Miroslav Ševčík: Jak bych pomáhal Ukrajině? Nepomáhal …

Pan Ladislav Jakl má jednoznačně pravdu. Nezávislá kultura samozřejmě je závislá, především herci jsou závislí na finančních prostředcích a na penězích, které se jim poskytují přes různé dotační fondy, které spravuje mimo jiné i Ministerstvo kultury. Film by vůbec neměl být dotován, tam by si měly subjekty, které chtějí něco tvořit, získat soukromého sponzora nebo to financovat buď z reklam, nebo z jiných soukromých zdrojů. Vytvářet ideologické filmy tak, jako se to dělalo třeba za socialismu, tak na to si myslím už nejsou v současné době peníze.

Samozřejmě Česká televize, pokud bude mít nějaké volné finanční prostředky, může dělat historické filmy, respektive dokumenty, ale v žádném případě by neměly být z peněz daňových poplatníků placeny filmy, které slouží jako výdělečná činnost pro mnohé dramaturgické skupiny. Ví se velmi dobře, že historicky tyto skupiny, které vznikaly již třeba před půl stoletím, tak v obměněné podobě přežívají i dodnes. Herci by si měli umět vydělat sami na sebe. Dřív taktéž nebyly herecké výkony dotovány z kapes daňových poplatníků. Notabene každý, kdo bude chtít přispět na kulturu, tak si může koupit vstupenku a jít na představení, může jít do kina vstupným přispět na zaplacení tvůrcům a protagonistům.  V podstatě by si měli herci a další umělci vydělávat tak, jak si musí vydělávat i ostatní zaměstnanci nebo podnikající osoby.

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel chce, aby se o nových členech Rady ČT rozhodovalo ve veřejné volbě. Opozice totiž řeší, že pro kandidáta hnutí ANO Berkovce hlasovali i čtyři opoziční členové sněmovního mediálního výboru. K hlasu pro Berkovce se ale nikdo nepřiznal. Vy byste Havlův návrh podpořil?

Poslanec Matěj Ondřej Havel z téměř nulitní TOP 09 zase jasně prokázal, jakou mají pro dozimetrické TOPkaře a pro jejich pojetí demokracie význam tajné volby. Chtějí tak nedemokraticky zasahovat do rozhodování každého člověka, který může volit, ať už v rámci různých komisí či v rámci jiného volebního práva. Jednoznačně si myslím, že by tady měla být zachována tajná volba, aby se opravdu vybrali ti nejlepší. Je vidět, jak jim to vadí, že někteří současní opoziční poslanci dokážou jednoznačně určit odborníky a že jsou klidně schopní volit tyto odborníky. Takže volba by měla zůstat tajná.

„Z pravidelného celoevropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr vyplývá, že pro financování nákupu a dodávek vojenského materiálu na Ukrajinu je pouze 34 procent českých občanů a 63 procent českých občanů je proti,“ uvádí Tomio Okamura. Jak byste pomáhal Ukrajině vy?

Jsem rád, že v České republice aspoň podle tohoto průzkumu převažují normálně uvažující občané a že 63 % z nich je proti tomu, aby se financoval nákup a dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu. Jsem jednoznačně proti válce a proti zabíjení kohokoliv, ať jsou to Ukrajinci nebo Rusové, v současné době Íránci, Libanonci, občané židovského státu či další. Nesnáším válku. Osobně si myslím, že jestli chce někdo podporovat financování zabíjení, tak ať to dělá ze soukromých zdrojů a jsem jednoznačně proti tomu, aby se financovaly válečné konflikty jiných zájmových skupin mimo české území z peněz českých daňových poplatníků.

Italská premiérka Giorgia Meloniová podnikla cestu po arabských státech Perského zálivu. Jejím cílem je zajistit, aby Řím měl i uprostřed války v Íránu nadále přístup ke klíčovým zdrojům energie. Měli bychom i my do tohoto regionu vyslat zástupce?

Samozřejmě Giorgia Meloniová má na prvním místě zájmy italských občanů. To znamená, že se odlišuje od těch, kteří řídí Eurosajuz a jeho „provincie“. A  odlišuje se i od „politbyra Eurosajuzu“ (Evropské komise). Vidí, že to, co se děje v současné době, je v neprospěch italských občanů, ať už je to válka na Ukrajině, či blokování Hormuzského průlivu.

Některé země v EU včetně Německa prosazují zrušení práva veta a přechod na hlasování kvalifikovanou většinou, zatímco jiné země – mezi nimi i Francie či několik menších států – varují, že by takový krok mohl ohrozit jejich národní zájmy. Jak to vnímáte vy?

Jsem jednoznačně proti tomu, aby bylo zrušeno právo veta. Je to jediný možný nástroj jak nenechat zneužívat politickou moc v rámci Eurosajuzu a jeho politbyra Němci, případně možná některými jednotlivci ze severských států a států, jako jsou Estonsko, Litva, Lotyšsko, to znamená pobaltských zemí. V žádném případě bychom neměli setrvat v takovém souručenství, kde bude zrušeno právo veta. Máme své historické zkušenosti především s Němci, kteří opakovaně i teď v poslední době vystrkují růžky. Tu chtějí zavádět státní útvar, v kterém by hráli dominantní roli, jinde chtějí až nulifikovat uspořádání po druhé světové válce.