Ve Winterveldtu v Jihoafrické republice se týpkovi ztratila těhotná koza. V noci ji slyšel vyluzovat divné zvuky a měl za to, že rodí. Ráno ji nenašel. Později se mu vrátila zkrvavená a v bolestech.
![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Muž v JAR zatčen za bestialitu. Už tam není bezpečno ani pro kozy
JITKA MOODY
[ad#textova1]
No a ještě pak se dozvěděl, že nebohou kozu měl přes noc jeho soused, 33letý Feselani Mcube. Jejich společný známý ho přistihl s kozou v posteli. Muž byl usvědčen z krutosti ke zvířatům a z bestiality, tedy sexuálního napadení zvířete. Hrozí mu vězení. Více ZDE.
Komunita je pobouřená, ozývají se výzvy k tvrdému trestu. Zapojili se i ochránci zvířat a silnou odezvu má případ i v západních médiích.
Jak majitel kozy, tak její „milenec“ patří k africké většině, to jen na okraj.
Samozřejmě, kozenky je mi líto a nadrženého zmetka má stihnout trest. Jenže, a to mi povězte, proč minimálně stejný řev neslyšíme z médií, zvláště těch západních liberálních a politicky korektních, když přijde na černý Apartheid, na brutální vraždy, znásilňování bělochů? Na legalizaci vyhánění a zabírání půdy bílým farmářům?
V reakci na vzrůstající počet vražd a toho, že JAR se zařadila mezi nejnásilnější a nejnebezpečnější země světa, jihoafrický ministr policie Bheki Cele prohlásil, že se země „přibližuje válečné zóně“. Vzhledem k tomu, že je v JAR denně zavražděno v průměru 57 lidí, má nejspíš pravdu.
Pro zajímavost, komentáře k tomuto číslu často říkají, že násilí v JAR se nesníží, pokud se nesníží nerovnost.
Je bez diskuze, že Apartheid z let 1949 až 1993 bylo ohavné svinstvo a krutá politika vůči černošské většině. A Jihoafrická republika za to také čelila izolaci a sankcím z celého světa. Poprávu. A i když to není ani trochu korektní, nedá se zároveň popřít, že se zejména v 80. letech jihoafrická ekonomika stala jednou z komet vedle Číny nebo Brazílie – BRICS. Dnes se běžný život černých Jihoafričanů zase tak moc nezměnil, jen nezaměstnanost vzrostla na 25 % (některé odhady šplhají až k 50 %!) a rozvojová pomoc JAR se zněkolikanásobila.
Podle lidskoprávní organizace AfriForum je nejnebezpečnějším povoláním v JAR „bílý farmář“. Čelí čtyřnásobnému riziku, že bude zavražděn, oproti zbytku populace. V článku DailyMail je uvedeno, že jen za první tři měsíce 2018 došlo už k 209 útokům na bílé farmáře, což stálo život 15 lidí. Některé útoky zahrnují i mučení, znásilnění a zohavení či upálení zaživa – vše před zraky svých příbuzných. Děje se to už nějakou dobu, například statistiky z roku 2016 vykazují tato děsivá čísla: 82 vražd and 423 útoků.
Maďarsko, které se stalo fackovacím panákem za svůj tvrdý postoj vůči nelegální migraci, nabídlo, že přijme bílé farmáře z JAR, stejně jako Austrálie. Tleskám, ale pořád je to zoufale málo.
Hned jak se vypláčeme nad nebohým zvířetem, můžeme zkusit aspoň mluvit a psát o tom, jaké genocidě čelí bílí lidé v JAR?
[ad#pp-clanek-ctverec]
Autor: