rozpočet v troskách… pusťte k něčemu libtardy a výsledek se brzy dostaví.

 

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (42 votes, average: 4,93 out of 5)
Loading...
61 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)