![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Muslim poprvé na čele velkého německého města
COM/ANDREA LOPATKOVÁ
Volební neděle vedla k výsledku, který předvídali všichni pozorovatelé. Hannover si po 73. letech strany SPD vydal na vrchol zeleného primátora muslimské víry. Belit Onay se narodil v Goslar jako syn tureckých gastarbeiterů. Rychle se etabloval ve straně zelených, která je známá svou extrémně liberální agendou.
Již v roce 2013 požadoval Belit Onay, který se rád prezentuje jako „liberální muslim“, aby se v příležitosti festivalu Ramadán muslimským zločincům zkracovaly tresty a propouštěli se předčasně z vězení. Jindy kritizoval ochranky z letiště, když se ho při prohlídce dovolili zeptat, jestli mě kontakt s islamisty.
V listopadu 2016 bylo oznámeno, že Belit Onay, jako tehdejší mluvčí Aliance 90 / DIE Grünen v Dolním Sasku, pozval do dolnosaského parlamentu islámskou zastřešující organizaci ATIB, kontrolovanou tureckým prezidentem Erdoganem. Německá ústavní ochrana považuje ATIB za sdružení, které má blízko ideologii pravicového rasistického hnutí Šedí vlci.
V roce 2017 přišel Onay s heslem „usadit islám“ ( „Islám einbürgern“). Beli Onay již mnoho let úspěšně hraje tradiční roli oběti. Mezi jeho programové hesla patří fráze typu „Žádná lidská bytost není nezákonná“ jakož i všechny ostatní kampaně liberálního globalismu. Politik velmi rád propaguje typické slogany zelených, známé iz jiných míst: centrum bez aut, více cyklistiky a samozřejmě „Uprchlíci jsou vítáni“.
Podle domovské stránky je z 535 603 obyvatel Hannoveru jen 102 300 cizinců. Ale v Německu je těžké najít oficiální údaje o lidech z řad přistěhovalců. Na rozdíl od Slovenska totiž dnes Německo uznává pouze státní příslušnost, a nikoli národnost. Proto existují v Německu jen historické národnostní menšiny jako Lužičtí Srbové, a nikoli národnostní menšiny novodobé, jak Turci. Když se jednou člověk stane německým občanem, nikde se už oficiálně neuvádí k jaké národnosti se přihlašuje nebo přihlašoval.
V roce 2018 televize SAT1 zveřejnila tvrzení, že jen necelá třetina obyvatel Hanoveru (31,8%) má migrační pozadí. Ale jen v obvodu Mühlenberg mělo v roce 2018 migrační zázemí 66,3% obyvatel a druhým nejvíce mluveným jazykem ve městě byla turečtina. Úspěch voleb Onaya se však v žádném případě nedá vysvětlit výlučně podílem cizinců nebo podílem osob přistěhovaleckého původu. Roli zde hrají i podporovatelé liberálního proudu, mezi které patří například extrémní ekologičtí přívrženci.
Volby muslimů do pozic starostů byly dosud v Německu realitou jen v malých městech. Sociální demokratka Hatice Kara je od roku 2012 starostkou Šlesvicko-Holštýnsko města Timmendorfer Strand. Její stranická kolegyně Halil Öztas je od konce roku 2015 starostkou malého města Heusenstamm při Frankfurtu nad Mohanem. V politice se pohybuje i státní tajemník SPD Aydan Özoğuz, federální komisař pro migraci.
Přestože imigranti a jejich potomci neměli v německé politice po dlouhou dobu lehké, časy se nyní změnily. Již delší dobu začaly velké strany zařazovat mezi své funkcionáře občanů přistěhovaleckého původu.
To, co se v Německu dosud dělo jen v malém měřítku, se dnes událo v Hannoveru a v budoucnu bude možná realitou i v dalších velkých městech jako Berlín nebo Frankfurt. Kritici tohoto trendu už teď předpovídají „poměry jako v Londýně“.