Německo má vážné problémy s islamizací

„Rozmanitost“ je na dnešním demokratickém Západě důležitější než svoboda a život. Ve skutečnosti jde o islámskou okupaci a nahrazení, i když chápu, že zní lépe, když se tomu říká „rozmanitost“. Názor…

Peter Schneider, jeden z nejznámějších německých spisovatelů, popsal v Die Welt mentalitu kulturní demi monde: „Na večeři v jedné berlínské nadaci mi jeden umělec řekl, že nerozumí diskusi o uprchlících. ‚Deset milionů uprchlíků v Německu: S tím bych neměl problém.“

Ano, v čem je problém?

Během „festivalu rozmanitosti“ v německém Solingenu bylo za pokřiku „Alláhu Akbar“ teroristou pobodáno devět lidí a tři zemřeli.

Na mistrovství Evropy ve fotbale zazněly před zápasy jako obvykle státní hymny, ale moderátor německé ZDF dodal: „A především rozmanitost.“ Všichni se na něj těšili. „Rozmanitost“ je na dnešním demokratickém Západě důležitější než svoboda a život.

Ani v supermarketu už nejste v bezpečí před hesly o „rozmanitosti“. A pak, kdyby byl problém s noži, německá vláda právě našla řešení: zakáže čepele ne delší než šest centimetrů.

Také město Solingen v Severním Porýní-Vestfálsku cítilo nutkání oslavit 650. výročí svého založení „festivalem rozmanitosti“. Vielfalt v němčině.

Barevné loutky, hesla proti rasismu, stánky za přátelství mezi národy, zábava, hudba, srdce, jídlo. Kdo by se rád nezúčastnil? A v tradičním „německém hlavním městě nožů“, slavném „Solingenu“, se toto motto sotva mohlo hodit víc a bohužel dostálo své pověsti.

Připadá mi to jako špatný vtip.

Ale jsme v Severním Porýní-Vestfálsku, nejlidnatější spolkové zemi Německa, kde žije více než milion muslimů. Solingen je nedaleko Düsseldorfu, kde se poprvé instalují dopravní značky v arabštině, jako bychom byli v Gaze (nebo v Izraeli, kde jsou dopravní značky pro začátek ve třech jazycích).

Páni, jakou větší „rozmanitost“ mohli udělat, když to přejmenovali na „Chalífát Severní Porýní-Vestfálsko“? Možná, vzhledem k tomu, že muslimové vnikli do bazénu v Geldernu, rovněž v Porýní-Vestfálsku, a křičeli „Alláhu Akbar“.

Nejznámější současný německý starosta Boris Palmer z Tübingenu přičítá úspěch strany Alternativa pro Německo (AfD) mezi mladými lidmi důsledkům masové migrace. „Denně zažívají, co znamená nelegální přistěhovalectví,“ napsal Palmer. „V parku, na diskotéce, na ulici, v autobuse, na nádraží, na školním dvoře a“. A na festivalech rozmanitosti.

Ale zatímco v Solingenu trvá „festival rozmanitosti“ pár dní na konci léta, ve zbytku země nikdy nekončí. Denně se v Německu odehraje kolem padesáti útoků nožem.

Novinář Julian Reichelt napsal po Solingenu:

„Pondělí: Muž byl ubodán před svým bytem ve Schwabachu. Pondělí večer: Muž pobodán na nádraží v Hamburku. Úterý: Policie zastřelila ženu s nožem v supermarketu. Středa: Poprava střelou do hlavy na frankfurtském hlavním nádraží. Pátek: Tři mrtví v Solingenu v důsledku terorismu s nožem. Zcela normální týden v Německu“.

Wangen im Allgäu: Syřan pobodal v supermarketu čtyřletou dívku. V regionálním vlaku mezi Hamburkem a Kielem poblíž dvoutisícového města Brokstedt, které si rozhodně nepřálo skončit na zeměpisné mapě střetu civilizací, ubodal palestinský Arab, žadatel o azyl, dvě dívky ve věku šestnáct a devatenáct let. Tři pak zranil nožem v ubytovně v Ravensburgu. Poté žadatel o azyl v Illerkirchbergu, městečku nedaleko Mnichova, zabil dívku, která šla do školy (a vážně zranil její kamarádku). Mezitím čečenský migrant zabil muže na festivalu LGBT ve městě Münster.

V Oggersheimu Somálec křičící „Alláhu Akbar“ ubodal dvaceticentimetrovou čepelí dvacetiletého Jonase S., který šel náhodou kolem. Když mu na pomoc přispěchal kamarád, Somálec vrazil zbraň do krku pětatřicetiletého Saschy K. Muž neměl šanci uniknout a zemřel. Poté znovu zaútočil na dvacetiletého mladíka, bodl ho do hlavy a usekl mu pravé předloktí. Somálec poté vstoupil do lékárny a bodl zákazníka u pokladny do hrudníku. Somálec uvedl, že „chtěl zabít německé muže“.

Brokstedt, Illerkirchberg, Oggersheim, Mannheim, Solingen… Útočí všude, v malých a středně velkých městech, v provinciích i na předměstích.

„V průběhu demografických změn v důsledku muslimské většiny obyvatelstva v metropolích, které se očekávají v blízké budoucnosti, se mohou objevit jiné priority než rozmanitost,“ píše Botho Strauss, velký německý spisovatel a dramatik, jeden z nejvýznamnějších své generace, zařazený mezi možné kandidáty na Nobelovu cenu za literaturu (nikdy ji nezíská, aby neudělili cenu ‚rasistovi‘).

A přitom udělali všechno pro to, aby společnost přebudovali na mega „festival rozmanitosti“: Všichni se snažili, aby se na jejich území objevily různé druhy rozmanitosti: ramadánová světla ve městech, „no-go zóny“ pro Židy, soudci, kteří používají právo šaría, školy, které zakazují minisukně, aby se vyhnuly problémům ze strany migrantů, muezzini, kteří svolávají k modlitbě, Bundesliga, která povoluje muslimským fotbalistům přerušit půst o ramadánu na fotbalových hřištích, nakladatelství, která cenzurují knihy kritizující islám, profesoři, kteří jsou kritičtí k islámu, jsou nuceni vyučovat v neprůstřelných vestách, komici obžalovaní za zesměšňování Erdogana, straničtí vůdci, kteří se otevírají islámskému právu, islámské hlídky, boom nucených sňatků…“.

A zatímco v Solingenu počítali mrtvé a útočníka ještě nedopadli, před norimberskou katedrálou se neztrácel čas – s džihádistickými vlajkami.

Říká se tomu okupace a nahrazení, i když chápu, že lépe zní označení „diverzita“.

Rüdiger Safranski, autor bestsellerových životopisů filozofů, položil Spiegelu otázku otázek: „To, že rozhodujícím politickým úkolem příštích 10 až 20 let bude masová imigrace, není konspirační teorie. A je třeba si položit otázku: můžeme v této situaci ještě udržet liberální společnost?“

Odpověď je jednoduchá: nein nein nein.

Jenže pro naše elity není „rozmanitosti“ nikdy dost a jejich největší starostí je, aby realita „nepřilévala vodu na mlýn pravicovým extremistům“.

Nejsou národy Evropy unavené z toho, že jsou podrobovány, ponižovány a ubodávány k smrti bastardními dětmi multikulturalismu a kvůli těm, kteří žijí za vysokými zdmi? Jak dlouho budeme promazávat ozubená kola naší gilotiny?