11.4.2026
Kategorie: Ze světa634 přečtení

NATO se začalo drolit a Rutte už nedokáže zakrývat rozkol uvnitř aliance

Sdílejte článek:

VK

NATO se začalo drolit a Rutte už nedokáže zakrývat rozkol uvnitř aliance! Schůzka s Trumpem podle Politico dopadla katastrofálně a Trump křičel o zradě evropských spojenců, kteří selhali v testu kolektivní obrany! Na konci schůzky došlo na další ultimátum pro země NATO a Rutte v Reaganově institutu už marně zakrýval, že USA prostě z aliance odchází!

Krátce po oznámení Donalda Trumpa o zahájení mírových rozhovorů s Íránem v Pákistánu došlo k vyslání interního pokynu z Bílého domu, aby se generální tajemník NATO Mark Rutte dostavil okamžitě do Washingtonu. Schůzka nebyla vůbec v přátelském duchu, na rozdíl od Rutteho snahy vykreslovat návštěvu jako přátelskou, protože podle Bloombergu za zavřenými dveřmi prý neběžel rozhovor.

Jednalo se v podstatě asi o 45-minutový Trumpův monolog plný nadávek, ve kterém Ruttemu jako zástupci “Evropanů” v podstatě vyčetl zradu spojenců, které se dopustily na USA a americké armádě. Neochota vyslat lodě do Perského zálivu se prý Trumpa ani tak nedotkla tak jako právě skandální zákaz několika evropských zemí proti přeletům amerických letadel, proti vplutí amerických lodí, a proti využití evropských základen pro potřeby americké armády při operacích proti Íránu.

Rutte se podle Bloombergu neodvažoval oponovat, protože by vyvolal větší hněv a křik stejného formátu, kterého se vloni v lednu dočkal Volodymyr Zelenský, když si dovolil Trumpovi oponovat. Na konci Trumpova monologu podle amerického listu padlo další ultimátum. Během několika dní musí evropské země NATO vyslat do Perského zálivu vojenské síly a znovu otevřít Hormuzský průliv.

Rutte nechtěl vyvolat konflikt, a proto prý pouze odpověděl, že toto ultimátum bude tlumočit v Bruselu po návratu z USA svým aliančním partnerům, a že prý se proberou možnosti, jak by mohly evropské země v zálivu pomoci. Trump se prý uklidnil, ale zato Rutte už nedokázal skrývat obavy. Po odchodu z Bílého domu šel do americké televize CNN a potom do panelové diskuse v Institutu Ronalda Reagana.

Generální tajemník NATO hledal slova, jak zakrýt rozval NATO

Jak na CNN, tak i potom v panelu moderovaném Rachel Hoffovou se snažil o svoji klasickou vrstevnatou artikulaci poskládaných slov o jednotě, alianci, společném úsilí, ale bylo vidět, že už tomu sám nevěří. V panelu musel už připustit, že Evropa už prostě není centrem zájmu USA, že pozornost Washingtonu se soustředí na indo-asijský prostor.

A že evropské země NATO se musí zbavit své závislosti na USA, a že musí zvýšit svoji účast v alianci, myšleno finančně a nákladově, tedy vyčleněním 5% HDP, přičemž i Ruttemu už bylo jasné, že roztržku mezi USA a NATO nejde maskovat, že rozkol se rozšiřuje, a proto Rutte ani jednou neodpověděl na přímou otázku moderátorky, na všechny přímé otázky se vyhnul, včetně otázky o Trumpově snaze o vystoupení z NATO.

Podle Bloombergu Donald Trump dále rovněž ostře kritizoval NATO kvůli nečinnosti evropských spojenců během války s Íránem. Podle zdrojů blízkých předsedovi bloku Marku Ruttemu, které hovořily s agenturou Bloomberg, prý Trump dal členům bloku ultimátum a požaduje, aby se zavázali k pomoci při zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu „během několika dní.“ „NATO tam nebylo, když jsme je potřebovali, a nebude tam ani tehdy, až je budeme potřebovat znovu,“ napsal Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social.

Spojenci v NATO selhali ve zkoušce a nepomohli USA, když to bylo potřeba

Trumpův hněv je reakcí na několik týdnů trvající kritiku evropských členů NATO za to, co on vnímá jako jejich odmítnutí podpořit americko-izraelskou válku proti Íránu. Španělsko přímo odmítlo umožnit americkým letadlům využívat své základny, zatímco Německo a Velká Británie odmítly podpořit Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s tím, že „tohle není naše válka“.

Rutte popsal tento rozhovor jako „velmi upřímnou a velmi otevřenou“ diskusi mezi „dvěma dobrými přáteli“, ale Bloomberg poznamenal, že Rutte používá diplomatický slovník, takže „velmi upřímnou a velmi otevřenou“ diskusí se v diplomacii myslí křik, výbuchy vzteku, vulgární slova, nadávky na partnery v Evropě a výhrůžky.

Ve čtvrtečním rozhovoru pro CNN však uvedl, že Trump byl „zjevně zklamaný“ z toho, že spojenci USA odmítli zapojit se do války proti Íránu. Na opakované dotazy, zda Trump zmínil, že by mohl opustit alianci, Rutte přímo nikdy moderátorům neodpověděl, přestože se ho opakovaně několikrát ptali na totéž. Rutte čelil v Evropě vlně kritiky kvůli svému vnímanému podlézavému chování vůči Trumpovi.

Během společného vystoupení před novináři loni amerického prezidenta žertovně oslovil „tati“, čímž na sebe upoutal pozornost médií a stal se terčem posměchu. Před nadcházejícím setkáním tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová novinářům sdělila, že případný odchod USA z Unie je „záležitostí, o které prezident hovořil.“ Dále uvedla, že Trump by tuto otázku mohl nadnést právě při rozhovoru s Ruttem.

Rutte bude v Bruselu tlumočit ultimátum od Trumpa

Podle analytiků Trumpova ultimáta nemají žádnou hodnotu, jsou profláknutá, a právě už i spojenci v NATO to vědí, že Trump je pes, která štěká, ale nekouše, protože má náhubek v podobě osekaných prezidentských pravomocí. Z toho, co mu z pravomocí zbylo, však může pořádně zatočit hlavu především evropským politikům, protože Trump jako vrchní velitel americké armády může stáhnout z některých zemí Evropy americké vojáky a přesunout je jinam. A tady jde o další tah na šachovnici. Může je přesunout “jen” do jiné evropské země, např. z Velké Británie do Polska, ale také je může převelet do oblasti Perského zálivu.

A protože není jasné, jak válka s Íránem skončí, tak v NATO nyní existuje obava, že i když Kongres nedovolí Trumpovi opustit NATO, tak mu nemůže zabránit přesunovat americké vojáky. Může je prostě odvelet pryč z Evropy a nechat v Evropě prázdné kasárny, prázdné základny. Podle serveru Politico se za zavřenými dveřmi v Bílém domě při schůzce Trumpa a Rutteho křičelo. „Dopadlo to katastrofálně… samá sprška urážek,“ řekl jeden evropský úředník a dodal, že Trump „zřejmě vyhrožoval, že udělá prakticky cokoli.

Evropa nemá na to, aby mohla ufinancovat NATO. Výdaje 5% HDP jsou astronomické a navíc v EU do toho vstupuje politický problém, že když už se budou navyšovat výdaje, tak evropské státy budou chtít ty peníze dát svým zbrojovkám a ne těm americkým za mořem. A to samozřejmě znovu Trump kritizuje, že jde o vylučování americké zbrojní konkurence, že to nebude tolerovat.

A že uvalí na evropské země cla, pokud budou nakupovat zbraně od jiných zbrojovek než od amerických. Prostě se ukazuje, že válka s Íránem odhalila slabost nejen americké armády, ale především slabost amerického nejvyššího velení, které neodhadlo odolnost Íránu a jeho mohutné vojenské a taktické schopnosti v regionu. Írán se připravil na válku zítřka, zatímco americká armáda stále bojuje válku včerejška.

Za porážku USA v Perském zálivu se Trump nebude mstít Íránu, ale spojencům v NATO

Tento konflikt je nepochybně milníkem v širší proměně mezinárodního systému. Neznamená však konec tohoto procesu. A není ani poslední kapitolou v boji o Blízký východ. Írán především prokázal svou odolnost. Úplně vyvrátil základní předpoklad, z něhož vycházela americko-izraelská kampaň: že dostatečně silný úder bude stačit k svržení Islámské republiky nebo k jejímu donucení k podrobení se.

Reakce Teheránu nebyla v konvenčním vojenském smyslu nijak velkolepá, ale byla účinná. Írán rozšířil oblast napětí a dal najevo, že náklady na eskalaci se nebudou omezovat pouze na vojenské cíle. Donutil tak své protivníky počítat nejen s íránskou odvetou, ale i s křehkostí širšího regionálního systému. Donald Trump sice oznámil vítězství v Íránu, ve skutečnosti jeho vítězství nejlépe sumarizuje AI meme níže.

Zvítězili jsme!

To je důležité, protože vytrvalost Spojených států a jejich regionálních partnerů je omezená. Naproti tomu vytrvalost Íránu byla v minulosti mnohem větší. Takzvaná „Osa odporu“ se rovněž ukázala být odolnější, než mnozí předpokládali. Navzdory závažným škodám, které Izrael v uplynulých dvou letech způsobil, zůstávají proíránské síly v Libanonu, Jemenu a Iráku strategickým faktorem. I tam, kde přímo nezasáhly, vyostřily situaci a donutily útočníky k neustálé ostražitosti.

Širší snaha o oslabení íránského vlivu se tak obrátila proti jejím autorům. Írán z toho vyšel sice otřesený, ale stále stojí na nohou. I kdyby tvrzení Teheránu, že jakékoli urovnání musí proběhnout podle jeho podmínek, byla částečně jen vyjednávací taktika, jedna věc je již jasná: regionální vliv Íránu se nezmenšil tak, jak si Washington a Tel Aviv představovaly. Jednání s Teheránem jsou tudíž nyní nevyhnutelná. A uvidíte, že Trump za viníka americké porážky neoznačí Írán, ale právě “proradné” evropské spojence v NATO. Právě jim se bude mstít. Rutte již měl možnost první ochutnávky této msty v Bílém domě.

 

-VK-

Redakce

Sdílejte článek:
634 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 4,25 out of 5)
Loading...
6 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)